Stát nevyčerpal možnost pomoci vězňům komunismu, shodují se experti

Praha - V Senátu se dnes konalo veřejné slyšení, které se týkalo dalších možností podpory politických vězňů a jejich rodin. Experti při té příležitosti navrhli vymazání zbytkových trestů popravených politických vězňů nebo možnost uznání odbojové činnosti těch, kteří byli nuceni opustit zemi. 

Historik a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček pokládá za nejdůležitější to, aby se nezapomínalo na činy bývalých politických vězňů ani na zločiny těch, kdo je pro jejich názory do věznic posílali. „To není historie třicetileté války, to je nedávná historie, která nás ovlivňuje," prohlásil.

„Nemůžeme být společností bez paměti," dodal Žáček s tím, že informace se musejí dostat hlavně k mladým lidem, neboť starší generace si většinou zapomínáním a relativizováním legitimizuje svou minulost.

Podle historika Petra Blažka z Centra pro dokumentaci totalitních režimů by měla být připravena novelu, kterou by se zrušily takzvané zbytkové tresty popraveným politickým vězňům. Zatím se tak podle Blažka nestalo soudní cestou ani v jednom případě. Apeloval také na zveřejnění členské kartotéky předlistopadové KSČ s tím, že podobné žádosti byly zatím neúspěšné.

Šéf etické komise pro třetí odboj Jiří Kaucký označil za problém to, že osvědčení za protikomunistický odboj nebo odpor nemohou mnohdy dostat ti, u kterých pro to chybí písemná dokumentace. Potíže mají rovněž ti, kteří místo vězení byli nuceni k odchodu ze zahraničí. Ocenění by si podle Kauckého zasloužily také vdovy po politických vězních, které se za ně mohly vdát až po jejich návratu z vězení.

Související

Petr Pavel

Nedokázal jsem prohlédnout zločinnou podstatu komunismu, přiznal Pavel

Prezident Petr Pavel dnes připomněl památku obětí komunistického režimu. 27. června před 73 lety přišli o život čtyři představitelé demokraticky smýšlejících občanů Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra. Pavel upozornil, že byli zavražděni proto, že šířili pravdu o zrůdnosti a zločinnosti totalitní vlády tehdejšího Československa.

Více souvisejících

Komunismus historie ústr

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy