Místo lva veverka? Sportovce to uspává! U Jílkové se vášnivě diskutovalo o nové hymně

Paní Jílková na začátku připomněla, že byli do studia zváni také zástupci Českého olympijského výboru, kteří změnu české hymny iniciovali, ale nikdo z nich neměl odvahu přijít a obhájit svůj názor.

Následně začala otázkou na pana Boka, proč napsal novou verzi, a proč tedy nectí tradici, že se na státní symboly nemá takříkajíc sahat. Pan Bok vysvětluje, že sice hymna má právo na zvláštní ochranu na rozdíl od jiných kulturních symbolů, které prochází přirozeným vývojem, ale že Český olympijský výbor požaduje, aby byla majestátnější už jenom kvůli sportovcům.

Paní Jílková vysvětluje, že uběhlo 88 let od Jeremiášovy symfonické verze státní hymny, a že tedy přeci jenom není špatné přemýšlet o potenciální změně. Pan ministr Šmíd se dostává ke slovu a vysvětluje divákům historický vývoj státní hymny a její symboliku. Zmínil také, že se na rozdíl od sousedních Slováků u nás příliš neřešilo znění státní hymny, a že by vzhledem k jejímu ceremoniálnímu charakteru byl opatrný.

Pan skladatel Bauer vstupuje do diskuze se slovy, že Slováci ihned po rozdělení přidali do své hymny dvě nové sloky, ale že se Češi ukázali jako konzervativní. Do diskuze se dostává také první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, kterému se také nelíbila tehdejší verze hymny. Dalším skeptikem z řad českých osobností byl například také český básník František Neruda.

Pan Franz ale oponuje, že ani nová verze hymny nemůže uspokojit všechny, a že změnami české hymny bychom se dostali na ruskou verzi, která však neodpovídá naší kultuře.

Pan Bauer tvrdí, že z české hymny vychází jakýsi smutek vzhledem k tomu, že skladateli zemřela manželka, a houslista, který jí doprovázel, byl nevidomý.

Do diskuze se dostává otázka moravské identity, kterou vložil předseda strany Moravané pan Dohnal. Zmiňuje fakt, že se v hymně zpívá pouze o zemi české, ale ne o zemích českých, a že i Morava má svojí vlastní hymnu.

Následně se začíná řešit délka hymny, protože si podle paní Jílkové čeští sportovci stěžují, že je česká hymna příliš krátká. V diskuzi dochází ke srovnávání zahraničních hymen, včetně polské, britské a dokonce i japonské.

Pan Bok zmiňuje, že právě ty zahraniční hymny jsou mnohem dynamičtější společenskému i kulturnímu vývoji daných zemí. Pan Franz vysvětluje, že kdyby se měla pořád prodlužovat například americká hymna, tak by museli sportovci a obecenstvo stát v jednom kuse, tak tři hodiny. Následuje potlesk z publika. Dále dodává, že když už bychom chtěli měnit státní hymnu, proč ne rovnou i jiné symboly.

Mikrofon získává pán z publika, který říká, že jako český občan chce mít pocit nějakých jistot a symbolů, a že česká hymna mezi ně jednoznačně patří. Paní Jílková jej přerušuje a vysvětluje, že české sportovce mrzí, když si například Brazilci zpívají v šatnách státní hymnu, kdežto kdyby oni zpívali tak učinili, tak by všechny uspala. Ptá se, jestli by i ta naše neměla mít větší energii a elán.

Pan Bok vstupuje do diskuze tím, že hymna není klasický státní symbol, jako třeba vlajka, státní barvy nebo pečeť, nýbrž múza, která by se měla modernizovat.

Slovo získává pan Miloš Novák, nájemce zříceniny Starý Berštejn, který vrací do debaty osobnost Tomáš Garrigue Masaryka. Vysvětluje, že první československý prezident bojoval v 1. světové válce, a že je tedy logické, když se mu státní hymna zdála přeci jenom poněkud přeslazená.

Pan ministr v demisi Šmíd vysvětluje, že slovo "hymna" pochází od slova hymnus, a že se má tedy jednat o chvalozpěv, nikoliv o bojovou píseň.

Mikrofon získává student filmové školy v Písku, který tvrdí, že když poslouchá naší hymnu, tak jí vnímá jako krásnou a dojemnou ve svém skromném a minimalistickém pojetí, a že není potřeba jí dle jeho názoru přikrášlovat. 

Paní Jílková vstupuje do diskuze a připomíná, že se pan skladatel Bauer podílel na hudebním doprovodu k české hymně. Následuje konkrétní televizní záběr.

Pan ministr Šmíd připomíná, že česká hymna není jenom uměleckým dílem, ale že má i ceremoniální charakter, neboť zaznívá i při návštěvách světových státníků. Z tohoto důvodu není vhodné, aby byla měněná, jak zrovna někoho napadne.

Ke slovu se dostává pán z publika, který novou verzi hymny obhajuje a tvrdí, že se mu líbí. Jiný pán z publika, který se představil jako student konzervatoře, tvrdí, že se hymna stejně měnit nebude, protože se o tom diskutuje pouze v uměleckých, nikoli politických, kruzích.

Paní Jílková do toho vstupuje a vysvětluje, že se českým sportovcům pouze nelíbí, když se česká hymna hraje kratší dobu, než je počet sekund požadovaný mezinárodními standardy.

Diskuze se chýlí k závěru a ke slovu se ještě dostává ještě pan Osička, který tvrdí, že se mu nová verze hymny sice líbí, ale že se obává narušení historické hodnoty stávající podoby. 

Paní Jílková ukončuje debatu a oznamuje téma příštího týdne, jímž bude zneužívání příspěvků na bydlení, situace lidí v nouzi a obchod s chudobou. Je například výstavba státních ubytoven řešením?