Místo lva veverka? Sportovce to uspává! U Jílkové se vášnivě diskutovalo o nové hymně

Praha - Má mít Česká republika novou státní hymnu, nebo bude lepší zůstat u staré verze? Toto téma výrazně rozdělující českou společnost se probíralo ve čtvrtek, v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové. Mezi odpůrci nové hymny, která by měla být delší a majestátnější, vystoupili Ilja Šmíd, ministr kultury v demisi (ANO), Vladimír Franz, skladatel a vysokoškolský pedagog a Rostislav Osička, trenér boxu a malíř. Mezi zastánci pan Varhan Orchestrovič Bauer, skladatel, Miloš Blok, dirigent a autor nové úpravy hymny a Pavel Dohnal, předseda politické strany Moravané.

Paní Jílková na začátku připomněla, že byli do studia zváni také zástupci Českého olympijského výboru, kteří změnu české hymny iniciovali, ale nikdo z nich neměl odvahu přijít a obhájit svůj názor.

Následně začala otázkou na pana Boka, proč napsal novou verzi, a proč tedy nectí tradici, že se na státní symboly nemá takříkajíc sahat. Pan Bok vysvětluje, že sice hymna má právo na zvláštní ochranu na rozdíl od jiných kulturních symbolů, které prochází přirozeným vývojem, ale že Český olympijský výbor požaduje, aby byla majestátnější už jenom kvůli sportovcům.

Paní Jílková vysvětluje, že uběhlo 88 let od Jeremiášovy symfonické verze státní hymny, a že tedy přeci jenom není špatné přemýšlet o potenciální změně. Pan ministr Šmíd se dostává ke slovu a vysvětluje divákům historický vývoj státní hymny a její symboliku. Zmínil také, že se na rozdíl od sousedních Slováků u nás příliš neřešilo znění státní hymny, a že by vzhledem k jejímu ceremoniálnímu charakteru byl opatrný.

Pan skladatel Bauer vstupuje do diskuze se slovy, že Slováci ihned po rozdělení přidali do své hymny dvě nové sloky, ale že se Češi ukázali jako konzervativní. Do diskuze se dostává také první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, kterému se také nelíbila tehdejší verze hymny. Dalším skeptikem z řad českých osobností byl například také český básník František Neruda.

Pan Franz ale oponuje, že ani nová verze hymny nemůže uspokojit všechny, a že změnami české hymny bychom se dostali na ruskou verzi, která však neodpovídá naší kultuře.

Pan Bauer tvrdí, že z české hymny vychází jakýsi smutek vzhledem k tomu, že skladateli zemřela manželka, a houslista, který jí doprovázel, byl nevidomý.

Do diskuze se dostává otázka moravské identity, kterou vložil předseda strany Moravané pan Dohnal. Zmiňuje fakt, že se v hymně zpívá pouze o zemi české, ale ne o zemích českých, a že i Morava má svojí vlastní hymnu.

Následně se začíná řešit délka hymny, protože si podle paní Jílkové čeští sportovci stěžují, že je česká hymna příliš krátká. V diskuzi dochází ke srovnávání zahraničních hymen, včetně polské, britské a dokonce i japonské.

Místo českého lva česká veverka?

Pan Bok zmiňuje, že právě ty zahraniční hymny jsou mnohem dynamičtější společenskému i kulturnímu vývoji daných zemí. Pan Franz vysvětluje, že kdyby se měla pořád prodlužovat například americká hymna, tak by museli sportovci a obecenstvo stát v jednom kuse, tak tři hodiny. Následuje potlesk z publika. Dále dodává, že když už bychom chtěli měnit státní hymnu, proč ne rovnou i jiné symboly.

"Proč bychom nemohli mít místo českého lva českou veverku?!," pokládá pan Franz řečnickou otázku.

Mikrofon získává pán z publika, který říká, že jako český občan chce mít pocit nějakých jistot a symbolů, a že česká hymna mezi ně jednoznačně patří. Paní Jílková jej přerušuje a vysvětluje, že české sportovce mrzí, když si například Brazilci zpívají v šatnách státní hymnu, kdežto kdyby oni zpívali tak učinili, tak by všechny uspala. Ptá se, jestli by i ta naše neměla mít větší energii a elán.

Pan Bok vstupuje do diskuze tím, že hymna není klasický státní symbol, jako třeba vlajka, státní barvy nebo pečeť, nýbrž múza, která by se měla modernizovat.

Slovo získává pan Miloš Novák, nájemce zříceniny Starý Berštejn, který vrací do debaty osobnost Tomáš Garrigue Masaryka. Vysvětluje, že první československý prezident bojoval v 1. světové válce, a že je tedy logické, když se mu státní hymna zdála přeci jenom poněkud přeslazená.

Pan ministr v demisi Šmíd vysvětluje, že slovo "hymna" pochází od slova hymnus, a že se má tedy jednat o chvalozpěv, nikoliv o bojovou píseň.

Mikrofon získává student filmové školy v Písku, který tvrdí, že když poslouchá naší hymnu, tak jí vnímá jako krásnou a dojemnou ve svém skromném a minimalistickém pojetí, a že není potřeba jí dle jeho názoru přikrášlovat. 

Paní Jílková vstupuje do diskuze a připomíná, že se pan skladatel Bauer podílel na hudebním doprovodu k české hymně. Následuje konkrétní televizní záběr.

Pan ministr Šmíd připomíná, že česká hymna není jenom uměleckým dílem, ale že má i ceremoniální charakter, neboť zaznívá i při návštěvách světových státníků. Z tohoto důvodu není vhodné, aby byla měněná, jak zrovna někoho napadne.

Příliš krátká v porovnání s ostatními

Ke slovu se dostává pán z publika, který novou verzi hymny obhajuje a tvrdí, že se mu líbí. Jiný pán z publika, který se představil jako student konzervatoře, tvrdí, že se hymna stejně měnit nebude, protože se o tom diskutuje pouze v uměleckých, nikoli politických, kruzích.

Paní Jílková do toho vstupuje a vysvětluje, že se českým sportovcům pouze nelíbí, když se česká hymna hraje kratší dobu, než je počet sekund požadovaný mezinárodními standardy.

Diskuze se chýlí k závěru a ke slovu se ještě dostává ještě pan Osička, který tvrdí, že se mu nová verze hymny sice líbí, ale že se obává narušení historické hodnoty stávající podoby. 

Paní Jílková ukončuje debatu a oznamuje téma příštího týdne, jímž bude zneužívání příspěvků na bydlení, situace lidí v nouzi a obchod s chudobou. Je například výstavba státních ubytoven řešením? 

Související

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo

"Lidi, vzpamatujte se. Cestujte po Česku," apelovala u Jílkové seniorka

Globální pandemie nového koronaviru zcela ochromila dopravu a tím pádem i cestování a zahraniční dovolené. Více než polovina Čechů se momentálně chystá strávit prázdniny v tuzemsku. Máme ale jistotu, že když si zakoupíme zájezd, ať už v rámci Česka nebo v cizině, tak skutečně odjedeme, a v pořádku se vrátíme? Toto bylo tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.

Více souvisejících

Máte slovo státní hymna

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?

V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy