Istanbulská dohoda: Dobrý úmysl opět dláždí cestu do pekla

Komentář Petra Šulky – Celým jménem je to Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a u nás vzbudila nebývalé vášně. Její příznivci a odpůrci se častují drsnými výrazy a neváhají na sebe podávat žaloby. Pojďme se na ní podívat blíže. Potřebuje ji Česká republika vůbec přijmout?

Jak již zkrácený název napovídá Úmluva byla přijata v roce 2014 v Istanbulu. Stát by podle ní měl zajistit obětem sexuálního násilí dostatečnou pomoc a ochranu a měl by zabránit některým praktikám, které jsou na ženách často páchány. V první řadě jsou to vynucené sňatky, vynucené potraty nebo ženské obřízka. Vylučuje se jako obhajoba k páchání násilí na ženách náboženství nebo rodinná čest. Ty jsou naopak podle smlouvy přitěžujícím faktem.

České republice s téměř poloviční rozvodovostí není problém ani jeden výše jmenovaný fenomén. Na západ od našich hranic tomu ovšem tak není. Vraždy žen ze cti, svatby domluvené rodiči bez souhlasu budoucí manželky nebo ženská obřízka se objevují čím dál častěji. Zvláště mrzačení žen tedy ženská obřízka se ukazuje jako obrovský problém. Jen v Británii je provedeno každý rok na 30 000 těchto barbarských operací.

Poté, co Británie zpřísnila pravidla, nastala „obřízková turistika“. Rodiny, které touží takto své dcery „upravit“, podnikají cesty buď do evropských zemí s mírnější legislativou, jako je Francie nebo Belgie, či rovnou do zemí jejich původu - nejčastěji do Somálska nebo Keni. Je samozřejmě naprosto žádoucí, aby podobným zvykům bylo i u nás bráněno a českému právnímu řádu, který je jinak zaplevelený zákony, by norma bránící podobným odpornostem slušela.

Nejproblematičtější jsou ovšem úpravy zákonů, které by ČR musela do svého práva implementovat. V první řadě by to znamenalo, že by se stalo trestným jakékoliv, byť i drobné násilí vůči druhé osobě. Zapomeňte na výchovné pohlavky. Novým trestným činem by se stalo verbální sexuální obtěžování. To jsou ale jen drobnosti oproti dvěma změnám, které by skutečně mohly citelně ohrozit náš právní řád.

Prodloužení promlčecích lhůt nebo možnost stíhat za sexuální trestné činy i pachatele, kteří byli v době jejich spáchání nezletilí nebo mladiství, by bylo velmi nebezpečným precedentem. Jak k by k tomu přišli pachatelé a oběti zločinů, ve kterých by nebyl motivem sex? Museli bychom tedy zrušit všechny mantinely bránící nezletilé před plným dopadem jejich činů.  

Daleko horší a daleko nebezpečnější úprava práva plynoucí z Istanbulské smlouvy rovnající se otevření Pandořiny skříňky je požadavek na přenesení důkazního břemene u sexuálního trestného činu ze státu na obviněného. Jinými slovy zavedení presumpce vinny. Podobné pravidlo fungovalo naposledy v moskevských procesech ve 30. letech, Norimberku, nebo politických procesech v 50. letech.

Pokud obviněný nedokáže jasně prokázat, že se v době spáchání trestného skutku nenacházel na jiném kontinentě nebo ještě lépe planetě bez možnosti spojení, asi jen těžko prokáže svoji nevinnu. Požadavek soudu například na to, aby prokázal, že sex s protistranou byl dobrovolný půjde bez plné moci podepsané oběma stranami před aktem a potvrzené notářem či jinou právní autoritou zřejmě těžko splnit. A prokázat, že žena měla styk dobrovolně, a až poté si to rozmyslela. bude bez jejího stažení žaloby naprosto nemyslitelné.

Naopak ideologické požadavky typu zavedení a školení expertů na pomoc obětem, zavedení osvětových kampaní, zavedení pomocných organizací, výchově k respektu k druhému pohlaví nebo spolupráce s neziskovkami, které u nás tolik peskují odpůrci Istanbulu, nejsou u nás problém. Jsou totiž už dávno zavedeny v praxi. U nás jsou manželské poradny, je zaveden institut vykázání z domácnosti, v nejhorších případech jsou k dispozici i azylové domy, které jsou v drtivé většině ve správě neziskovek. Už děti ve školách ví, že domácí násilí, ať je vykonávané na komkoliv, je zlo a je to trestný čin.

Istanbulská úmluva je nepochybně vedena dobrými úmysly. Tato smlouva je stavěna pro země, kde je postavení ženy až někde za jízdním kolem, domácím zvířectvem a vybavením dílny, a kde je potřeba podpořit postavení a ochranu žen. Je symptomatické, že země, ve kterých toto stále ještě platí, jako je Saúdská Arábie nebo státy Středního východu, se samozřejmě k úmluvě nepřidaly. Naopak pro nás plyne především z právní části smlouvy velké nebezpečí narušení našeho právního systému. Je proto na velkém zvážení, zda bychom, navíc, když již dnes česká republika většinu podmínek z úmluvy splňuje, měli Istambulskou úmluvu přijímat.   

Související

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Lotyšsko se jako první unijní země stahuje z Istanbulské úmluvy

Lotyšsko se stalo prvním členským státem Evropské unie, který hlasoval pro vystoupení z Istanbulské úmluvy, klíčové mezinárodní dohody Rady Evropy proti násilí na ženách. Rozhodnutí, přijaté po třináctihodinové debatě, odhalilo hluboké politické rozpory a vyvolalo protesty v Rize. Zastánci tvrdí, že úmluva chrání oběti a sjednocuje evropské standardy, zatímco konzervativní kritici ji označují za ideologický projekt podkopávající tradiční hodnoty.

Více souvisejících

Istanbulská úmluva o potírání násilí na ženách sexuální zneužívání domácí násilí diplomacie zákony Istanbul

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy