Střídavá péče u dětí z rozvedených vztahů preferovaná nebude

Poslanci měli v úterý na výběr mezi původním sněmovním zněním nebo úpravou, kterou navrhli senátoři.

Poslanecký návrh zákona má dvě zásadní částí – první počítala s tím, že by otec mohl biologické otcovství zpochybnit až do tří let věku dítěte. Ta druhá však měla přispět k tomu, aby soudy při rozvodu rodičů častěji svěřovaly dítě do střídavé péče. A právě druhá část vyprovokovala dlouhou diskusi při všech čteních ve sněmovně i při schvalování v Senátu, který návrh dolní komoře nakonec vrátil.

Poslancům doporučil přijmout pouze část s prodlouženými lhůtami na popření otcovství a vypustit část doporučující častější využívání institutu střídavé péče.

Ani v jednom z hlasování však nebyla překonaná většina nutná pro přijetí jednoho nebo druhého návrhu a život zákona tak v úterý ve sněmovně skončil. Pokud by se předkladatelé snažili o jeho schválení, musel by znovu projít celým schvalovacím procesem.

O podobě zákona se i v úterý ve sněmovně vedla dlouhá debata, norma měla zapřisáhlé odpůrce i zastánce, a to i napříč stranickými kluby.

"Hlavním smyslem úpravy je následovat moderní trendy v oblasti výchovy dětí po rozvodu rodičů," vysvětlil už v prvním čtení předkladatel zákona, poslanec za ODS Pavel Staněk. Příklad by si česká legislativa měla vzít od ostatních evropských zemí. "Střídavá péče má tradici ve skandinávských zemích, Belgii i Německu," uvedl již dříve poslanec. Kritizoval, že v současnosti soudy z 90 procent přidělují děti do péče matkám. "Děti vychovávané bez otce jsou však daleko více ohroženy například kriminálním jednáním," zdůraznil poslanec. Novela proto měla zavést, že střídavou výchovu nařídí soud vždy, když shledá, že rodiče mají zájem na tom, aby jim dítě bylo svěřené do péče, a výchovu dítěte jsou schopni zajistit. Nařízená střídavá výchova by však musela být vždy v zájmu dítěte. "Takové rozhodnutí je samozřejmě možné jen v případě, že jsou rodiče schopni dosáhnout určitého stupně dohody," poznamenal Staněk. Někteří poslanci však návrh kritizovali, myslí si, že předloha by z dítěte vytvořila věc, o kterou by se rodiče neustále přetahovali. Dítě by nemělo své stálé zázemí, ale pravidelně by se stěhovalo z místa na místo a měnilo i školy. Psychiku dětí by mohly podle jejich názoru narušit i spory, které by si přes něj rodiče vyřizovali.

"Asi se všichni shodneme, že pro děti je nejlepší společná, případně střídavá péče. Ale jen pokud jsou rodiče schopni alespoň elementární shody, není v zájmu dítěte být ve střídavé péči tak, aby se dítě předávalo každý týden za přítomnosti exekutorů,“ řekl ve sněmovně senátor Jiří Dienstbier ml. (ČSSD), který vysvětloval stanovisko horní komory. Dodal, že v případě, kdy soud dospěje k tomu, že je střídavá péče to nejlepší, už dnes by ji měl nařídit.

Kriticky se k předloze dříve vyjádřila také zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Je přesvědčená, že paušalizuje přístup ke střídavé péči, nevhodně zasahuje do rozhodnutí soudů a protežuje ji.

"Při svěřování dětí do střídavé výchovy je nezbytné vždy ke konkrétním případům přistupovat individuálně, především a v prvé řadě s ohledem na nejlepší zájem a potřeby dítěte, dále na schopnost dítěte a rodičů střídavou výchovu zvládnout a s důrazem na dohodu rodičů o základních podmínkách střídavé výchovy," tvrdí Šimůnková.

Předkladatel Pavel Staněk se však proti podobným tvrzením ohradil. Návrh podle jeho slov nejde proti dětem ani není v rozporu s jejich zájmem. "Pokud rodič má o výchovu zájem, proč bychom mu nevyhověli? V současné době se totiž děje to, že přestože mají oba rodiče zájem na střídavé péči, soud přesto rozhodne jinak," uzavřel Staněk.