Moravané se postavili proti ACTA: Na cenzuru a omezování internetu nepřistoupíme

Brno - Politická strana Moravané odmítla mezinárodní ujednání obchodní dohody proti padělkům (ACTA), které si klade za cíl bojovat proti šíření nelegálních kopií filmů a hudby, padělků léků, oděvů, elektroniky nebo plagiátů autorských programů. Mediafaxu to v pondělí řekl místopředseda strany Marek Pavka.

Podle Moravanů se za záminkou obrany duševního vlastnictví skrývá mezivládní dohoda, která umožňuje narušení svobody lidí. "I přes některé pozitivní body obsažené v předkládané dohodě považujeme za nepřijatelné zavádět kontroly digitálního obsahu na hranicích v případě pouhého podezření. Stejně tak je podle nás neakceptovatelné blokování serverů, protože to může znamenat cenzurování internetu s omezením svobodného přístupu k informacím," řekl v pondělí v Brně agentuře Mediafax místopředseda Moravanů Pavka.Kontroverzní část dohody může být podle něj v budoucnu využívána vládnoucí mocí k omezování opozičních politických stran a hnutí čí k omezování chodu občanských sdružení. "Stejně tak je možné prostřednictvím této dohody omezovat konkurenční společnosti," řekl místopředseda. Podle něj může člověk na hranicích jen stěží prokazovat legální nabytí svých dat. "Pravděpodobnost, že by hraniční kontroly nějak přispěly k omezení šíření nelegálního chráněného obsahu médií, je téměř nulová," dodal moravský politik.Politická strana Moravané se podle Pavky hlásí k otevřeným svobodným programům. Podporujeme jejich využití na úřadech a jsme pro svobodný přístup k informacím. Proto jakékoliv snahy, které povedou k omezování a kontrole internetu ze strany vlády, odmítáme," zdůraznil.Moravané jsou neparlamentní moravskou politickou stranou, která vznikla v roce 2005 sloučením Hnutí samosprávné Moravy a Slezska - Moravského národního sjednocení (HSMS-MNS) a Moravské demokratické strany (MoDS). Strana v 90. letech 20. století postupně integrovala bývalé parlamentní politické subjekty, jakými byly například Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko, Moravskou národní stranu nebo Zemědělskou stranu, dále třeba Křesťanskosociální unii a další.Od doby svého vzniku až do současnosti je jedinou moravsky orientovanou politickou stranou, jakých vznikla počátkem 90. let 20. století celá řada. Prvním předsedou strany byl Pavel Dohnal, druhým Jiří Novotný, třetím a současným je Milan Trnka. V poslední době aktivita Moravanů po letech stagnace ožívá.Členy strany vyburcoval k větší činnosti především fakt, že při loňském sčítání lidu se za Moravany prohlásilo 522 tisíc lidí, což je o 142 tisíc občanů více než při sčítání před deseti lety. Jako druhou národnost navíc uvedlo moravskou dalších 108 tisíc lidí. Strana proto může mít podle svého vedení zastání až u 664 tisíc lidí, což je 66procentní nárůst oproti době před deseti lety. Vedení Moravanů již také v prosinci vyzvalo kompetentní orgány státní správy České republiky, aby "změnily svoje dosavadní postoje k otázce existence moravského národa a přestaly zahrnovat Moravany mezi příslušníky národa českého".

Související

Zámek Tovačov. (autor: Pavel Vlach)

Zámek Tovačov se pyšní nejvyšší zámeckou věží u nás

Ač nepříliš známý, o to však zajímavější zámek Tovačov leží ve stejnojmenné obci, v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Dodnes ho tvoří rozsáhlý komplex budov a dvě nádvoří, včetně původního opevnění. Po započatých opravách nabízí nejen krásně zařízené interiéry, ale i vyhlídky z nejvyšší zámecké věže u nás.
Zbytky zámku v Maříži. (autor: Harold)

Smutný příběh mizejícího zámku Maříž. Kdo ho má na svědomí?

Zámek, respektive zbytky zámku Maříž, se nacházejí na okraji stejnojmenné vsi v jihozápadní části Moravy, nedaleko hranic s Rakouskem. Právě blízkost Rakouska několikrát významně zasáhla do dějin tvrze, později zámku, ať už v dobrém, či ve zlém. Dnešní stav zámku má na svědomí působení JZD a částečně též francouzští filmaři.

Více souvisejících

morava internet

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy