Kalouskovy škrty? Má být ještě hůř! Lidé se začínají bouřit

Praha - Kvůli chystaným vládním škrtům v rozpočtu by mohli brzy vyrazit do ulic odboráři, studenti středních škol i senioři. Protesty dnes pohrozila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), školské odbory i organizace důchodců. Podle odborových předáků by plánovaná úsporná opatření jen zhoršila životní úroveň, ekonomickou situaci státu i vzdělávání či bezpečnost. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se nechal slyšet, že je připraven o podobě řešení jednat, podmínkou je ale zachování úspor.

Ekonomičtí ministři se v pondělí shodli na tom, že by vláda měla snižovat schodky rozpočtu podle plánu a zemi nezadlužovat. Kvůli nepříznivému vývoji ekonomiky budou ale potřeba větší škrty. Kalousek navrhl zmrazení penzí na tři roky, zvýšení daně z přidané hodnoty na 19 či 20 procent i daně z příjmu fyzických osob z 15 na 16 procent, zdvojnásobení daně z elektřiny a další opatření. Úspory čekají i pokladny jednotlivých resortů a počítá se s propouštěním. ČMKOS dnes představila svou analýzu vládních záměrů, které ostře kritizovala. Podle odborů by mohlo z veřejných služeb odejít kolem 23.000 lidí, a to třeba 17.000 ze 149.000 učitelů či 3500 z 38.900 policistů. ČMKOS uvedla, že by se tím zhoršila bezpečnost či vzdělávání. Podle návrhu by se v resortu školství do roku 2014 mohlo seškrtat kolem 19 miliard korun. O velkou část z této sumy by přišlo regionální školství. Ministr školství Josef Dobeš (VV) řekl, že jsou pro něj škrty nepřijatelné. Jeho resort se prý snaží šetřit reformami, takže by v něm uspořené peníze měly zůstat. Právě chystaná reforma financování regionálního školství spolu se škrty vadí školským odborům. Dnes uvedly, že pokud s nimi ministři školství a financí i premiér nebudou jednat, vyzvou středoškoláky k protestům. Žáci středních škol by se tak podle odborářů mohli přidat k vysokoškolákům, kteří nyní protestují proti vysokoškolské reformě. ČMKOS chce zatím vyčkat na jednání s vládou. Předáci by se s kabinetem a zaměstnavateli měli sejít 23. března na tripartitě. Ještě předtím ale projednají případné protesty. Podle šéfa ČMKOS Jaroslava Zavadila by si situace zasloužila, aby akce byly razantní. O takových protestech se dnes zmínili i šéfové čtyř organizací důchodců, kteří se sešli s vedením opoziční ČSSD. Zmrazení penzí považují za znevážení práce starších generací a nechtějí, aby se seniorům někdo vysmíval. Stěžují si na to, že by důchodcům ještě víc klesla životní úroveň. Odbory navrhují, aby stát přestal schodek rozpočtu snižovat a ustálil ho na nynější úrovni. Dosahovat by měl podle ČMKOS asi 120 miliard, podle schváleného rozpočtu má činit 105 miliard. Česko podle odborářů nepatří k zemím s největšími dluhy, proto prý nemusí tak šetřit. Stát by se měl zaměřit na lepší výběr daní, míní odbory. Požadují také zastavení důchodové reformy, která má od příštího roku umožnit přesměrovat část odvodů ze státního důchodového systému do vlastního spoření u fondů. Penzijní účet by tak mohl podle odhadů přijít o 20 miliard korun. Dalším požadavkem odborů je přijetí opatření, která by podpořila ekonomický růst. Ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) dnes uvedl, že zveřejněné úsporné návrhy jsou jen podklady pro další jednání. Výroky předáků označil za "prohlášení politického charakteru". "Nesnižovat schodek - tím odbory říkají: Pokračujme dnešním tempem v zadlužování státu, v zadlužování občanů," uvedl Drábek. Kalousek řekl, že je připraven o různých variantách návrhů diskutovat, pokud ale zůstanou zachovány úspory.

Související

Více souvisejících

škrty

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku: Úřady zveřejnily první výsledky, sečtena jsou necelá tři procenta hlasů

Maďarsko v neděli zažilo volební den, který podle všeho přepíše moderní historii země. Národní volební úřad již zveřejnil první data, i když se zatím jedná o velmi nízké procento zpracování. Podle prvních sčítání, která zahrnují pouze necelá tři procenta hlasů, zatím mírně vede vládní koalice Fidesz-KDNP se 48,18 %, těsně následovaná stranou Tisza se 43,38 %.

Aktualizováno před 48 minutami

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

před 6 hodinami

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

před 7 hodinami

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

před 8 hodinami

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

před 9 hodinami

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

před 11 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

před 12 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

před 13 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: Příští týden se citelně oteplí

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.

včera

včera

Arc de Trump

Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě

Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.

včera

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).

včera

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

včera

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

včera

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy