Hrozivá statistika: Zdravotním postižením trpí v Česku více než milion lidí

Za zdravotně postiženého člověka se u nás považujetakový, který má tělesné, smyslové či duševní obtíže a kvůli nim i omezení déle než rok. Statistici situaci v Česku zjišťovali poprvé v roce 2007, podruhé loni. Vycházeli z registrů a kartoték praktických lékařů i ústavů.

Podle Josefa Kotýnka z ČSÚ mělo nějaké zdravotní postižení mělo loni celkem 1,077.673 lidí. Je to 10,2 procenta obyvatel. V roce 2007 zdravotním handicapem trpělo 9,8 procenta lidí. Zdravotní postižení mají tři pětiny lidí nad 60 let. Nejvíc v posledních letech ale přibylo handicapovaných do 19 let a nad 75 let.

Roste také počet osob s vrozeným handicapem. Zatímco v při posledním průzkumu jej mělo necelých 12 procent postižených, teď už téměř 14 procent. Do výsledků se tak podle odborníků promítá stárnutí společnosti i to, že lidé mívají potomky později.

Člověk se zdravotním  handicapem žije průměrně 12,4 roku. V roce 2007 to bylo 13,6 roku. U mužů se doba zkrátila o 1,5 roku a u žen o 1,1 roku, upřesnil Kotýnek. Nejčastěji postižení zapříčiní nemoc. Před sedmi lety způsobila handicap u zhruba 600.000 lidí, loni už to bylo skoro u 800.000 osob.

Dvě pětiny osob s postižením byly plně soběstačné. Bez pomoci se naopak naprosto neobešlo 11 procent lidí se zdravotním handicapem. "Naprosto převažuje péče od rodiny. Bez zajištění péče je pak devět procent lidí. Nejhorší byla situace u téměř 18.000 osob s těžkým a velmi těžkým postižením, které byly zcela bez pomoci," řekl Kotýnek. 

Největší počet postižených pobávý v zařízeních, která provozují kraje či obce.  V běžném bytě žijí čtyři pětiny postižených. V domovech či ústavech je kolem šesti procent lidí se zdravotním handicapem. Zatímco v roce 2007 bydleli nejčastěji v domovech se 101 až 200 lůžky, nyní bývají nejvíc v objektech s 51 až stovkou lůžek.

Statistická čísla tak dokládají, že se v Česku začíná situace měnit a lidé se postupně stěhují z obřích ústavů do menších a přátelštějších zařízení. Bezbariérový byt mělo sedm procent postižených, byt s pečovatelskou službou pak 1,4 procenta lidí.

Co se vzdělání týče, celkem 28 procent osob jej mělo pouze základní. Čtvrtina střední bez maturity a pětina maturitu. Sedm procent lidí vystudovalo vysokou školu. Oproti roku 2007 se podíl lidí se základním vzděláním snížil, mírně přibylo středoškoláků a vysokoškoláků.

Necelé dvě pětiny lidí pobírají starobní či pozůstalostní důchod. Zhruba 21 procent zdravotně postižených dostává příspěvek na péči. Plnou invalidní penzi má 14 procent zdravotně postižených. Podíl lidí s plným invalidním důchodem, se starobní či pozůstalostní penzí a s dávkami v hmotné nouzi se proti roku 2007 snížil. Podle Kotýnka za to mohou zřejmě úsporné vládní škrty minulých let.