Maximum meteorického roje Geminidy v noci z neděle na pondělí

Maximum meteorického roje Geminidy 13. /14. prosince

Noc z neděle 13. na pondělí 14. prosince bude stát za to. Země kolem druhé hodiny ranní proletí (maximum v 1:50 SEČ) nejhustší částí meteorického roje Geminidy. Během pouhé hodiny tak můžete zahlédnout až několik desítek různě jasných "padajících hvězd" - meteorů. K pozorování v tomto roce nastávají ideální podmínky - maximum vychází na noc a svým svitem nebude rušit Měsíc, který je v ten den novu.

Velká četnost meteorů

Geminidy, pojmenované podle latinského jména souhvězdí Blíženci, jsou jedním z nejvydatnějších a nejjasnějších meteorických rojů. Jsou četnější než oblíbené letní Perseidy, ale díky prosincovému počasí nejsou tak známé. Tento roj je kromě své četnosti zajímavý také tím, že obsahuje mnoho větších meteoroidů, které při hoření v naší atmosféře vytvářejí krásné a pomalé, mnohdy nazelenalé meteory.

Jak a kde pozorovat

Souhvězdí Blíženců bude na obloze prakticky celou noc. K pozorování nepotřebujete dalekohled, naopak dívejte se očima po celé obloze. Díky perspektivě budou jakoby vylétat právě ze souhvězdí Blíženců, kde leží radiant tohoto meteorického roje. Je třeba se samozřejmě teple obléknout a především vyhledat tmavé místo bez rušivých světel. Dívat se můžete po celou noc, nejvíce meteorů ale spatříte mezi půlnocí a třetí hodinou ranní, ale dokonce nad ránem před východem slunce to je také vhodné, takže si můžete "jen" přivstat. Za ideálních podmínek lze v průběhu maxima roje zachytit i přes 1000 meteorů za noc! Tedy pokud bude jasno. Meteory pod zamračenou oblohou neuvidíme. Předpověď počasí je pro většinu České republiky díky inverzní oblačnosti špatná, největší pravděpodobnost jasné oblohy připadá na horské polohy Šumavy a okolních hor.

O co se jedná

Mateřské těleso Geminid odhalila v říjnu 1983 infračervená observatoř IRAS. Víme, že se jedná o zhruba pětikilometrové těleso, pravděpodobně bývalou a dnes již vyhaslou kometu, které se na své cestě Sluneční soustavou dostává až za dráhu Marsu, může se přiblížit k planetě Zemi (v roce 2017 na pouhých 10 milionů kilometrů) a také se přiblížit ke Slunci na pouhých 21 milionů kilometrů (tedy třetinu vzdálenosti, ve které se pohybuje kolem Slunce Merkur). V té době se tak zahřívá na teplotu až sedm set stupňů Celsia. Tento objekt dostal jméno (3200) Phaeton.

Na rozdíl od jiných meteorických rojů, které jsou pozorovány po celá staletí nebo dokonce tisíciletí, byly Geminidy zřejmě poprvé sledovány v roce 1862. Podle řady odborníků přitom každým rokem prolétá planeta Země hustší a hustší částí roje, takže divadlo, které nám vypařující se částečky Phaetonu na nebi ukazují, může v budoucnu ještě zesílit.