Zakladatel genetiky a kněz Gregor Mendel působil v Brně

Narodil se 20. července 1822 v Hynčicích (dnes část obce Vražné) v okrese Nový Jičín jako Johann Mendel. Matka byla Němka, otec byl napůl Čech. Jméno Gregor přijal až po vstupu do augustiniánského kláštera v Brně v roce 1843 - to už měl za sebou studium filozofie na olomoucké univerzitě, později studoval též matematiku, fyziku, chemii a botaniku na univerzitě ve Vídni.

„Údělem člověka je stálé úsilí, šlechtění síly a cvičení schopností,“ napsal v básni v době středoškolského studia v letech 1834-1840.

V tichu klášterních zdí prováděl Mendel od roku 1858 po deset let pokusy s křížením rostlin, především hrachu. Své poznatky o dědičné proměnlivosti, které shrnul do tří základních zákonů, později nazvaných Mendelovy zákony dědičnosti (o uniformitě míšenců, o štěpení znaků a o volné kombinovatelnosti vloh), publikoval v roce 1865 v časopise Brněnského přírodovědeckého spolku, ovšem bez ohlasu.

Teprve kolem roku 1900 dospěli nezávisle na sobě k témuž výsledku tři renomovaní badatelé (de Vries, Correns a Tschermak) a uznali Mendelovo prvenství. Jeho zákony se staly základem moderní genetiky a uplatnily se nejen ve šlechtitelství, ale v řadě dalších vědních oborů, zejména v medicíně.

Mendel považoval proměnlivost rostlin za doloženou skutečnost. Byl první, kdo udělal významný diagnostický převrat, když jako první nehodnotil organismus jako celek, ale rozložil ho na jednotlivé znaky. Jednotlivé znaky (například tvar zralého semene), chápal protikladně, třeba na jedné straně kulaté, na druhé hranaté jako dvě strany jedné mince. Hodnotil přenos jejich vloh. V jeho pojetí se u potomka neslévaly výchozí mateřská a otcovská buňka, ale sjednotily se vlohy pro jednotlivé znaky mateřské a otcovské rostliny. Novátorská diagnostická metoda umožnila Mendlovi vyhodnocení výsledků z křížení sedmi párů znaků u hrachu, z nichž všechna probíhala na principu dominance a recesivity protikladných znaků. Při párování protikladů při oplození využil princip komplementarity.

Podle odborníků byl introvertem, přemýšlivým vědcem, jenž byl zvyklý být sám. Na titulní stranu učebnice meteorologie z roku 1850 si poznamenal: "Kdo nedovede být sám, není ani usmířen sám se sebou."

Mendel, který se kromě jiného věnoval i křížení včel (o něm však nepsal) a meteorologii, zemřel 6. ledna 1884 v 61 letech v Brně. Rekviem v kostele dirigoval později světoznámý skladatel Leoš Janáček.

Mendelovo jméno má od roku 1995 v názvu univerzita v Brně, která je nejstarším vysokým zemědělským a lesnickým učením v českých zemích a byla založena v roce 1919.

V roce 1976 o něm režisér Jiří Bělka natočil životopisný film Strom vědění dobrého s Karlem Högerem v hlavní roli.

V průběhu června 2021 byly na brněnském ústředním hřbitově z augustiniánské hrobky exhumovány kosterní pozůstatky Gregora Mendela a tři měsíce zkoumány týmem vědců. Tento výzkum je součástí programu oslav 200. výročí Mendelova narození v roce 2022.