Středoškoláci ze studentského hnutí Fridays for Future plánují na pátek 21. dubna další stávku za klima. Po vládě požadují jasné stanovisko proti prodloužení těžby v dole Bílina a zveřejnění dokumentů o stavu podzemní vody v okolí polského dolu Turów. Novinářům to dnes na tiskové konferenci řekli zástupci hnutí. Chystaná stávka začne na Malostranském náměstí v Praze v 15:03, tedy ve tři hodiny a tři minuty odpoledne, což podle studentů symbolizuje rok 2033, kdy měla mít Česká republika podle programového prohlášení vlády vytvořené podmínky k odklonu od uhlí.
"Stávku za klima 21. 4. 2023 děláme hlavně z toho důvodu, že vláda aktuálně mlčí k tomu, že báňské úřady chtějí prodlužovat těžbu na dole Bílina do roku 2035, i přes to, že to jde proti programovému prohlášení vlády a proti řešení klimatické krize, a my dlouhodobě bojujeme za řešení klimatické krize, musíme snižovat emise skleníkových plynů, a proto jsme se jako studenti a studentky rozhodli jít do stávky za klima," řekla ČTK mluvčí Klára Bělíčková.
Povolení prodloužit těžbu v dole Bílina na Teplicku do roku 2035 dostaly Severočeské doly od Obvodního báňského úřadu ke konci letošního března, proti nepravomocnému rozhodnutí se hodlá odvolat organizace Greenpeace. Jelikož Severočeské doly ovládá skupina ČEZ, kde má Česko skoro 70procentní podíl, středoškoláci po vládě žádají, aby vydala jasné stanovisko proti prodloužení těžby.
Podle ministerstva průmyslu se prodloužení těžby nevylučuje s cílem vlády odklonit se od uhlí do roku 2033. Vládním plánem je zastavit spalování uhlí, ne samotnou těžbu. "V programovém prohlášení se vláda zavázala, že bude vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033. Na tom se nic nemění," sdělil úřad v březnu.
Polský důl Turów leží v blízkosti českých a německých hranic, ekologické organizace dlouhodobě varují, že těžba ohrožuje životní prostředí a ničí podzemní vody v okolí. Zároveň kritizují česko-polskou dohodu z února 2022 o řešení vlivu těžby v dole Turów, která podle nich nechrání české občany před ztrátou vody.
Ministerstvo životního prostředí v březnu uvedlo, že informace poskytuje veřejnosti transparentně a na základě zákona. Podle něj Polsko plní své závazky, a ČR tak může kontrolovat vliv těžby na životní prostředí i data o stavu podzemní vody.
Důvody ke svolání stávky objasnili středoškoláci v otevřeném dopise, který poslali premiéru Petru Fialovi (ODS). "Z poslední zprávy IPCC také plyne, že máme přibližně deset let na to drasticky změnit přístup k řešení klimatické krize, a to primárně tím, že přejdeme na obnovitelné zdroje energie. Prodloužení těžby uhlí je pravý opak toho, co bychom měli dělat pro to, aby mladí lidé měli naději na lepší než apokalyptickou budoucnost," napsali studenti.
Česká pobočka středoškolského klimatického hnutí Fridays for Future sdružuje mladé ve věku od 14 do 19 let, kteří usilují o řešení klimatické krize. Hnutí v minulých letech uspořádalo mnoho protestů. V březnu 2019 se v Praze konala stávka, při které požadovalo snižování emisí a důslednější ochranu klimatu zhruba 2000 studentů.
17. prosince 2025 13:07
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Související
Studenti v Ústí zburcovali policii. Obavy z útoku ve škole se nepotvrdily
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktuálně se děje
před 45 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák