Studentské volby prezidenta: U mladých vítězí Nerudová, stačilo by první kolo

Studentské volby prezidenta vyhrála ekonomka Danuše Nerudová, která od středoškoláků získala 54,1 procenta hlasů. Prezidentskou by se tedy stala už po prvním kole voleb. Druhý se mezi studenty umístil bývalý představitel české armády Petr Pavel s 25,7 procenta a třetí bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš s 9,9 procenta. Další kandidáti získali od studentů méně než pět procent hlasů. 

ČTK to dnes sdělili organizátoři v tiskové zprávě. Pořadatelem studentských voleb je společnost Člověk v tísni prostřednictvím svého programu Jeden svět na školách (JSNS).

"Velké přízni středoškoláků se celkově těší jen dva prezidentští kandidáti: Danuše Nerudová a Petr Pavel. I mezi nimi je přitom velmi značný rozdíl v počtu získaných hlasů. Na třetím místě je pak s výrazným odstupem Andrej Babiš, který se celkově nedostal ani k dvoucifernému procentuálnímu výsledku,“ uvedl ředitel vzdělávacího programu JSNS Karel Strachota.

Za Babišem se pak na čtvrtém místě umístil senátor Pavel Fischer s 3,6 procenta hlasů a na pátém senátor Marek Hilšer s 2,6 procenta. Zbývající čtyři kandidáti obdrželi od studentů méně než dvě procenta hlasů.

Podle Strachoty je ve srovnání hlasování podle typu školy a regionu největší rozdíl u Babiše. "Na gymnáziích dostal celkově 4,9 procenta hlasů, na odborných učilištích téměř 30 procent, přičemž v Ústeckém kraji na tomto typu škol téměř 50 procent hlasů, v Moravskoslezském pak 43 procent,“ sdělil.

Naopak Nerudová podle něj získala na učilištích 37 procent hlasů, což je méně ve srovnání s gymnázii a středními odbornými školami, na kterých má přes 55 procent. Pavel dosáhl nejlepšího výsledku na gymnáziích ve Středočeském kraji a v Praze, kolem 32 procent.

Školní volby se uskutečnily v pondělí a dnes a volit mohli žáci starší 15 let. Napodobovaly volby skutečné, vznikly volební komise složené ze studentů, kteří pracovali pod dohledem pedagoga.

Člověk v tísni chce prostřednictvím studentských voleb přiblížit mladým lidem principy demokracie a seznámit je s volebním systémem ČR, s programy i jednotlivými kandidáty. Studentské volby mají podle organizátorů přispět k aktivnímu a zodpovědnému občanství budoucích prvovoličů.

Hlavu státu středoškoláci volili také v roce 2017, tehdy u studentů největší podporu získal nynější senátor Jiří Drahoš s 33,59 procenta hlasů. Skutečný vítěz voleb Miloš Zeman skončil na druhém místě s 19,95 procenta. Jako třetího v minulých prezidentských volbách studenti volili senátora Marka Hilšera, který od nich získal 13,32 procent hlasů.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby 2023 Danuše Nerudová Petr Pavel Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy