Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do roku 2025

Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do konce roku 2025. Na Dole ČSM Sever ve Stonavě to dnes oznámili ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva těžební společnosti OKD Roman Sikora. Uvedený termín je už podle nich definitivní, i když se v roce 2026 ještě můžou dotěžovat některé prostory. Řekli také, že OKD v letošním roce dosáhne tržeb zhruba 14 miliard korun a zisku před zdaněním v jednotkách miliard korun. 

Důl ČSM je posledním, kde podnik černé uhlí těží. Podle původních plánů tam měla těžba skončit letos, v červnu se ale rozhodlo o prodloužení minimálně do konce roku 2023.

Stanjura řekl, že rozhodnutí o prodloužení těžby předcházela důkladná analýza. "V této chvíli máme přiměřenou jistotu, že OKD bude vydělávat, že bude mít dostatek zaměstnanců a že má zákazníky, kteří od něj budou vytěžené uhlí kupovat," řekl ministr.

Těžba tak podle něj bude pokračovat o tři roky déle, než se počítalo na začátku letošního roku. "Myslím, že je to dobře, že to je dobře pro náš region, pro zaměstnanost, ale taky pro náš průmysl. Přitom to nemusí nikdo dotovat, nemusíme mít obavu, že by do toho stát vkládal nějaké peníze. Naopak, z daní bude stát mít peníze na rozvojové projekty v Moravskoslezském kraji," řekl Stanjura.

Sikora řekl, že zatímco letos podnik prakticky neinvestoval, v příštích dvou letech plánuje investice asi za 300 milionů korun. Hlavním důvodem, proč firma dosáhne zisku, je ale podle něj současná ekonomicko-politická situace, která přispěla k tomu, že po uhlí je opravdu hlad. "Uhlí je na světě dost, ale ve středoevropském regionu ho je žalostně málo," řekl Sikora. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) dnes uvedla, že celosvětová spotřeba uhlí se letos vyšplhá na rekord, přesáhne osm miliard tun. Největší nárůst poptávky po uhlí se očekává v Indii a Evropské unii. Poptávka po uhlí v Evropě roste kvůli přechodu z plynu na uhlí zapříčiněnému vysokými cenami plynu a omezením dodávek z Ruska.

Velkou výhodou OKD podle něj je, že uhlí má v každém okamžiku k dispozici a může ho nabídnout. "A můžeme si tím pádem za něho říct lepší cenu. Tato kombinace přispívá k tomu, že v letošním roce uděláme tržby na úrovni zhruba 14 miliard korun a budeme z toho mít velice slušný zisk v jednotkách miliard," řekl předseda představenstva.

V příštích třech letech chce OKD vytěžit 3,6 milionu tun uhlí. Sikora řekl, že veškerou produkci na příští rok už má firma vyprodanou. "Co se týče roku 2024, tak mohu s radostí prohlásit, že minulý pátek jsme dospěli do stadia uzavření smluv s klíčovými energetickými firmami v tomto regionu a to nám zakládá na to, že i rok 2024 je v tuto chvíli téměř vyprodán," řekl Sikora. Je přesvědčen, že během příštího roku se podaří uzavřít smlouvy i na produkci roku 2025.

Pro pokračování těžby OKD potřebuje kladné stanovisko v posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Sikora očekává, že nejspíš příští rok v létě by mělo být jasno a že stanovisko bude kladné. "Co se týče samotných přípravných prací, to znamená rozfárávek, budeme muset v příštím roce zintenzivnit práci a udělat zhruba 10.000 metrů přípravných prací, tak abychom se dostali k 11 porubům (dobývacím prostorům), ze kterých předpokládáme těžbu do konce roku 2025. Že se nám to podaří, zakládám na tom, že jsme při výběrovém řízení získali další dva razičské kolektivy," řekl Sikora.

Stav zaměstnanců firma navyšovat nepotřebuje. Musí se ale vyrovnat s přirozenými odchody pracovníků například do důchodu. "Naštěstí se nám doplňování stavu zaměstnanců daří, dokážeme vyeliminovat přirozené odchody novými nástupy. Jasně se nám to ukázalo v posledních třech měsících, kdy jsme přijali nějakých 82 - 83 důlních pracovníků, což se nám předtím nedařilo," řekl Sikora.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. V minulých letech ale těžbu ve většině dolů ukončilo, protože se dlouhodobě nevyplácela.

V OKD pracuje včetně dodavatelských zaměstnanců přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát. Loňské hospodaření podnik uzavřel s čistým ziskem 216,8 milionu korun, předloni byl ve ztrátě 2,437 miliardy korun.

Státní podnik Diamo, který má na starosti zahlazování následků hornické činnosti a zajišťuje i útlum dolů, letos vypracoval studii, z níž vyplynulo, že v karvinských dolech ČSA a Darkov by bylo možné těžbu uhlí obnovit. Bylo by to ale technicky náročné a drahé. Jenom příprava by trvala šest let a stála by zhruba deset miliard korun. Těžit by se pak dalo 14 let. Bylo by k tomu navíc potřeba sehnat až 2700 kvalifikovaných pracovníků, kteří by ale už museli mít praxi. Těžba v dolech ČSA a Darkov skončila loni v únoru.

Související

Více souvisejících

uhlí Moravskoslezský kraj OKD

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

před 36 minutami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

před 1 hodinou

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

před 1 hodinou

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

před 1 hodinou

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

před 2 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Počasí: Meteorologové vydali varování, tropy vystřídají silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu před extrémně vysokými teplotami, které zasáhnou část území už v neděli a v pondělí, a zároveň upozorňuje na možnost výskytu velmi silných bouřek během pondělního dne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy