Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do roku 2025

Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do konce roku 2025. Na Dole ČSM Sever ve Stonavě to dnes oznámili ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva těžební společnosti OKD Roman Sikora. Uvedený termín je už podle nich definitivní, i když se v roce 2026 ještě můžou dotěžovat některé prostory. Řekli také, že OKD v letošním roce dosáhne tržeb zhruba 14 miliard korun a zisku před zdaněním v jednotkách miliard korun. 

Důl ČSM je posledním, kde podnik černé uhlí těží. Podle původních plánů tam měla těžba skončit letos, v červnu se ale rozhodlo o prodloužení minimálně do konce roku 2023.

Stanjura řekl, že rozhodnutí o prodloužení těžby předcházela důkladná analýza. "V této chvíli máme přiměřenou jistotu, že OKD bude vydělávat, že bude mít dostatek zaměstnanců a že má zákazníky, kteří od něj budou vytěžené uhlí kupovat," řekl ministr.

Těžba tak podle něj bude pokračovat o tři roky déle, než se počítalo na začátku letošního roku. "Myslím, že je to dobře, že to je dobře pro náš region, pro zaměstnanost, ale taky pro náš průmysl. Přitom to nemusí nikdo dotovat, nemusíme mít obavu, že by do toho stát vkládal nějaké peníze. Naopak, z daní bude stát mít peníze na rozvojové projekty v Moravskoslezském kraji," řekl Stanjura.

Sikora řekl, že zatímco letos podnik prakticky neinvestoval, v příštích dvou letech plánuje investice asi za 300 milionů korun. Hlavním důvodem, proč firma dosáhne zisku, je ale podle něj současná ekonomicko-politická situace, která přispěla k tomu, že po uhlí je opravdu hlad. "Uhlí je na světě dost, ale ve středoevropském regionu ho je žalostně málo," řekl Sikora. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) dnes uvedla, že celosvětová spotřeba uhlí se letos vyšplhá na rekord, přesáhne osm miliard tun. Největší nárůst poptávky po uhlí se očekává v Indii a Evropské unii. Poptávka po uhlí v Evropě roste kvůli přechodu z plynu na uhlí zapříčiněnému vysokými cenami plynu a omezením dodávek z Ruska.

Velkou výhodou OKD podle něj je, že uhlí má v každém okamžiku k dispozici a může ho nabídnout. "A můžeme si tím pádem za něho říct lepší cenu. Tato kombinace přispívá k tomu, že v letošním roce uděláme tržby na úrovni zhruba 14 miliard korun a budeme z toho mít velice slušný zisk v jednotkách miliard," řekl předseda představenstva.

V příštích třech letech chce OKD vytěžit 3,6 milionu tun uhlí. Sikora řekl, že veškerou produkci na příští rok už má firma vyprodanou. "Co se týče roku 2024, tak mohu s radostí prohlásit, že minulý pátek jsme dospěli do stadia uzavření smluv s klíčovými energetickými firmami v tomto regionu a to nám zakládá na to, že i rok 2024 je v tuto chvíli téměř vyprodán," řekl Sikora. Je přesvědčen, že během příštího roku se podaří uzavřít smlouvy i na produkci roku 2025.

Pro pokračování těžby OKD potřebuje kladné stanovisko v posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Sikora očekává, že nejspíš příští rok v létě by mělo být jasno a že stanovisko bude kladné. "Co se týče samotných přípravných prací, to znamená rozfárávek, budeme muset v příštím roce zintenzivnit práci a udělat zhruba 10.000 metrů přípravných prací, tak abychom se dostali k 11 porubům (dobývacím prostorům), ze kterých předpokládáme těžbu do konce roku 2025. Že se nám to podaří, zakládám na tom, že jsme při výběrovém řízení získali další dva razičské kolektivy," řekl Sikora.

Stav zaměstnanců firma navyšovat nepotřebuje. Musí se ale vyrovnat s přirozenými odchody pracovníků například do důchodu. "Naštěstí se nám doplňování stavu zaměstnanců daří, dokážeme vyeliminovat přirozené odchody novými nástupy. Jasně se nám to ukázalo v posledních třech měsících, kdy jsme přijali nějakých 82 - 83 důlních pracovníků, což se nám předtím nedařilo," řekl Sikora.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. V minulých letech ale těžbu ve většině dolů ukončilo, protože se dlouhodobě nevyplácela.

V OKD pracuje včetně dodavatelských zaměstnanců přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát. Loňské hospodaření podnik uzavřel s čistým ziskem 216,8 milionu korun, předloni byl ve ztrátě 2,437 miliardy korun.

Státní podnik Diamo, který má na starosti zahlazování následků hornické činnosti a zajišťuje i útlum dolů, letos vypracoval studii, z níž vyplynulo, že v karvinských dolech ČSA a Darkov by bylo možné těžbu uhlí obnovit. Bylo by to ale technicky náročné a drahé. Jenom příprava by trvala šest let a stála by zhruba deset miliard korun. Těžit by se pak dalo 14 let. Bylo by k tomu navíc potřeba sehnat až 2700 kvalifikovaných pracovníků, kteří by ale už museli mít praxi. Těžba v dolech ČSA a Darkov skončila loni v únoru.

Související

Jozef Síkela

Síkela: Česko se odkloní od uhlí do roku 2033

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela chce připravit do poloviny roku 2025 zákon, který by zajistil řízený odchod od uhlí v energetice do roku 2033. Tento plán oznámil v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. 

Více souvisejících

uhlí Moravskoslezský kraj OKD

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

před 5 hodinami

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 5 hodinami

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy