Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do roku 2025

Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do konce roku 2025. Na Dole ČSM Sever ve Stonavě to dnes oznámili ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva těžební společnosti OKD Roman Sikora. Uvedený termín je už podle nich definitivní, i když se v roce 2026 ještě můžou dotěžovat některé prostory. Řekli také, že OKD v letošním roce dosáhne tržeb zhruba 14 miliard korun a zisku před zdaněním v jednotkách miliard korun. 

Důl ČSM je posledním, kde podnik černé uhlí těží. Podle původních plánů tam měla těžba skončit letos, v červnu se ale rozhodlo o prodloužení minimálně do konce roku 2023.

Stanjura řekl, že rozhodnutí o prodloužení těžby předcházela důkladná analýza. "V této chvíli máme přiměřenou jistotu, že OKD bude vydělávat, že bude mít dostatek zaměstnanců a že má zákazníky, kteří od něj budou vytěžené uhlí kupovat," řekl ministr.

Těžba tak podle něj bude pokračovat o tři roky déle, než se počítalo na začátku letošního roku. "Myslím, že je to dobře, že to je dobře pro náš region, pro zaměstnanost, ale taky pro náš průmysl. Přitom to nemusí nikdo dotovat, nemusíme mít obavu, že by do toho stát vkládal nějaké peníze. Naopak, z daní bude stát mít peníze na rozvojové projekty v Moravskoslezském kraji," řekl Stanjura.

Sikora řekl, že zatímco letos podnik prakticky neinvestoval, v příštích dvou letech plánuje investice asi za 300 milionů korun. Hlavním důvodem, proč firma dosáhne zisku, je ale podle něj současná ekonomicko-politická situace, která přispěla k tomu, že po uhlí je opravdu hlad. "Uhlí je na světě dost, ale ve středoevropském regionu ho je žalostně málo," řekl Sikora. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) dnes uvedla, že celosvětová spotřeba uhlí se letos vyšplhá na rekord, přesáhne osm miliard tun. Největší nárůst poptávky po uhlí se očekává v Indii a Evropské unii. Poptávka po uhlí v Evropě roste kvůli přechodu z plynu na uhlí zapříčiněnému vysokými cenami plynu a omezením dodávek z Ruska.

Velkou výhodou OKD podle něj je, že uhlí má v každém okamžiku k dispozici a může ho nabídnout. "A můžeme si tím pádem za něho říct lepší cenu. Tato kombinace přispívá k tomu, že v letošním roce uděláme tržby na úrovni zhruba 14 miliard korun a budeme z toho mít velice slušný zisk v jednotkách miliard," řekl předseda představenstva.

V příštích třech letech chce OKD vytěžit 3,6 milionu tun uhlí. Sikora řekl, že veškerou produkci na příští rok už má firma vyprodanou. "Co se týče roku 2024, tak mohu s radostí prohlásit, že minulý pátek jsme dospěli do stadia uzavření smluv s klíčovými energetickými firmami v tomto regionu a to nám zakládá na to, že i rok 2024 je v tuto chvíli téměř vyprodán," řekl Sikora. Je přesvědčen, že během příštího roku se podaří uzavřít smlouvy i na produkci roku 2025.

Pro pokračování těžby OKD potřebuje kladné stanovisko v posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Sikora očekává, že nejspíš příští rok v létě by mělo být jasno a že stanovisko bude kladné. "Co se týče samotných přípravných prací, to znamená rozfárávek, budeme muset v příštím roce zintenzivnit práci a udělat zhruba 10.000 metrů přípravných prací, tak abychom se dostali k 11 porubům (dobývacím prostorům), ze kterých předpokládáme těžbu do konce roku 2025. Že se nám to podaří, zakládám na tom, že jsme při výběrovém řízení získali další dva razičské kolektivy," řekl Sikora.

Stav zaměstnanců firma navyšovat nepotřebuje. Musí se ale vyrovnat s přirozenými odchody pracovníků například do důchodu. "Naštěstí se nám doplňování stavu zaměstnanců daří, dokážeme vyeliminovat přirozené odchody novými nástupy. Jasně se nám to ukázalo v posledních třech měsících, kdy jsme přijali nějakých 82 - 83 důlních pracovníků, což se nám předtím nedařilo," řekl Sikora.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. V minulých letech ale těžbu ve většině dolů ukončilo, protože se dlouhodobě nevyplácela.

V OKD pracuje včetně dodavatelských zaměstnanců přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát. Loňské hospodaření podnik uzavřel s čistým ziskem 216,8 milionu korun, předloni byl ve ztrátě 2,437 miliardy korun.

Státní podnik Diamo, který má na starosti zahlazování následků hornické činnosti a zajišťuje i útlum dolů, letos vypracoval studii, z níž vyplynulo, že v karvinských dolech ČSA a Darkov by bylo možné těžbu uhlí obnovit. Bylo by to ale technicky náročné a drahé. Jenom příprava by trvala šest let a stála by zhruba deset miliard korun. Těžit by se pak dalo 14 let. Bylo by k tomu navíc potřeba sehnat až 2700 kvalifikovaných pracovníků, kteří by ale už museli mít praxi. Těžba v dolech ČSA a Darkov skončila loni v únoru.

Související

Více souvisejících

uhlí Moravskoslezský kraj OKD

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucímu napětí nejen ze zahraničí, ale i z vlastního tábora. V sázce je nejzásadnější bezpečnostní rozhodnutí jeho dosavadních dvou prezidentských období — zda Spojené státy zaútočí na íránský jaderný komplex ve Fordo, ukrytý hluboko pod zemí. Zatímco Izrael na Trumpa tlačí, aby se do konfliktu aktivně zapojil, jeho vlastní příznivci z hnutí MAGA i levicoví oponenti varují před zatažením Ameriky do další nekonečné války na Blízkém východě.

před 2 hodinami

Donald Trump

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump

Prezident USA Donald Trump večer vydal sérii ostrých varování vůči Íránu, přičemž se zaměřil zejména na nejvyššího vůdce země ajatolláha Alího Chameneího, kterého na své síti Truth Social označil za „snadný cíl“ a naznačil, že americká trpělivost se rychle vyčerpává. V regionu zároveň narůstá napětí kvůli pokračujícím raketovým útokům mezi Íránem a Izraelem.

před 3 hodinami

SMS, ilustrační fotografie

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné

Nově představený zlatý chytrý telefon nesoucí jméno Donalda Trumpa se stal terčem kritiky odborníků i etických watchdogů. Trump Organization oznámila plány na uvedení vlastního mobilního telefonu, který by měl být „vyroben v USA“ a prodáván za 499 dolarů (přibližně 11 600 Kč). Analytici však tento záměr označují za technicky téměř nemožný a zpochybňují i samotnou etiku tohoto podnikatelského kroku prezidenta Spojených států.

před 4 hodinami

Poslanecká sněmovna

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

před 4 hodinami

Velitelské středisko izraelského letectva dohlížející na údery v Íránu

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua

Izrael usiluje o likvidaci íránského jaderného programu i o oslabení režimu ajatolláha Chameneího, jehož pád by mohl narušit podporu skupin jako Hamás či Hizballáh. Zároveň však hrozí, že by Írán mohl sklouznout do občanské války. Izrael rovněž zřejmě záměrně akcentuje jadernou hrozbu, aby získal podporu Západu, zatímco skutečným cílem může být odvést pozornost od vlastní krize doma i v Gaze.

před 5 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi

Izraelská armáda v úterý oznámila, že její letectvo provedlo sérii vzdušných útoků na několik lokalit v západním Íránu. Podle oficiálního prohlášení izraelských ozbrojených sil bylo při úderech zasaženo „několik míst a desítky odpalovacích zařízení balistických raket“. Tyto útoky jsou součástí intenzivního vojenského střetu mezi Izraelem a Íránem, který pokračuje již pátý den.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti

Prezident Donald Trump předčasně odcestoval ze summitu G7 v kanadské Albertě a vyvolal tím vlnu spekulací, co stojí za tímto krokem – a především jak bude nyní Spojené státy směřovat ve stále vyhrocenější krizi mezi Izraelem a Íránem. Bílý dům sice uvedl, že odjezd souvisí s vývojem na Blízkém východě, ale sám Trump později na sociální síti Truth Social popřel, že by šlo o reakci na snahu o příměří. „Vracíme se kvůli důležitým věcem,“ uvedl bez dalších podrobností.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Poslanecká sněmovna

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo

Otevřený vojenský střet mezi Izraelem a Íránem byl podle expertů jen otázkou času. Historické napětí, eskalující rétorika a obavy z íránského jaderného programu vytvořily výbušné prostředí, které vyústilo v konflikt. Podle odborníků bude válka výrazně delší než předchozí střety a její rozsah může záviset na tom, zda se do ní zapojí i další mocnosti – zejména Spojené státy, které zatím volí zdrženlivost.

před 10 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války

Evropská unie dnes ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině, přičemž šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila noční útok na Kyjev za jeden z nejničivějších od začátku války. V souvislosti s děním na Blízkém východě pak varovala před nárůstem napětí v regionu a nutností tvrdého postoje vůči Íránu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka

Poslanecká sněmovna se dnes sešla k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Schůzi vyvolaly opoziční strany ANO a SPD v reakci na tzv. bitcoinovou kauzu, kvůli níž nedávno rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Opozice požaduje i odchod ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a konec celé vlády. Jedná se již o čtvrtý pokus opozice svrhnout kabinet v tomto volebním období.

před 12 hodinami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Výbuchy v Íránu

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

Autoritářské mocnosti sledují konflikt mezi Íránem a Izraelem s výrazně odlišnými zájmy a motivacemi. Čína varuje před eskalací a apeluje na klid zbraní, zatímco chrání své rozsáhlé investice a strategické partnerství s Teheránem. Rusko naopak v krizi vidí příležitost – od posílení své pozice na Blízkém východě po odklon pozornosti Západu od Ukrajiny. Obě velmoci však riskují, že nekontrolovaný vývoj situace ohrozí jejich dlouhodobé zájmy v regionu.

před 15 hodinami

včera

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy