Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do konce roku 2025. Na Dole ČSM Sever ve Stonavě to dnes oznámili ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva těžební společnosti OKD Roman Sikora. Uvedený termín je už podle nich definitivní, i když se v roce 2026 ještě můžou dotěžovat některé prostory. Řekli také, že OKD v letošním roce dosáhne tržeb zhruba 14 miliard korun a zisku před zdaněním v jednotkách miliard korun.
Důl ČSM je posledním, kde podnik černé uhlí těží. Podle původních plánů tam měla těžba skončit letos, v červnu se ale rozhodlo o prodloužení minimálně do konce roku 2023.
Stanjura řekl, že rozhodnutí o prodloužení těžby předcházela důkladná analýza. "V této chvíli máme přiměřenou jistotu, že OKD bude vydělávat, že bude mít dostatek zaměstnanců a že má zákazníky, kteří od něj budou vytěžené uhlí kupovat," řekl ministr.
Těžba tak podle něj bude pokračovat o tři roky déle, než se počítalo na začátku letošního roku. "Myslím, že je to dobře, že to je dobře pro náš region, pro zaměstnanost, ale taky pro náš průmysl. Přitom to nemusí nikdo dotovat, nemusíme mít obavu, že by do toho stát vkládal nějaké peníze. Naopak, z daní bude stát mít peníze na rozvojové projekty v Moravskoslezském kraji," řekl Stanjura.
Sikora řekl, že zatímco letos podnik prakticky neinvestoval, v příštích dvou letech plánuje investice asi za 300 milionů korun. Hlavním důvodem, proč firma dosáhne zisku, je ale podle něj současná ekonomicko-politická situace, která přispěla k tomu, že po uhlí je opravdu hlad. "Uhlí je na světě dost, ale ve středoevropském regionu ho je žalostně málo," řekl Sikora. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) dnes uvedla, že celosvětová spotřeba uhlí se letos vyšplhá na rekord, přesáhne osm miliard tun. Největší nárůst poptávky po uhlí se očekává v Indii a Evropské unii. Poptávka po uhlí v Evropě roste kvůli přechodu z plynu na uhlí zapříčiněnému vysokými cenami plynu a omezením dodávek z Ruska.
Velkou výhodou OKD podle něj je, že uhlí má v každém okamžiku k dispozici a může ho nabídnout. "A můžeme si tím pádem za něho říct lepší cenu. Tato kombinace přispívá k tomu, že v letošním roce uděláme tržby na úrovni zhruba 14 miliard korun a budeme z toho mít velice slušný zisk v jednotkách miliard," řekl předseda představenstva.
V příštích třech letech chce OKD vytěžit 3,6 milionu tun uhlí. Sikora řekl, že veškerou produkci na příští rok už má firma vyprodanou. "Co se týče roku 2024, tak mohu s radostí prohlásit, že minulý pátek jsme dospěli do stadia uzavření smluv s klíčovými energetickými firmami v tomto regionu a to nám zakládá na to, že i rok 2024 je v tuto chvíli téměř vyprodán," řekl Sikora. Je přesvědčen, že během příštího roku se podaří uzavřít smlouvy i na produkci roku 2025.
Pro pokračování těžby OKD potřebuje kladné stanovisko v posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Sikora očekává, že nejspíš příští rok v létě by mělo být jasno a že stanovisko bude kladné. "Co se týče samotných přípravných prací, to znamená rozfárávek, budeme muset v příštím roce zintenzivnit práci a udělat zhruba 10.000 metrů přípravných prací, tak abychom se dostali k 11 porubům (dobývacím prostorům), ze kterých předpokládáme těžbu do konce roku 2025. Že se nám to podaří, zakládám na tom, že jsme při výběrovém řízení získali další dva razičské kolektivy," řekl Sikora.
Stav zaměstnanců firma navyšovat nepotřebuje. Musí se ale vyrovnat s přirozenými odchody pracovníků například do důchodu. "Naštěstí se nám doplňování stavu zaměstnanců daří, dokážeme vyeliminovat přirozené odchody novými nástupy. Jasně se nám to ukázalo v posledních třech měsících, kdy jsme přijali nějakých 82 - 83 důlních pracovníků, což se nám předtím nedařilo," řekl Sikora.
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. V minulých letech ale těžbu ve většině dolů ukončilo, protože se dlouhodobě nevyplácela.
V OKD pracuje včetně dodavatelských zaměstnanců přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát. Loňské hospodaření podnik uzavřel s čistým ziskem 216,8 milionu korun, předloni byl ve ztrátě 2,437 miliardy korun.
Státní podnik Diamo, který má na starosti zahlazování následků hornické činnosti a zajišťuje i útlum dolů, letos vypracoval studii, z níž vyplynulo, že v karvinských dolech ČSA a Darkov by bylo možné těžbu uhlí obnovit. Bylo by to ale technicky náročné a drahé. Jenom příprava by trvala šest let a stála by zhruba deset miliard korun. Těžit by se pak dalo 14 let. Bylo by k tomu navíc potřeba sehnat až 2700 kvalifikovaných pracovníků, kteří by ale už museli mít praxi. Těžba v dolech ČSA a Darkov skončila loni v únoru.
Související

Spotřeba uhlí ve světě je rekordní. Může za to válka na Ukrajině

Rusové se chlubí: Máme zásoby klíčové suroviny na spoustu let
uhlí , Moravskoslezský kraj , OKD
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře
před 2 hodinami

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump
před 3 hodinami

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné
před 4 hodinami

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová
před 4 hodinami

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua
před 5 hodinami

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi
před 7 hodinami

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti
před 7 hodinami

Šojgu se vydal do Severní Koreje na "zvláštní misi" za Kim Čong-unem
před 8 hodinami

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy
před 9 hodinami

Španělskem otřásá korupční skandál. Sánchezova vláda může skončit katastrofou, varují experti
před 9 hodinami

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo
před 10 hodinami

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války
před 10 hodinami

Trump: O příměří s Izraelem neusilujeme, nedopustím ale, aby Írán získal jadernou zbraň
před 11 hodinami

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka
před 12 hodinami

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život
před 13 hodinami

Vrahovi zákonodárců z Minnesoty hrozí trest smrti. Na mušce měl i další politiky
před 14 hodinami

Izrael nařídil evakuaci Teheránu, Írán vypálil další salvu raket. Trump nečekaně odešel ze summitu G7
před 14 hodinami

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností
před 15 hodinami

Počasí o nadcházejícím víkendu tropické teploty nepřinese
včera
Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?
Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.
Zdroj: Libor Novák