"Točíme se v kruhu." Poslanci pokračovali ve sporu o výběr radních ČT a PRo

Ve Sněmovně pokračovalo dnes dopoledne další dějství poslaneckého sporu při schvalování změn ve výběru radních České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Opoziční poslanci v souvislosti s vládní novelou znovu obviňovali koaliční tábor ze snah o kontrolu dvojice veřejnoprávních médií a červnové volby generálního ředitele ČT. Podle předsedy poslanců TOP 09 Jana Jakoba se už debata točí v kruhu. 

Před dvěma týdny se Sněmovna nedostala k hlasování ani zhruba po 4,5 hodiny diskuse. Dnes se stočila například i k vládním plánům boje s dezinformacemi a k údajným pokusům o cenzuru. Strhla se pře, kdo z koalice a z opozice je "dezinformátorem".

"Začínáme se tady točit v kruhu. Obávám se, že to budeme dělat dalších pět hodin," poznamenal Jakob už po zahájení jednacího dne. Koalice přitom podle něho jasně zdůvodnila, proč jsou změny ve výběru televizních a rozhlasových radních důležité, zazněly i opoziční argumenty. Do řádné debaty se v tu dobu hlásilo 16 poslanců. Po uplynutí 2,5 hodiny klesl jejich počet o nižší jednotky, když se zákonodárci přeli prostřednictvím krátkých poznámek.

"Chcete mít pod kontrolou média veřejné služby. Všichni to vědí a akceptují, kromě vládní koalice," řekl Aleš Juchelka (ANO). Opozice podle jeho kolegy z klubu Patrika Nachera dosud nedostala odpověď na otázku, proč vládní tábor se schvalováním novely tak spěchá. Označil ji za jednu z nejbizarnějších předloh.

Opoziční poslanci navíc podezírají koalici z toho, že schválně zatím nenechala ve Sněmovně projednat dvojici výročních zpráv Rady České televize. Pokud by dolní komora dvě zprávy zamítla, mohlo by to vést k odvolání celé současné Rady ČT a volbě nových radních, podle opozice v koaliční režii. Jakob nabízel, že koalice k vyvrácení obav nechá dvojici zpráv zařadit k projednání v pátek, pokud dnes Sněmovna novelu schválí. Podle názoru opozice ale měly být zprávy přijaty už dřív. Juchelka neuspěl s návrhem, aby Sněmovna přerušila finální kolo novely do schválení zpráv televizních radních.

Do volby radních ČT a ČRo zapojuje vládní novela Senát, jenž má obsazovat třetinu míst. Počet televizních radních se má v této souvislosti zvýšit o tři na 18. Zpřísnit se má také vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Koaliční politici tvrdí, že cílem novely je posílit odolnost obou veřejnoprávních médií. "Návrh jednoznačně komplikuje jakékoli politické pokusy o to, aby byli do mediálních rad voleni ti, kteří by byli poslušní příslušným politickým stranám," řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Posílení nezávislosti a stability médií veřejné služby vidí zejména v tom, že nově nebude možné odvolat rady jako celek, ale jen jejich jednotlivé členy.

Hnutí ANO už před dvěma týdny pohrozilo při přijetí předlohy podnětem k Ústavnímu soudu. Vzhledem k rozdílnému procesu volby členů rad ve Sněmovně a v Senátu by podle hnutí mohla být narušena rovnost lidí při volbě do veřejných funkcí. Ondřej Babka (ANO) dnes poukazoval na podle něho nepřípustné zasahování do vnitřních poměrů v radách, když místopředseda by musel být podle novely z okruhu členů zvolených jinou parlamentní komorou než předseda.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Češi si za koncesionářské poplatky připlatí, rozhodla Sněmovna. I když nemají televizi

Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona, který přináší zásadní změny v oblasti financování veřejnoprávních médií. Takzvaná velká mediální novela, která zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh jejich plátců, prošla dolní komorou Parlamentu hlasy vládní čtyřkoalice, navzdory ostré kritice opozice. Předloha nyní míří k projednání do Senátu.
Vít Rakušan a Petr Fiala v Poslanecké sněmovně

Vládní poslanci si zvýšili platy. Proti byla opozice, Senát i prezident

Poslanecká sněmovna hlasy vládních poslanců v úterý přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a schválila zákon, který zvyšuje platy vrcholných politiků o 6,95 procenta. Plat řadového poslance nebo senátora se tak zvýší o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně, premiér si polepší o 20 tisíc korun a bude pobírat 294 tisíc korun. Plat prezidenta republiky vzroste o necelých 24 tisíc na 365 tisíc korun měsíčně. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Jan Jakob (TOP 09) Rada České televize Rada Českého rozhlasu

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Policie pátrá po soudci Romanu Kafkovi.

Známý soudce se našel. Policie ho prověřuje kvůli možné zpronevěře

Policie ukončila pátrání po pohřešovaném soudci Romanu Kafkovi. Podle dostupných informací je naživu a čelí podezření ze zpronevěry peněz, které mu svěřili jeho známí. Strážci zákona se k okolnostem případu nevyjadřují, věcí se má zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). 

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj naznačil, jak bude Putin sabotovat mírové snahy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je přesvědčen, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin o příměří na Ukrajině nestojí a bude sabotovat veškeré mírové snahy. Američané ale podle Zelenského disponují silou, aby Moskvu přinutili k souhlasu s mírem.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Mark Carney

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady. Po slavnostním složení přísahy podepsal potřebné dokumenty, čímž završil proces svého jmenování. Aktu byla přítomna i generální guvernérka Kanady Mary Simon, která dokumenty rovněž podepsala. Ceremoniál doprovázela hlasitá podpora přihlížejících.

Aktualizováno před 6 hodinami

Donald Trump

Zabraňte masakru, jaký svět neviděl od druhé světové. Ušetřete životy ukrajinských vojáků, vyzval Trump Putina

Americký prezident Donald Trump označil jednání mezi Spojenými státy a Ruskem za „dobrá a produktivní“ a zároveň varoval, že tisíce ukrajinských vojáků jsou zcela obklíčeny ruskou armádou. V příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že tito vojáci jsou v „velmi špatné a zranitelné pozici“ a že požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jejich životy byly ušetřeny. Podle Trumpa by se v opačném případě jednalo o „hrozný masakr“, jaký svět neviděl od druhé světové války.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

F-35 Joint Strike Fighter

Portugalsko ruší kvůli Trumpovi nákup stíhaček F-35

Portugalská vláda se rozhodla nepořídit americké stíhačky F-35, přestože tamní letectvo jejich nákup doporučilo. Důvodem je nejistota spojená s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně signalizoval změny v postavení Spojených států v rámci NATO.

před 8 hodinami

Hans Petter Midttun

Midttun: USA mají tři možnosti, jak reagovat na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině

Podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna mají Spojené státy tři možné reakce na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině. Nejpravděpodobnějším scénářem je podle něj zvýšený tlak na Kyjev. Další variantou by mohl být ústup Donalda Trumpa od snahy o mírové řešení konfliktu. Nejmenší šanci na realizaci pak expert přisuzuje zvýšenému tlaku na Moskvu.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zvrat, který může ovlivnit celou Evropu. Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů

Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů na obranu a infrastrukturu, poté co se lídr konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz dohodl se Zelenými na obřích investicích v hodnotě až jednoho bilionu eur. Tato dohoda znamená zásadní odklon od tradiční fiskální zdrženlivosti Berlína a má za cíl nejen posílit obranu země, ale také podpořit hospodářský růst. 

před 9 hodinami

Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Dohoda, která může vše zhoršit? Před deseti lety už k jednomu podpisu došlo, situaci to jen přitížilo

Návrh na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, který tento týden předložily Spojené státy a který Kyjev přijal, má podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia vést k „ukončení tohoto konfliktu způsobem, který bude trvalý a udržitelný.“ Historie však ukazuje, že podobná dohoda již jednou selhala a místo trvalého míru přinesla pouze zhoršení situace.

před 10 hodinami

Vladimir Putin

Putin vodí Trumpa za nos. Získává tak čas pro pokračování invaze

Postoj Vladimira Putina k mírovému plánu Spojených států pro Ukrajinu vzbuzuje podezření, že se ruský prezident snaží ve vztahu k Donaldu Trumpovi taktizovat. Americký prezident se často chlubí svým „skvělým vztahem“ s Putinem, ale nyní se ukáže, zda má toto spojenectví skutečný význam, píše ve své analýze CNN.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Mike Waltz

Kreml dohodu odmítnul, podle USA je ale na spadnutí, tvrdí po jednání Witkoffa, které možná neproběhlo

Spojené státy mají „určitý opatrný optimismus“, že dohoda o příměří ve válce na Ukrajině je na spadnutí, uvedl ve čtvrtek pozdě večer poradce pro národní bezpečnost USA Mike Waltz. Kreml se přitom týž den k příměří postavil odmítavě, a to ještě dříve, než se zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zda schůzka nakonec proběhla není doteď jasné.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Útok na Moskvu: Hlavním městem Ruska otřásly po náletech dronů exploze

V pátek ráno otřásly Moskvou a jejím okolím exploze v důsledku dalšího útoku bezpilotních letounů. Podle informací telegramového kanálu Ostorožno, Moskva svědci hlásili zvuky výbuchů v ruské metropoli i přilehlých oblastech. Uvedla to ruská verze BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy