Nová data Ministerstva práce a sociálních věcí potvrzují, že pomoc lidem prchajícím před válkou na Ukrajině je nejen humanitárním, ale i ekonomicky přínosným krokem. Za třetí čtvrtletí letošního roku dosáhly modelované příjmy do státního rozpočtu z daní a odvodů osob s dočasnou ochranou 8,2 miliardy Kč, zatímco výdaje spojené s jejich podporou činily 3,9 miliardy Kč. Český rozpočet tak byl v „plusu“ o 4,3 miliardy korun.
"Ukrajinci, kteří u nás našli útočiště, jsou dnes pevnou součástí pracovního trhu. Většina z nich pracuje, odvádí daně i pojistné a podílí se tak na financování našeho sociálního systému. Přitom nemají nárok na mnoho podpor, které běžně čerpají čeští občané. To vše ukazuje, že jejich přínos pro naši ekonomiku je zcela jednoznačný," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v tiskové zprávě.
Z dat vyplývá dlouhodobý trend rostoucích příjmů a klesajících výdajů. Zatímco v roce 2023 výdaje převyšovaly příjmy, situace se postupně obrátila. Od začátku roku 2024 příjmy stabilně překonávají výdaje a nůžky mezi nimi se dál rozevírají. Ve třetím čtvrtletí 2025 dosáhly příjmy 8,2 miliardy Kč, zatímco výdaje činily 3,9 miliardy Kč. Rozdíl tedy představuje 4,3 miliardy korun ve prospěch státního rozpočtu.
Bilance státního rozpočtu spojená s příjmy a výdaji na uprchlíky z Ukrajiny se v roce 2024 poprvé dostala do kladných čísel. Za rok 2023 činil schodek 2,6 mld. Kč, zatímco v roce 2024 již rozpočet vykázal přebytek 9,7 mld. Kč. Letos dosahuje po třech čtvrtletích přebytek 11,7 mld. Kč.
Za růstem příjmů stojí především stabilně rostoucí zaměstnanost osob s dočasnou ochranou, které odvádějí daně i pojistné stejně jako čeští občané. Největší část příjmů tvoří sociální a zdravotní pojištění. Další příjmy pocházejí z DPH, daní z příjmů fyzických a právnických osob i ze spotřebních daní.
Naopak pokles výdajů odráží klesající počet osob závislých na přímé humanitární pomoci a rostoucí ekonomickou soběstačnost uprchlíků, kteří se stále více zapojují do pracovního trhu a běžného života v České republice.
Stát i nadále poskytuje humanitární dávku těm, kteří si vlastními silami zajistit obživu nemohou – typicky dětem, seniorům nebo osobám se zdravotním postižením. Dvě třetiny všech příjemců tvoří právě tyto zranitelné skupiny. Počet příjemců humanitární dávky přitom dlouhodobě klesá – zatímco v dubnu 2022 ji pobíralo přes 234 tisíc osob, v září 2025 už jen 83 tisíc.
"Pomáhat lidem, kteří museli opustit své domovy kvůli válce, je nejen morálně správné, ale i ekonomicky rozumné. Ukrajinci jsou pracovití, kulturně nám blízcí a pomáhají udržet v chodu profese, o které je mezi Čechy dlouhodobě malý zájem," dodal ministr Jurečka.
Související
Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
uprchlíci , Marian Jurečka (KDU-ČSL) , Ministerstvo práce a soc. věcí , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák