Ústavní soud začal veřejně projednávat valorizaci důchodů

Dnes zahájil Ústavní soud veřejné projednávání návrhu na zrušení legislativní úpravy, která omezila valorizaci penzí v minulém roce. Důchodci tak obdrželi nižší zvýšení, než bylo původně očekáváno. Sněmovní síň byla zaplněna, lidé přišli postupně od 7:00, a mezi nimi byli studenti, senioři, právníci a politici. 

Návrh na zrušení úpravy předložila skupina 71 poslanců z hnutí ANO. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová a advokát David Rašovský jednají za tuto skupinu u soudu, zatímco ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hájí postoj vlády.

Předseda Ústavního soudu, Josef Baxa, předem upozornil politiky, že jednání soudu se liší od parlamentních debat a očekává věcnost v prezentacích, spíše než politické, ale ústavněprávní argumentace.

Alena Schillerová vyjádřila plnou důvěru v Ústavní soud a uvedla, že vláda jednala nepřípustně retroaktivním způsobem, narušila legitimitu očekávání důchodců a zneužila stav legislativní nouze. Jurečka hájil postup vlády, tvrdíc, že jednorázová změna byla nezbytná pro udržení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Růst životních nákladů pro důchodce na přelomu let 2022 a 2023 byl mimořádně vysoký a překvapivý, uvedl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl při svědeckém výslechu před Ústavním soudem. Podle něj bylo obtížné předem předpovídat konkrétní údaje o inflaci v lednu 2023, ačkoli bylo jasné, že růst cen povede k nutnosti mimořádné valorizace penzí.

Hampl zdůraznil, že výši důchodcovské inflace nelze předvídat v době prudkého růstu cen, což označil za šok. V souvislosti s návrhem na zrušení loňské mimořádné valorizace penzí vysvětlil, že legitimní očekávání ohledně konkrétního navýšení bylo těžké stanovit, zejména kvůli nečekaně vysoké inflaci.

Hampl připustil, že úpravy důchodového systému vedoucí k větší udržitelnosti jsou žádoucí. Na otázku týkající se rozpočtových dopadů uvedl, že pokud by vláda nezkrátila mimořádnou valorizaci a uplatnila se běžný zákonný mechanismus, stát by v následujících desetiletích vynaložil stovky miliard korun navíc.

Soudci se zajímali o to, zda v Česku existuje dlouhodobé sledování indexu životních nákladů důchodců a jestli vznikají predikce. Hampl uvedl, že dlouhodobě to nebylo potřeba, zejména kvůli historicky nízké inflaci v zemi. Odborník Petr Král z České národní banky však názorově odlišně uvedl, že výši inflace na začátku roku 2023 bylo možné předem odhadnout poměrně přesně. 

Očekává se, že jednání soudu potrvá celý den, přičemž budou vyslechnuti odborníci, včetně ekonomů a statistiků, a odpoledne též ministr financí Zbyněk Stanjura s Marianem Jurečkou. Rozhodnutí však dnes nepadne a po závěrečných návrzích bude jednání odročeno na neurčito.

Související

Více souvisejících

Ústavní soud ČR důchody

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy