V Česku mají problémy se srdcem miliony lidí. I kvůli ekonomické situaci může být hůř

Předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart dnes novinářům řekl, že zhoršená ekonomická situace, se kterou se Češi teď potýkají, obvykle vede i k nárůstu srdečních nemocí, protože lidé kupují méně zdravé potraviny, méně se hýbají a více pijí alkohol.

Podle loňských dat je kardiaků více než 2,912 milionu. Nyní se podle kardiologů setkávají lékaři s pacienty, jejichž nemoc se zhoršila ještě po začátku covidové epidemie. Báli se například jít k lékaři, někdy i s akutními potížemi, jako je infarkt.

Loni ho lékaři řešili u více než 28.000 lidí. "Jakmile pacient pocítí bolest na hrudi, může se jednat o srdeční infarkt a v tu chvíli je důležitá každá minuta. Srdeční buňky totiž začnou neúprosně odumírat, a pokud nemocný nekontaktuje co nejdříve záchrannou službu a snaží se bolest přechodit, může se stát, že mu odumře výrazná část svaloviny," vysvětlil předseda České asociace akutní kardiologie Petr Ošťádal.

Přestože se lékařům podaří většinu pacientů zachránit, okamžitá úmrtnost po infarktu jen jen asi 5,6 procenta, každý infarkt vede k poškození srdce. Postupně se může zhoršovat až do stavu, který lékaři nazývají srdeční selhání. Potom není schopné pumpovat dostatek krve, aby bylo tělo správně okysličeno. Takových lidí v Česku přibývá, před deseti lety jich bylo asi 96.700, loni více než 122.000.

Zhruba desetina má pak tak pokročilou fázi onemocnění, že by potřebovali transplantaci srdce nebo mechanickou srdeční podporu. Pro příjemce dárcovského srdce je ale podle odborníků celá řada omezení, například další nemoci nebo vysoký věk. Přitom srdeční selhání je typicky nemocí lidí starších 70 let.

Prevencí kardiovaskulárních chorob obecně, které byly v letech před epidemií covidu-19 dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí, je podle lékařů zdravá strava a dostatek pohybu. Vyšší riziko je obezita, pití alkoholu nebo kouření. Ekonomické krize podle Linharta i v minulosti provázelo zvýšení počtu nemocí srdce.

"Lidé budou na zdražování velmi pravděpodobně reagovat nakupováním nezdravých náhražek, šetřit na kvalitních potravinách, což vede ke zvýšení hmotnosti, a tedy zátěži oběhové soustavy. Obáváme se, že budou šetřit i na sportovních a rekreačních aktivitách," uvedl. Se stresem podle něj souvisí také vyšší spotřeba alkoholu a cigaret. "Odhadujeme, že následky krize sklidíme v následujících letech v podobně až třetinového nárůstu srdečního selhání," dodal.