V debatě Kupky s Havlíčkem se ukázalo, co se před volbami jen tak nevidí

Pondělní debata Karla Havlíčka (ANO) a Martina Kupky (Spolu) na ČT24 ukázala nesouhlas v některých otázkách, ale i vzájemný respekt obou účastníků. 

Na úvod položila moderátorka oběma politikům tři rychlé otázky. První se týkala toho, kdo byl podle přítomných nejlepším premiérem, načež oba odpověděli podle očekávání – Havlíček zmínil svého spolustraníka Andreje Babiše, Kupka stávajícího premiéra Fialu.

Na otázku ohledně eura Havlíček odpověděl, že by ho Česká republika neměla přijímat vůbec. Kupka byl možnosti přijetí více nakloněn a uvedl, že bychom ho měli přijmout, až na to budeme připraveni.

Na poslední otázce, jestli je Donald Trump dobrým prezidentem, nastala částečná shoda – oba kandidáti se shodli, že je demokraticky zvolenou hlavou státu. Zatímco Karel Havlíček dále zmínil, že Trump dělá dobrá i špatná rozhodnutí, Kupka byl skeptičtější, Trumpovi vytkl jeho cla a jejich vliv na volný trh, zároveň zmínil, že by měl své síly směřovat k zastavení ruské agrese na Ukrajině.

Dále zástupce za koalici Spolu vyjádřil své obavy, že Česko nebude pod vlivem populistů prospívat, načež Havlíček namítal, že Česká republika neprosperuje hlavně kvůli korupci v současné vládě. Kupka Havlíčkovi na oplátku vyčetl, že Česko vykresluje jako neúspěšné lživě, což dokládal růstem čistých mezd i růstem HDP. Havlíček dále argumentoval, že reálná hodinová mzda rostla za vlády ANO více než za vlády Spolu.

Následně se moderátorka hostů zeptala, kdo by byl z jejich strany případným premiérem. Kupka jasně odpověděl, že o tuto funkci zájem nemá a kandidátem je někdo jiný. Havlíček ovšem připustil, že pokud by nebyl premiérem Andrej Babiš, rád by se jím stal právě on. Zároveň ale zopakoval, že lídrem je právě Babiš, který je podle něj zkušený v zahraniční politice a umí hrát „vysokou hru“.

Kupka ještě dodal, že Babiš už jednou vládl a svými slovy toto období popsal jako „chaos“. Babiš podle něj pokazil Green Deal, zatímco Fiala vyvedl zemi z krize změnami v energetice i politickou iniciativou ohledně války na Ukrajině. Zároveň ale uznal, že i nynější vláda udělala chyby a zmínil, že je stále potřeba dořešit otázky jaderné energie.

Následná otázka byla adresována Karlu Havlíčkovi a zněla, zda by šel dělat premiéra, pokud by prezident odmítl na tento post jmenovat Andreje Babiše. Havlíček přímo neodpověděl, pouze uvedl, že on by s jeho stranou pochybnosti by prezidentovi vyvrátili. Zároveň zmínil, že Petr Fiala (Spolu) je nejméně oblíbený premiér v evropském kontextu.

Moderátorka následně zmínila, že vládu nemusí nutně sestavovat vítěz voleb. V reakci na to Martin Kupka uvedl, že podle něj bude prezident sledovat bezpečnost země a dodržení platných zákonů. Karel Havlíček k tomuto dodal, že nechce koalici ani s SPD, ani se Spolu, čímž z možností vyřadil strany, kterým průzkumy často připisují druhé a třetí místo. Zároveň zmínil průnik mafie do státní sféry, osočování hnutí z proruského postoje, a také to, že NATO a EU jsou pro jeho stranu tenká červená linie a měly by se reformovat.

Následně Kupka uvedl, že hnutí ANO očerňuje všechny aktivity vlády, včetně například muniční iniciativy, která je v zahraničí vnímána kladně. Na to mu Havlíček vytkl netransparentnost v zakázkách, například na polní kuchyně nebo netransparentnost již zmíněné iniciativy, kdy podle něj dochází k okrádání Ukrajiny. Kupka to vyvrátil s tím, že jediná sankce za netransparentnost byla udělena právě, když bylo u moci hnutí ANO.

Následně se slova ujal Karel Havlíček a zavedl řeč na protivzdušnou obranu, kdy tvrdil, že vláda měla investovat právě do ní, a nikoliv do tanků nebo stíhaček.

Dále se téma přesunulo k možným povolebním koalicím, kdy Kupka uvedl, že doufá ve 101 demokratických poslanců, zároveň zmínil, že s hnutím Stačilo by nikdo neměl spolupracovat. Havlíček byl shovívavější, když zmínil, že Stačilo netvoří pouze komunisté, zmínil také, že by mu ve vládě nevadili. Kupku zároveň osočil, že jeho strana chce zrušit právo veta a zavést emisní povolenky. Jako důležité úkoly pro svou stranu uvedl zrušení emisních povolenek, snížení výdajů domácností, či zabezpečení příjmů z primárního sektoru. Kupka si dal za úkol zajistit bezpečnost a reformovat EU.

Kupka následně zmínil, že Babiš nic neudělal se závislostí České republiky na ruských energiích. Havlíček namítal, že privátní subjekty stále kupují plyn z Ruska. Havlíček taktéž osočil vládu, že rozpočet schvaluje před volbami schválně a že čísla v něm budou nereálná. Zároveň ovšem přiznal, že Kupka je dle něj ze současných ministrů ten lépe hodnocený, Kupka zase ocenil Havlíčka za rozběhnuté projekty v oblasti dopravy.

Havlíček také zmínil, že by znovu zavedli EET, tentokrát však v modernizovanější podobě, aby Česko nebylo v režimu „cash only“. Kupka proti tomuto argumentoval, že přínos EET se nedostavil, navíc vláda na něj vynaložila vysoké náklady.

Jako jedno z posledních témat se probíralo bezpečí. Martin Kupka jasně řekl, že bezpečnost je jednou z priorit jeho koalice, zároveň označil Rusko za hrozbu. Havlíček odsoudil provokace vůči členským zemím NATO, a uvedl, že reakce by měla být razantní, ale promyšlená. Vyzval také k utužení vztahů s Maďarskem a Polskem.

Na závěr debaty dostali oba účastníci prostor položit svému protějšku dvě otázky. Jako první se ptal Martin Kupka, zda hnutí ANO vydá Andreje Babiše k trestnímu stíhání. K tomu Havlíček uvedl, že si netroufá odhadovat, jak soudní kauzy dopadnou a že to s politikou není spojené.

Havlíčkova otázka zněla, zda si koalice spolu přeje zrušit právo veta, což Kupka vyvrátil.

Jako druhou otázku Kupka zvolil, zda ANO skutečně plánuje zestátnění ČT, kdy Havlíček argumentoval tím, že by nebyla ohrožena její nezávislost, pouze by se změnil systém financování.

Související

Více souvisejících

Martin Kupka (ODS) Karel Havlíček

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy