Velký přehled změn od 1. ledna 2023: Rostou důchody i platy, mění se limity, končí EET

Česko o půlnoci vstoupilo do roku 2023 a jako každý rok, i letos začala platit řada změn. Ty se týkají sociálních služeb, výše penzí, minimální mzdy či různých dávek, ale i plátců daně či podnikatelů. 

Na politické scéně vstupuje Česko do roku 2023 výběrem nástupce prezidenta Miloše Zemana. V lednu občané zvolí novou hlavu státu z devíti kandidátů, první měsíc roku tak bude patřit vrcholící kampani. Vítěz klání, které se opakuje každých pět let, má Zemana na Pražském hradě vystřídat v březnu. Změna čeká i vedení Ústavního soudu, v jehož čele v srpnu skončí Pavel Rychetský. Oba patří ke generaci politiků, která formovala Československo a později Českou republiku od sametové revoluce v roce 1989. Volby prezidenta, v jehož kompetenci je i jmenování předsedy Ústavního soudu, tak přinesou zlom bez ohledu na jejich výsledek. Neobvyklý bude rok také tím, že voliči půjdou po letošním lednu k řádným volbám až v následujícím roce 2024, kdy se uskuteční mj. volby do Senátu či do Evropského parlamentu.

Dění v Česku bude v letošním roce nadále ovlivňovat válečný konflikt na Ukrajině, od vývoje tam se bude odvíjet situace uprchlíků v Česku i podoba pomoci směřující do země, která čelí více než deset měsíců agresi Ruska. Bez ohledu na diplomatická jednání, která se očekávají, bude Česko pokračovat v modernizaci armády, kterou konflikt v blízkosti hranic Evropské unie vyvolal.

Téměř po třech letech vstupuje Česko do nového roku také bez omezení daných epidemií covidu-19.

Kabinetu Petra Fialy (ODS) se v lednu uvolní ruce pro vnitřní záležitosti poté, co Česko předalo po půlroce předsednictví Evropské unii Švédsku. V prvních dvou měsících plánuje vláda předefinovat programové prohlášení. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) se Starosty a Piráty vstoupí do druhého roku čtyřletého mandátu a úkoly, se kterými vkročila do veřejného prostoru, chce upravit s ohledem na dopady války, energetickou krizi a inflaci. Očekává se diskuse o citlivých tématech, jako je spoluúčast pacientů na financování zdravotnictví, důchodová reforma či úprava daní. Finále by se letos měla dočkat jednání o změně učiva na základních a středních školách. Z praktických kroků čeká vládu jako první kvůli korupční kauze odkládané jmenování kandidáta lidovců Petra Hladíka ministrem životního prostředí. Šéf lidovců Marian Jurečka, který úřad vede dočasně po Anně Hubáčkové, očekává, že se tak stane v brzké době. Premiér Petr Fiala (ODS) již totiž poslal prezidentu Zemanovi návrh na jmenování Hladíka ministrem.

Hospodářství budou ovlivňovat rozhodnutí, která učinil kabinet na poli energetiky a cen už loni. Podle predikcí ministerstva financí a České národní banky Česko letos za celý rok vykáže pokles hrubého domácího produktu, analytici očekávají slabý růst do jednoho procenta. Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB. Instituce i analytici očekávají také mírné zvýšení nezaměstnanosti. Mezi hlavní změny v oblasti daní patří zvýšení limitu pro platbu daně z přidané hodnoty i pro odvod paušální daně na dva miliony korun, zavedení daně z mimořádných zisků nebo konec elektronické evidence tržeb. O pět procent se zvýší spotřební daň z tabákových výrobků. Na daních ušetří lidé s vyššími příjmy, protože se posouvá hranice pro výši příjmů podléhající 23procentní dani.

S dneškem se mění a valorizují důchody i minimální mzda. Pevný díl starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů se zvedá o 140 korun na 4040 korun. Zásluhová část, která se stanoví podle odpracovaných let a výše odvodů, roste o 5,1 procenta. Průměrná starobní penze se tak celkem zvedá o 825 korun. Do zásluhové výměry se nově přidává ale ještě bonus 500 korun za každé vychované dítě. Průměrný starobní důchod by měl podle ministerstva práce dosahovat asi 19.500 korun. Vedení resortu počítá, že kvůli inflaci by se penze mohly valorizovat mimořádně znovu začátkem léta.

Minimální mzda se ode dneška zvyšuje o 1100 korun na 17.300 korun. S ní roste také část zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce. Z osmi stupňů se zvedají jen dva, a to ten nejnižší a nejvyšší. Nově budou činit 17.300 korun a 34.600 korun. O deset procent rostou platové tarify v bezpečnostních sborech. Pracovníci úřadu práce mají od letoška vyšší zvláštní příplatek kvůli zátěži, pohybovat se má od 750 do 2500 korun. Ostatním profesím ve veřejném sektoru, jako jsou učitelé, úředníci, pracovníci v kultuře a v sociálních službách či zdravotníci, zůstává základ výdělku stejný jako loni.

Vrcholným politikům, ale také soudcům a státním zástupcům ode dneška vzrostly platy zhruba o 12,7 procenta. Například plat řadového poslance a senátora se zvýšil o 11.600 Kč na 102.400 korun měsíčně. Prezident bude pobírat 341.200 korun, o 38.500 Kč víc než dosud. Nejnižší měsíční hrubý plat soudce překročil 100.000 korun a nejnižší plat státního zástupce přesáhl 90.000 korun. Politikům a soudcům se zvedly rovněž náhrady. Žalobci tento zákonný benefit nemají.

O 200 korun se ode dneška zvyšují přídavky na děti na 830 až 1580 korun podle věku dítěte a podle toho, zda rodiče pracují či studují. Zvyšuje se i maximální stanovená cena za pobyt dítěte do tří let v dětské skupině, na jehož místo přispívá stát. Upravují se také pravidla pro získání a stanovení příspěvku na bydlení. Zvyšuje se i životní minimum, od kterého se odvíjí výše řady dávek. Pro člověka, který žije sám, se zvedá z 4620 na 4860 korun. Roste tak o 5,2 procenta. Rostou také maximální ceny, které mohou lidé platit na sociální služby.

Na přídavky na děti mají nárok rodiny s příjmem do 3,4násobku životního minima. Po dnešním zvýšení se tak příjmová hranice pro získání dávky například u samotného rodiče s pětiletým dítětem posouvá z 22.474 korun čistého na 23.630 korun, u rodičovské dvojice s osmiletým a šestnáctiletým potomkem pak ze 48.654 korun na 51.170 korun. Prarodič, který má vnouče v pěstounské péči, pobírá příspěvek 1,8násobek minima. Částka se mu tak ode dneška zvedá z 8316 korun měsíčně na 8748 korun. Tety, strýcové či sourozenci a známí jako pěstouni jednoho dítěte dostávají 2,3násobek minima, nově to je 11.178 korun místo dosavadních 10.626 korun.

Stanovené maximální ceny, které mohou lidé za sociální služby platit, se ode dneška zvyšují. Za pobyt v domovech či za odbornou pomoc doma si tak mohou lidé od letoška podle druhu péče připlatit o deset až 30 korun. Těm, kteří měsíčně potřebují víc než 80 hodin asistence či jiné podpory, zůstává částka stejná jako loni. Hodinová úhrada se nově také krátí, pokud péče netrvala celou hodinu. Upravuje to novela vyhlášky o úhradách péče, která dnes začíná platit. Podle ministerstva práce by po navýšení cenových limitů mohlo letos do sociálních služeb přitéct od lidí 1,1 miliardy korun.

K dnešnímu dni končí po šesti letech elektronická evidence tržeb (EET), nebude funkční ani pro dobrovolnou evidenci. Od jara 2020 už byla pozastavená kvůli pandemii covidu-19. S koncem samotné evidence zákon ruší i povinnosti s ní spojené, jako zveřejnění informace o EET v provozovnách nebo vydávání speciálních účtenek pro podnikatele, kteří nemohli zajistit stálé připojení svých pokladen k internetu.

Zrušení EET navrhl kabinet Petra Fialy (ODS), neboť způsob evidence označil za zbytečnou zátěž jak pro podnikatele, tak pro stát kvůli nákladům na správu evidence. Bývalý premiér a předseda ANO Andrej Babiš, který EET v minulosti prosadil, již dříve uvedl, že EET narovnala podnikatelské prostředí a vynesla více než 35 miliard korun. Podle odpůrců EET exaktní čísla neexistují a výnosy vycházejí z odhadů. Podle zastánců evidence její zrušení posílí šedou ekonomiku.

Ode dneška se zvyšuje limit obratu, při kterém firmy musí platit daň z přidané hodnoty (DPH), a to z jednoho na dva miliony korun. Na stejnou částku se zvyšuje i limit pro živnostníky, do kterého mohou uplatnit paušální daň, zároveň se u této daně zavádějí tři pásma. S počátkem roku také začíná účinnost daně z mimořádných zisků, takzvané windfall tax, která se vztahuje na energetické, petrochemické a těžební firmy a některé banky.

Výnos z daně má společně s odvodem nadměrného zisku při výrobě elektřiny, který funguje už od prosince, zajistit peníze na stanovení cenových stropů na elektřinu a plyn. Cenové stropy nahrazují takzvaný úsporný tarif, kterým stát od října do prosince dotoval domácnostem ceny energií. Na rozdíl od úsporného tarifu ale bude moct cenový strop využít i většina firem.

Roční limit pro povinnou registraci k DPH se zvyšuje po 18 letech. Firmy, které dosud byly plátci DPH, ale po zvýšení limitu už tuto povinnost nemají, mohly požádat o rušení registrace do 8. prosince. Ty, které to neudělaly, se mohou odhlásit až s účinností od února.

Datové schránky budou od letošního roku povinné i pro živnostníky, spolky a další právnické osoby. Celkem se do března jejich počet zvýší o 2,2 milionu zhruba na 3,9 milionu. Schránku bude ministerstvo vnitra zřizovat automaticky. Naopak dobrovolné zůstane používání datové schránky pro soukromé fyzické osoby, protože poslanci na poslední chvíli povinnost v zákoně zrušili.

Související

Senioři, ilustrační foto

Do důchodu v 70 letech? Lidé se bouří, vláda se pohybuje na hraně

Německo čelí vážné výzvě: stárnoucí a stále nákladnější důchodový systém, který je neudržitelný. Politici v Berlíně o tomto problému vědí, ale kontroverzní návrh na zvýšení věku odchodu do důchodu na 70 let vzbudil vlnu protestů a hrozí destabilizací vládní koalice.

Více souvisejících

důchody Daně elektronická evidence tržeb EET mzdy / platy Minimální mzda Datové schránky

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

První slova Putina po summitu: Přáli bychom si, aby boje skončily

Ruský prezident Vladimir Putin se poprvé od summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce vyjádřil ke schůzce a označil ji za „včasnou a velmi užitečnou“. Podle Kremlu Putin v sobotu uvedl, že s Trumpem probral „prakticky všechny oblasti spolupráce“, ale především se věnovali „možnému řešení ukrajinské krize na spravedlivém základě.“

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

FT: Když se Ukrajina vzdá Doněcké a Luhanské oblasti, Putin zmrazí válku

Na setkání s Donaldem Trumpem na Aljašce požadoval ruský prezident Vladimir Putin, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Podle čtyř zdrojů obeznámených s průběhem jednání Putin nabídl, že v případě splnění tohoto požadavku by mohlo dojít ke zmrazení zbytku frontové linie, uvedl server Financial Times.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Políček Evropě i Ukrajině: Trump couvl z požadavku na příměří

Posun od příměří k mírové dohodě je významný, protože před summitem se Kaja Kallasová, vysoká představitelka EU, vyjádřila, že smysluplná jednání o ukončení války se mohou uskutečnit pouze v kontextu příměří nebo omezení bojů. Nyní to ale vypadá, že se situace změnila.

včera

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

První vyjádření Trumpa po summitu: Příměří nestačí, musí být mírová dohoda

Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k válce na Ukrajině. Nově tvrdí, že nejlepším způsobem, jak konflikt ukončit, je uzavřít mírovou dohodu, a ne pouze dohodu o příměří. Toto vyjádření je v rozporu s jeho dřívějšími názory, kdy prohlašoval, že bude nespokojený, pokud se na summitu na Aljašce Putin nedohodne na příměří.

včera

včera

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj telefonoval s Trumpem a evropskými lídry. V pondělí poletí do Washingtonu

Americký prezident Donald Trump vedl po svém návratu ze summitu na Aljašce dlouhý telefonický rozhovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump přistál na letišti Joint Base Andrews v Marylandu v časných ranních hodinách po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během šesti hodin letu trávil hodně času na telefonu.

včera

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump přímo neprohrál, Putin ale jasně zvítězil

Jak řekl bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton, na setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce bylo jasné, kdo odešel jako vítěz. Bolton prohlásil, že ačkoliv Trump přímo neprohrál, Putin jasně zvítězil. Podle něj si americký prezident z jednání neodnesl nic podstatného, kromě příslibu dalších schůzek.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Bouřlivé počasí udeří už dnes. Meteorologové řekli, kde na něj dojde

Dnes naposledy platí výstraha na vysoké teploty, ale přidává se k ní varování před bouřkami. Po vlně veder by mnozí čekali, že budou výjimečné silné. Tentokrát ne. Bouřky se vyskytnou jen na malé části území a přinesou hlavně velmi lokální přívalové srážky, s menší pravděpodobností i malé kroupy, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump po jednání poplácal Putina po zádech. Dohoda neexistuje, zavolám Zelenskému, prohlásil

Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin po téměř tříhodinovém jednání na Aljašce o válce na Ukrajině uspořádali tiskovou konferenci. Oba lídři se navzájem pochválili a schůzku označili za konstruktivní, podrobnosti ale nesdělili. Žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena, řekl Trump a dodal, že zavolá do NATO a Kyjevu. Podle Putina by se lídři mohli brzy opět setkat, tentokrát však v Moskvě.

15. srpna 2025 22:12

15. srpna 2025 21:34

15. srpna 2025 21:13

15. srpna 2025 20:29

15. srpna 2025 19:41

15. srpna 2025 18:55

15. srpna 2025 18:20

Heydricha měla za hrdinu. Manželka protektora byla věrná nacismu až do smrti

Před 40 lety, dne 14. srpna 1985, zemřela Lina Heydrichová. Manželka vysoce postaveného nacisty Reinharda Heydricha si v Čechách užívala moci a přepychu. Ani po druhé světové válce se jí nevedlo špatně a až do své smrti zůstala přesvědčenou nacistkou.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy