Do ústavů se loni dostalo 1559 dětí mladších tří let

Praha – V loňském roce se do dětských domovů dostalo 1559 dětí, kterým nebyly ještě ani tři roky. Počet v posledních letech klesá jen pomalu. Neubývá ani takzvaných kojeneckých ústavů. Zatím je zrušil jen Zlínský kraj. 

Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Na dnešek připadá Světový den dětí. Připomíná přijetí Úmluvy o právech dítěte 20. listopadu 1989 v OSN, podle níž by děti měly „vyrůstat v rodinném prostředí, v atmosféře štěstí, lásky a porozumění".

Organizace SOS dětské vesničky dnes vyzvala budoucí vládu a také zástupce krajů, aby se zasadili o uzákonění zákazu posílat malé děti do ústavů. Pokud by nemohly vyrůstat ve vlastní rodině, měly by se dostat k pěstounům či adoptivním rodičům. Skupina připomíná výzkumy, které prokázaly negativní dopad pobytu v ústavu na vývoj dětí.

„Narodí-li se miminko do milující rodiny, o jeho lásku a pozornost se uchází hned několik dospělých - rodiče, prarodiče i další příbuzní. Naopak v ústavu několik dětí soupeří o pozornost jediné dospělé osoby. Individuální potřeby dítěte tato osoba nemůže ani při nejlepší vůli naplnit," uvedla Michaela Poláková z organizace SOS dětské vesničky. V Ústavu má ale i jídlo, přebalování či hraní pevně dané časy, u dětí se navíc střídají sestry.

Za velký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče mezi resorty práce, školství a zdravotnictví Česko čelilo kritice ze strany Výboru OSN pro práva dítěte i dalších organizací. Podle asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, kde je možné do ústavu dávat děti do tří let. Například Slovensko zákaz uzákonilo pro tříleté děti v roce 2006, nyní se týká dětí do šesti let. V Polsku není možné do ústavů dávat děti do deseti let.

Strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda, s podobným zákazem také počítala. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014, děti do sedmi let pak od roku 2016. Sobotkova vláda o zákazu jednala několikrát. Podle návrhu měl pro děti do tří let platit od roku 2023, pro děti do sedmi let od roku 2025. Kabinet to neschválil.

V roce 2016 fungovalo v Česku 27 ústavů pro děti do tří let a jedno dětské centrum. Přijaly 1559 dětí. V roce 2015 to bylo 1666 chlapců a děvčat. Existovalo 30 kojeneckých ústavů a jedno centrum. Loni na začátku září své domovy pro malé děti zrušil jako první Zlínský kraj. Upřednostňuje pěstounskou péči. V letech 2013 a 2014 v ústavech skončilo přes 1700 malých dětí, v roce 2012 jich bylo 1932.

Na 100.000 dětí v Česku připadalo loni 78 chlapců a děvčat v domovech pro děti do tří let. V roce 2007 to bylo 87 chlapců a děvčat. Pak se počet zvyšoval až na 108 v roce 2011. Od té doby pomalu klesá.

Související

Romové

Romské děti tvoří téměř polovinu populace v kojeneckých ústavech. Příští rok se mají zrušit

Romské děti tvoří téměř polovinu populace v tzv. kojeneckých ústavech. Letos na jaře bylo ve zdejších domovech pro děti do tří let umístěno celkem 410 chlapců a děvčat, z nichž 189 bylo romského původu. Sociální důvody převažovaly jako hlavní faktor pro umístění těchto dětí do těchto zařízení. Vliv na tuto situaci má také nastavení systému péče, nedostatečná prevence ohledně odebrání dětí z rodin a předsudky. 
Jana Maláčová (ČSSD)

Klokánky a azylové domy pro děti dostanou na doplacení provozu 62 milionů

Klokánky a podobné azylové domy pro děti dostanou i letos mimořádné dotace na doplacení provozu. Rozdělit si budou moci až 62 milionů korun. Na plně obsazené místo budou moci měsíčně dostat 13.200 korun. Schválila to dnes vláda. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V Česku funguje 52 zařízení pro okamžitou pomoc dětem (ZDVOP) s 734 místy.

Více souvisejících

dětské domovy Česká republika děti

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 1 hodinou

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidé jsou jako chodící mrtvoly. Do Pásma Gazy může vjet 6000 kamionů s pomocí, pokud je Izrael pustí

Situace v Pásmu Gazy dosáhla nového stupně zoufalství. Podle šéfa Agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) Philippa Lazzariniho se obyvatelé této válkou zničené enklávy ocitli na samotné hranici života a smrti. „Lidé v Gaze nejsou ani mrtví, ani živí, jsou to chodící mrtvoly,“ napsal Lazzarini na sociální síti X, odkazuje přitom na slova jednoho ze svých kolegů přímo z místa.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

F-16 thajské armády

Eskalace na thajsko-kambodžské hranici: Mezinárodní společenství mělo zakročit, říká expert

Napětí na thajsko-kambodžské hranici přerostlo v přímý vojenský střet. Thajská armáda podnikla letecké údery na kambodžské cíle poté, co při výbuchu miny utrpěl vážné zranění její voják. Obě země si stáhly velvyslance a vztahy se ocitly na bodu mrazu. Za eskalací stojí nejen spory o území a chrámy, ale i kyberkriminalita, čínský tlak a slabá domácí legitimita obou vlád. Mezinárodní společenství zůstává pasivní a situace se dál vyhrocuje. „Ani jedna ze stran si nemůže dovolit vypadat slabá,“ zdůraznil pro EuroZprávy.cz analytik David Hutt.

před 5 hodinami

Pásmo Gazy

Peklo v Gaze se prohlubuje: 1000 mrtvých ve snaze získat pomoc, důkazy o masovém hladovění jsou nepopiratelné

Od začátku nového systému distribuce humanitární pomoci v pásmu Gazy, který od konce května společně provozují Spojené státy, Izrael a nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), přišlo podle OSN o život již přes 1 000 Palestinců. Ti byli zabiti při pokusu získat potravinovou pomoc. Celkem má jít o nejméně 1 054 obětí. Dalších 766 lidí zemřelo v okolí stanovišť GHF a 288 při čekání u konvojů OSN a dalších organizací, uvádí zpráva OSN k 21. červenci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Bouřky

Počasí: Moravu dnes zasáhnou silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal ve čtvrtek výstrahu před silnými bouřkami, které by měly během odpoledne a večera zasáhnout jihovýchodní část Moravy. Očekávají se přívalové deště a silné nárazy větru. Výstraha platí od čtvrtečních 16 hodin až do páteční jedné hodiny ranní.

před 7 hodinami

Daniela Ostrá

Ostrá: Cítím frustraci, hněv a zklamání. Politoložka tvrdě kritizuje rozhodnutí SOCDEM kandidovat s komunisty

Politoložka Daniela Ostrá exkluzivně pro EuroZprávy.cz razantně kritizovala spojení Sociální demokracie s koalicí STAČILO! pro podzimní sněmovní volby. Označila ho za zradu tradic a varovala před proruskými tendencemi. Podle ní tím strana ztrácí nejen důvěryhodnost, ale i šanci na návrat mezi relevantní levicové síly. „Bohužel, čas dal mému rozhodnutí opustit stranu za pravdu. Necítím však zadostiučinění. Cítím frustraci, hněv a zklamání,“ řekla.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Skrytý nepřítel Kyjeva? Vlastní vedení, píše Politico. Podle ukrajinského tisku Zelenskyj zradil demokracii

Zatímco Ukrajina už více než tři roky vzdoruje ruské agresi, v posledních dnech vyvolalo mezinárodní pobouření dění na domácí scéně. Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil kontroverzní zákon, který podle kritiků fakticky likviduje nezávislost dvou klíčových protikorupčních institucí — Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP). Tento krok vyvolal první celostátní protesty od začátku ruské invaze v roce 2022.

Aktualizováno před 8 hodinami

An-24

V Rusku se zřítilo letadlo s 50 lidmi na palubě, všichni zemřeli

Na ruském Dálném východě se ztratilo osobní letadlo An-24 se zhruba 50 lidmi na palubě. Podle informací agentury Reuters ztratili dispečeři s letounem kontakt ve čtvrtek během přiblížení k městu Tynda v Amurské oblasti, která sousedí s Čínou. Ruská média později oznámila, že trosky letadla byly nalezeny zhruba 15 kilometrů od města Tynda. Nehodu podle prvních informací nikdo nepřežil.

před 10 hodinami

Thajské stíhací letouny F-16

Thajsko zaútočilo na Kambodžu

Napětí mezi Thajskem a Kambodžou výrazně eskalovalo poté, co thajská armáda nasadila stíhací letouny F-16 proti kambodžským vojenským cílům podél dlouho sporné hranice. Vzdušné útoky následovaly jen několik hodin poté, co v oblasti došlo k pozemním střetům mezi jednotkami obou zemí. Kambodža podle CNN varovala, že na útoky „rozhodně odpoví“.

před 11 hodinami

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Roosevelt dokázal, že demokracie potřebuje pojistky. Ustojí ale americká demokracie Trumpa?

Před 85 lety přepsal Franklin Delano Roosevelt dějiny amerického prezidentství. Potřetí za sebou byl nominován do nejvyššího úřadu a narušil dosavadní nepsanou tradici, podle níž prezidenti po dvou funkčních obdobích odcházeli. Roosevelt se však nezastavil ani po třetím mandátu, v roce 1944 totiž kandidoval znovu a vyhrál i počtvrté. Právě tato výjimečná skutečnost vedla americký Kongres k přijetí 22. dodatku ústavy, který od roku 1951 oficiálně zakazuje výkon prezidentské funkce více než dvakrát.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj po tvrdé kritice otáčí. Slíbil nový zákon na ochranu nezávislosti protikorupčních institucí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že předloží návrh zákona, který posílí právní řád v zemi a zároveň zaručí zachování nezávislosti protikorupčních institucí. Jeho krok přichází v reakci na vlnu veřejného rozhořčení kvůli nedávnému zákonu, který by mohl oslabit autonomii Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP).

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajinci protestují, spojenci varují. Proč jsou všichni naštvaní na Zelenského?

Prezident Volodymyr Zelenskyj čelí vlně nevole doma i v zahraničí poté, co v úterý podepsal kontroverzní zákon, který převádí kontrolu nad dosud nezávislými protikorupčními institucemi přímo pod výkonnou moc. Tento krok, jenž v očích mnoha Ukrajinců i zahraničních partnerů představuje ohrožení právního státu, vyvolal protesty v Kyjevě i dalších městech — první takto masové od začátku ruské invaze v únoru 2022. 

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Ukrajina podkopává šanci na přijetí do EU. Vysvětlete nám to, vyzvala von der Leyenová Zelenského

Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyen ostře kritizuje rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v úterý podepsal nový zákon měnící strukturu protikorupčních institucí v zemi. Tento krok podle čelních představitelů EU vážně ohrožuje snahu Ukrajiny o vstup do Evropské unie a vyvolal v Kyjevě první rozsáhlejší vlnu veřejných protestů od začátku ruské invaze v roce 2022.

včera

včera

Auto se spalovacím motorem už si nepůjčíte? EU v tichosti zvažuje zásadní změnu

Evropská unie podle informací německého deníku Bild připravuje legislativní návrh, který by mohl výrazně urychlit konec vozů se spalovacím motorem v každodenním provozu. Od roku 2030 by totiž velké autopůjčovny jako Sixt či Europcar mohly být nuceny kupovat výhradně elektromobily. Pokud by se plán stal realitou, mohl by zásadním způsobem ovlivnit trh s automobily v celé Evropě – a to mnohem dříve než plánovaný zákaz prodeje nových spalovacích vozů v roce 2035.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy