Do ústavů se loni dostalo 1559 dětí mladších tří let

Praha – V loňském roce se do dětských domovů dostalo 1559 dětí, kterým nebyly ještě ani tři roky. Počet v posledních letech klesá jen pomalu. Neubývá ani takzvaných kojeneckých ústavů. Zatím je zrušil jen Zlínský kraj. 

Deník Shopaholičky

Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Na dnešek připadá Světový den dětí. Připomíná přijetí Úmluvy o právech dítěte 20. listopadu 1989 v OSN, podle níž by děti měly „vyrůstat v rodinném prostředí, v atmosféře štěstí, lásky a porozumění".

Organizace SOS dětské vesničky dnes vyzvala budoucí vládu a také zástupce krajů, aby se zasadili o uzákonění zákazu posílat malé děti do ústavů. Pokud by nemohly vyrůstat ve vlastní rodině, měly by se dostat k pěstounům či adoptivním rodičům. Skupina připomíná výzkumy, které prokázaly negativní dopad pobytu v ústavu na vývoj dětí.

„Narodí-li se miminko do milující rodiny, o jeho lásku a pozornost se uchází hned několik dospělých - rodiče, prarodiče i další příbuzní. Naopak v ústavu několik dětí soupeří o pozornost jediné dospělé osoby. Individuální potřeby dítěte tato osoba nemůže ani při nejlepší vůli naplnit," uvedla Michaela Poláková z organizace SOS dětské vesničky. V Ústavu má ale i jídlo, přebalování či hraní pevně dané časy, u dětí se navíc střídají sestry.

Za velký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče mezi resorty práce, školství a zdravotnictví Česko čelilo kritice ze strany Výboru OSN pro práva dítěte i dalších organizací. Podle asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, kde je možné do ústavu dávat děti do tří let. Například Slovensko zákaz uzákonilo pro tříleté děti v roce 2006, nyní se týká dětí do šesti let. V Polsku není možné do ústavů dávat děti do deseti let.

Strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda, s podobným zákazem také počítala. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014, děti do sedmi let pak od roku 2016. Sobotkova vláda o zákazu jednala několikrát. Podle návrhu měl pro děti do tří let platit od roku 2023, pro děti do sedmi let od roku 2025. Kabinet to neschválil.

V roce 2016 fungovalo v Česku 27 ústavů pro děti do tří let a jedno dětské centrum. Přijaly 1559 dětí. V roce 2015 to bylo 1666 chlapců a děvčat. Existovalo 30 kojeneckých ústavů a jedno centrum. Loni na začátku září své domovy pro malé děti zrušil jako první Zlínský kraj. Upřednostňuje pěstounskou péči. V letech 2013 a 2014 v ústavech skončilo přes 1700 malých dětí, v roce 2012 jich bylo 1932.

Na 100.000 dětí v Česku připadalo loni 78 chlapců a děvčat v domovech pro děti do tří let. V roce 2007 to bylo 87 chlapců a děvčat. Pak se počet zvyšoval až na 108 v roce 2011. Od té doby pomalu klesá.

Deník Shopaholičky

Související

Romové

Romské děti tvoří téměř polovinu populace v kojeneckých ústavech. Příští rok se mají zrušit

Romské děti tvoří téměř polovinu populace v tzv. kojeneckých ústavech. Letos na jaře bylo ve zdejších domovech pro děti do tří let umístěno celkem 410 chlapců a děvčat, z nichž 189 bylo romského původu. Sociální důvody převažovaly jako hlavní faktor pro umístění těchto dětí do těchto zařízení. Vliv na tuto situaci má také nastavení systému péče, nedostatečná prevence ohledně odebrání dětí z rodin a předsudky. 
Jana Maláčová (ČSSD)

Klokánky a azylové domy pro děti dostanou na doplacení provozu 62 milionů

Klokánky a podobné azylové domy pro děti dostanou i letos mimořádné dotace na doplacení provozu. Rozdělit si budou moci až 62 milionů korun. Na plně obsazené místo budou moci měsíčně dostat 13.200 korun. Schválila to dnes vláda. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V Česku funguje 52 zařízení pro okamžitou pomoc dětem (ZDVOP) s 734 místy.

Více souvisejících

dětské domovy Česká republika děti

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy