Do ústavů se loni dostalo 1559 dětí mladších tří let

Praha – V loňském roce se do dětských domovů dostalo 1559 dětí, kterým nebyly ještě ani tři roky. Počet v posledních letech klesá jen pomalu. Neubývá ani takzvaných kojeneckých ústavů. Zatím je zrušil jen Zlínský kraj. 

Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Na dnešek připadá Světový den dětí. Připomíná přijetí Úmluvy o právech dítěte 20. listopadu 1989 v OSN, podle níž by děti měly „vyrůstat v rodinném prostředí, v atmosféře štěstí, lásky a porozumění".

Organizace SOS dětské vesničky dnes vyzvala budoucí vládu a také zástupce krajů, aby se zasadili o uzákonění zákazu posílat malé děti do ústavů. Pokud by nemohly vyrůstat ve vlastní rodině, měly by se dostat k pěstounům či adoptivním rodičům. Skupina připomíná výzkumy, které prokázaly negativní dopad pobytu v ústavu na vývoj dětí.

„Narodí-li se miminko do milující rodiny, o jeho lásku a pozornost se uchází hned několik dospělých - rodiče, prarodiče i další příbuzní. Naopak v ústavu několik dětí soupeří o pozornost jediné dospělé osoby. Individuální potřeby dítěte tato osoba nemůže ani při nejlepší vůli naplnit," uvedla Michaela Poláková z organizace SOS dětské vesničky. V Ústavu má ale i jídlo, přebalování či hraní pevně dané časy, u dětí se navíc střídají sestry.

Za velký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče mezi resorty práce, školství a zdravotnictví Česko čelilo kritice ze strany Výboru OSN pro práva dítěte i dalších organizací. Podle asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, kde je možné do ústavu dávat děti do tří let. Například Slovensko zákaz uzákonilo pro tříleté děti v roce 2006, nyní se týká dětí do šesti let. V Polsku není možné do ústavů dávat děti do deseti let.

Strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda, s podobným zákazem také počítala. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014, děti do sedmi let pak od roku 2016. Sobotkova vláda o zákazu jednala několikrát. Podle návrhu měl pro děti do tří let platit od roku 2023, pro děti do sedmi let od roku 2025. Kabinet to neschválil.

V roce 2016 fungovalo v Česku 27 ústavů pro děti do tří let a jedno dětské centrum. Přijaly 1559 dětí. V roce 2015 to bylo 1666 chlapců a děvčat. Existovalo 30 kojeneckých ústavů a jedno centrum. Loni na začátku září své domovy pro malé děti zrušil jako první Zlínský kraj. Upřednostňuje pěstounskou péči. V letech 2013 a 2014 v ústavech skončilo přes 1700 malých dětí, v roce 2012 jich bylo 1932.

Na 100.000 dětí v Česku připadalo loni 78 chlapců a děvčat v domovech pro děti do tří let. V roce 2007 to bylo 87 chlapců a děvčat. Pak se počet zvyšoval až na 108 v roce 2011. Od té doby pomalu klesá.

Související

Romové

Romské děti tvoří téměř polovinu populace v kojeneckých ústavech. Příští rok se mají zrušit

Romské děti tvoří téměř polovinu populace v tzv. kojeneckých ústavech. Letos na jaře bylo ve zdejších domovech pro děti do tří let umístěno celkem 410 chlapců a děvčat, z nichž 189 bylo romského původu. Sociální důvody převažovaly jako hlavní faktor pro umístění těchto dětí do těchto zařízení. Vliv na tuto situaci má také nastavení systému péče, nedostatečná prevence ohledně odebrání dětí z rodin a předsudky. 
Jana Maláčová (ČSSD)

Klokánky a azylové domy pro děti dostanou na doplacení provozu 62 milionů

Klokánky a podobné azylové domy pro děti dostanou i letos mimořádné dotace na doplacení provozu. Rozdělit si budou moci až 62 milionů korun. Na plně obsazené místo budou moci měsíčně dostat 13.200 korun. Schválila to dnes vláda. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V Česku funguje 52 zařízení pro okamžitou pomoc dětem (ZDVOP) s 734 místy.

Více souvisejících

dětské domovy Česká republika děti

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

včera

včera

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

včera

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

včera

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

včera

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

včera

včera

včera

včera

Sýrie

Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku

Pád diktátorského režimu Bašára Asada přinesl zásadní změnu v mocenském uspořádání Sýrie a zajistil opozičním silám klíčovou roli ve vedení země. Mezi těmito skupinami se nacházejí i frakce, které byly v minulosti spojovány s al-Káidou. Ty nyní čelí výzvě zcela jiného charakteru – namísto ozbrojeného boje se musí naučit efektivně řídit stát a spravovat jeho instituce – a zároveň bojovat o přežití země.

včera

včera

Lukašenko: Máme jaderné zbraně a chceme rakety Orešnik. Cíle si určíme sami

Autoritářský prezident Běloruska Alexandr Lukašenko oznámil, že jeho země již uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro plánované rozmístění nejnovější hypersonické balistické rakety Moskvy. Uvedla to agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy