Kauzu BIS začal řešit soud. Nečasová ani Rittig nedorazili

Obžaloba tvrdí, že Rittig se v roce 2012 od Nečasové dověděl, že premiér Petr Nečas (ODS) dostal od BIS utajený materiál. Lobbista dovodil, že se týká právě jeho, a proto poslal právníka Michala na schůzku s Nečasovou, která mu údajně obsah zprávy sdělila. Rittig pak prý mohl učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány a instituce. Nečasové za to hrozí až osmileté vězení, zbylým obžalovaným maximálně tři roky. Všichni vinu odmítají.

Soudkyně Monika Křikavová dostala případ na starosti poté, co předchozí předseda soudního senátu Petr Novák nestihl věc uzavřít před svým odchodem do důchodu. Novák nyní pracuje pro advokátní kancelář Eduarda Bruny, který v kauze BIS hájí Nečasovou.

Novákův senát původně uložil Nečasové podmíněný trest v délce 1,5 roku, Rittigovi a Michalovi devítiměsíční podmínku a Jindru osvobodil. Vrchní soud mu však věc v září 2017 vrátil k novému projednání s tím, že existují pochybnosti o správnosti skutkových zjištění. Pražskému městskému soudu mimo jiné nakázal, aby se podrobněji vypořádal s tím, zda jsou odposlechy z Rittigových schůzek použitelné jako důkaz. Policie totiž záznamy pořídila při prověřování jiné trestné činnosti.

Křikavová dnes vrchní soud zkritizovala za to, že se ohledně použitelnosti odposlechů "nepochlapil" a nevyslovil závazný právní názor. "Je to na úkor rychlosti a hospodárnosti řízení," poznamenala. Rittigův obhájce Vlastimil Rampula trvá na tom, že odposlechy použitelné nejsou. Státní zástupce Rostislav Bajger si myslí opak a upozornil na nedávné usnesení téhož senátu vrchního soudu, kde použití odposlechů z jiné trestní věci nepředstavovalo problém.

Hlavní líčení bude pokračovat 29. dubna, na kdy soud předvolá jako svědky Nečase, někdejšího šéfa úřadu vlády Lubomíra Poula a bývalého ministra zemědělství Petra Bendla (ODS).