Norské fondy poskytnou stamiliónové dotace, Česko je pátým největším příjemcem

"Více než polovinu peněz v tomto období směřujeme na obnovu kulturních památek. Nezapomínáme ani na současné umění, uměleckou kritiku a podporu oborových asociací a platforem," uvedla náměstkyně ministryně financí Lenka Dupáková.

Při ochraně a obnově kulturního dědictví bude podpořeno několik větších projektů s maximální dotací 1,5 milionu eur (38 milionů korun). Tato výzva bude vyhlášena ve druhém čtvrtletí letošního roku.

Dvě výzvy se budou týkat současného umění, podpoří projekty s dotací od 50.000 do 200.000 eur (1,3 až 5,2 milionu korun). Jde o podporu původní umělecké tvorby a její prezentaci při scénickém umění (divadlo, tanec a pohybové umění, nový cirkus, klasická a současná hudba) a vizuálním umění (výtvarné umění včetně architektury a designu, tradiční a současná řemesla).

U projektů současného umění má být kladen důraz na podporu kulturních projevů menšin, řešena má být problematika inkluze včetně zpřístupňování kultury, například romské menšině. "Podpora kulturního dědictví menšin a aktivity zaměřené na inkluzi budou zdůrazněny v příslušných výzvách a přímo podpořeny prostřednictvím vybudování památníku obětem romského holokaustu v Letech u Písku," doplnil Jan Hrdlička z ministerstva kultury.

Norský velvyslanec Robert Kvile jako příklad úspěšných projektů v posledních 15 letech zmínil obnovu Rotundy svatého Václava na Malé Straně v Praze. "Dále je to digitální restaurování českého filmového dědictví včetně filmu Tři oříšky pro Popelku, který je v Norsku velmi populární. Nebo například projekty spolupráce Valašského muzea v přírodě a muzea Maihaugen v Lillehammeru v oblasti lidové architektury a folkloru," dodal Kvile.

Česko získá z Fondů EHP a Norska ve třetím programovém období do roku 2024 celkem zhruba pět miliard korun. Největší podíl půjde na programy Životní prostředí a Výzkum, po 18 procentech. Následují Kultura (17 procent), Lidská práva (11 procent) a Zdraví (osm procent).

Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy.

Česká republika je příjemcem těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do Evropského hospodářského prostoru (EHP). V prvním a druhém programovém období přišlo do Česka asi šest miliard korun. Aktuálně je Česká republika pátým největším příjemcem, a to po Polsku, Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku.