Norské fondy poskytnou stamiliónové dotace, Česko je pátým největším příjemcem

Na podporu kultury půjde v příštích třech letech z Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska zhruba 870 milionů korun. V částce je zahrnuto spolufinancování ze státního rozpočtu ve výši 15 procent. Celkem bude vyhlášeno šest výzev, které podpoří přibližně stovku projektů. Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci ministerstva financí, které program zprostředkovává. Jako příklad podpořeného projektu uvedli vybudování památníku obětem romského holokaustu v Letech u Písku.

"Více než polovinu peněz v tomto období směřujeme na obnovu kulturních památek. Nezapomínáme ani na současné umění, uměleckou kritiku a podporu oborových asociací a platforem," uvedla náměstkyně ministryně financí Lenka Dupáková.

Při ochraně a obnově kulturního dědictví bude podpořeno několik větších projektů s maximální dotací 1,5 milionu eur (38 milionů korun). Tato výzva bude vyhlášena ve druhém čtvrtletí letošního roku.

Dvě výzvy se budou týkat současného umění, podpoří projekty s dotací od 50.000 do 200.000 eur (1,3 až 5,2 milionu korun). Jde o podporu původní umělecké tvorby a její prezentaci při scénickém umění (divadlo, tanec a pohybové umění, nový cirkus, klasická a současná hudba) a vizuálním umění (výtvarné umění včetně architektury a designu, tradiční a současná řemesla).

U projektů současného umění má být kladen důraz na podporu kulturních projevů menšin, řešena má být problematika inkluze včetně zpřístupňování kultury, například romské menšině. "Podpora kulturního dědictví menšin a aktivity zaměřené na inkluzi budou zdůrazněny v příslušných výzvách a přímo podpořeny prostřednictvím vybudování památníku obětem romského holokaustu v Letech u Písku," doplnil Jan Hrdlička z ministerstva kultury.

Norský velvyslanec Robert Kvile jako příklad úspěšných projektů v posledních 15 letech zmínil obnovu Rotundy svatého Václava na Malé Straně v Praze. "Dále je to digitální restaurování českého filmového dědictví včetně filmu Tři oříšky pro Popelku, který je v Norsku velmi populární. Nebo například projekty spolupráce Valašského muzea v přírodě a muzea Maihaugen v Lillehammeru v oblasti lidové architektury a folkloru," dodal Kvile.

Česko získá z Fondů EHP a Norska ve třetím programovém období do roku 2024 celkem zhruba pět miliard korun. Největší podíl půjde na programy Životní prostředí a Výzkum, po 18 procentech. Následují Kultura (17 procent), Lidská práva (11 procent) a Zdraví (osm procent).

Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy.

Česká republika je příjemcem těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do Evropského hospodářského prostoru (EHP). V prvním a druhém programovém období přišlo do Česka asi šest miliard korun. Aktuálně je Česká republika pátým největším příjemcem, a to po Polsku, Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku.

Související

Andrzej Duda hovoří v polském parlamentu

Polsko kvůli sporné reformě justice přijde o peníze z Norska

Polsko nedostane z norských fondů 700 milionů norských korun (1,7 miliardy korun) určených na program týkající se justice. Ve čtvrtek o tom podle polských médií informovalo norské ministerstvo zahraničí. Norská vláda tak učinila v obavách o nezávislost soudnictví v Polsku. Národně-konzervativní vláda ve Varšavě prosadila justiční reformy, které podle domácích i zahraničních kritiků ohrožují principy právního státu.

Více souvisejících

norské fondy dotace norsko

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 6 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 8 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy