Na podporu kultury půjde v příštích třech letech z Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska zhruba 870 milionů korun. V částce je zahrnuto spolufinancování ze státního rozpočtu ve výši 15 procent. Celkem bude vyhlášeno šest výzev, které podpoří přibližně stovku projektů. Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci ministerstva financí, které program zprostředkovává. Jako příklad podpořeného projektu uvedli vybudování památníku obětem romského holokaustu v Letech u Písku.
"Více než polovinu peněz v tomto období směřujeme na obnovu kulturních památek. Nezapomínáme ani na současné umění, uměleckou kritiku a podporu oborových asociací a platforem," uvedla náměstkyně ministryně financí Lenka Dupáková.
Při ochraně a obnově kulturního dědictví bude podpořeno několik větších projektů s maximální dotací 1,5 milionu eur (38 milionů korun). Tato výzva bude vyhlášena ve druhém čtvrtletí letošního roku.
Dvě výzvy se budou týkat současného umění, podpoří projekty s dotací od 50.000 do 200.000 eur (1,3 až 5,2 milionu korun). Jde o podporu původní umělecké tvorby a její prezentaci při scénickém umění (divadlo, tanec a pohybové umění, nový cirkus, klasická a současná hudba) a vizuálním umění (výtvarné umění včetně architektury a designu, tradiční a současná řemesla).
U projektů současného umění má být kladen důraz na podporu kulturních projevů menšin, řešena má být problematika inkluze včetně zpřístupňování kultury, například romské menšině. "Podpora kulturního dědictví menšin a aktivity zaměřené na inkluzi budou zdůrazněny v příslušných výzvách a přímo podpořeny prostřednictvím vybudování památníku obětem romského holokaustu v Letech u Písku," doplnil Jan Hrdlička z ministerstva kultury.
Norský velvyslanec Robert Kvile jako příklad úspěšných projektů v posledních 15 letech zmínil obnovu Rotundy svatého Václava na Malé Straně v Praze. "Dále je to digitální restaurování českého filmového dědictví včetně filmu Tři oříšky pro Popelku, který je v Norsku velmi populární. Nebo například projekty spolupráce Valašského muzea v přírodě a muzea Maihaugen v Lillehammeru v oblasti lidové architektury a folkloru," dodal Kvile.
Česko získá z Fondů EHP a Norska ve třetím programovém období do roku 2024 celkem zhruba pět miliard korun. Největší podíl půjde na programy Životní prostředí a Výzkum, po 18 procentech. Následují Kultura (17 procent), Lidská práva (11 procent) a Zdraví (osm procent).
Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy.
Česká republika je příjemcem těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do Evropského hospodářského prostoru (EHP). V prvním a druhém programovém období přišlo do Česka asi šest miliard korun. Aktuálně je Česká republika pátým největším příjemcem, a to po Polsku, Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku.
Související
Hodnoty EU brání nečlenské Norsko: Seškrtá fondy Polsku a Maďarsku
Polsko kvůli sporné reformě justice přijde o peníze z Norska
norské fondy , dotace , norsko
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Registrace, fronty i ztráta volebního práva. Volby v USA se od těch českých značně liší
před 50 minutami
Může Trump vyhrát? Teď už závisí jen na jediném faktoru, připouští jeho poradci
před 1 hodinou
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
před 1 hodinou
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
před 1 hodinou
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
před 2 hodinami
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
před 2 hodinami
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
před 3 hodinami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 3 hodinami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 4 hodinami
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 4 hodinami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 5 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 5 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 6 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 6 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 7 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 7 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 7 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 7 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 8 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.
Zdroj: Libor Novák