Čeští lvi žalovali Duchcov, nesměli demonstrovat. NSS vynesl verdikt

"Pokud by se zcela zjevně ukázalo, že dřívější shromáždění byla ohlášena jedině s účelem blokovat dané místo v daném čase, šlo by o zneužití práva. To nepožívá právní ochrany," stojí v rozsudku. Za takový postup lze podle soudu také uložit pokutu podle zákona o přestupcích.

NSS se konkrétně zabýval shromážděním krajně pravicového sdružení Čeští lvi, které se mělo konat 17. srpna na náměstí Republiky v Duchcově na Teplicku. Úřad shromáždění zakázal, protože si prostranství od 5. června až do 15. září zamluvil jiný svolavatel z občanského sdružení Konexe a dohoda nebyla možná.

Čeští lvi i přesto do Duchcova přijeli, uskutečnili plánovaný pochod městem. Na náměstí, kde se obě svolané akce prostorově protínaly, je ale policie nepustila. Bylo jich asi 50.

Žalobu jejich zástupce proti postupu úřadu zamítl Krajský soud v Ústí nad Labem. Podle NSS ale úřad i soud chybovaly, když se nezabývaly tím, zda se dříve ohlášená shromáždění ve dnech předcházejících 17. srpnu vůbec konala.

"Kolizi dvou shromáždění tak žalovaný (Městský úřad Duchcov) hodnotil jen formálně, podle toho, jak mu byla nahlášena, a nezjišťoval již, jestli k ní může dojít i ve skutečnosti," uvedl NSS. Pokud by úředníci zjistili, že aktivisté sice mají "vyblokovaný" prakticky celý Duchcov, ale dosud tam nepřipravili žádnou akci, nemuseli shromáždění Českých lvů zakazovat.

Svoboda shromažďování je dána čl. 19 Listiny základních práv a svobod. Podrobně je upravena zákonem č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. Zásadním ustanovením je § 1 odst. 4: Ke shromáždění není třeba předchozího povolení státního orgánu. Stačí tedy nahlásit shromáždění dle podmínek zákona (min. 5 dní předem, účel shromáždění, čas a místo, předpokládaný počet účastníků apod.). Pokud existuje důvodná obava z ohrožení, může svolavatel shromáždění požádat úřad o ochranu policií.

Zakázat shromáždění může úřad pouze z těchto důvodů:

(1) Úřad, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by oznámený účel shromáždění směřoval k výzvě:a) popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů;b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti ;c) jinak porušovat ústavu a zákony.

(2) Úřad shromáždění zakáže též tehdy, jestližea) se má konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví,b) na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění a mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby jeho konání; nelze-li určit, které oznámení bylo doručeno dříve, rozhodne se za účasti zástupců svolavatelů losováním.

(3) Úřad může shromáždění zakázat, má-li být konáno v místě, kde by nutné omezení dopravy a zásobování bylo v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva, lze-li bez nepřiměřených obtíží konat shromáždění jinde, aniž by se tím zmařil oznámený účel shromáždění.