Od zrušení superhrubé mzdy si lidé slibují příliš. Daně se snížit nemusí

Za zmínku stojí, že by bývalo bylo něco jiného, kdyby se spolu se superhrubou mzdou zrušily i zákonné odvody na sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatelů, které jsou v Česku příliš vysoké. S takovým scénářem ale nelze momentálně počítat, ačkoliv by řadě podnikatelům pomohl. Informoval o tom server televize CNN Prima NEWS.

Se zrušením superhrubé mzdy dojde (v případě úspěchu) ke změně algoritmu stanovení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy z mezd a platů podle § 6 zákona o daních z příjmů. Ačkoliv se sníží daňový základ, je potřeba vzít v úvahu i další faktory, tedy i odpočty v podobě zaplacených úroků z hypotečního úvěru, jakož i pojistné na životní a penzijní pojištění, dary atd. 

Nízké daně teď mohou být riskantní

Dále je třeba brát v potaz, že se od následně vypočtené daně ještě odčítají také slevy, např. na poplatníka, vyživované děti, manžela či manželku bez zdanitelných příjmů, studenta apod. V přímém důsledku se pak také může stát, že poplatníkovi vyjde nulová daň z příjmů, ale klidně i vyšší, než je současná nominální 15 % sazba. Český daňový systém je navíc i nadále trochu progresivní, což znamená vztah přímé úměry mezi výší výdělku a výší daňové sazby. Vše závisí na tom, jak moc je vysoká mzda, do jaké míry si lze optimalizovat základ daně, a kolik činí veškeré uplatnitelné slevy.

Nelze proto spolehlivě předvídat, jaké scénáře v případě zrušení superhrubé mzdy nastanou. Vláda zatím lidem slibuje, že jim díky tomu vzrostou mzdy. Jelikož ale dosud není znám návrh příslušné legislativy, je vše zatím ve stádiu odhadů a spekulací. Nelze například vyloučit i zvýšení daňové sazby z 15 na 19 %, jíž momentálně podléhají právnické osoby.

Sáhne-li stát po nižším daňovém základu, aniž by došlo ke zvýšení sazby daně, pak musí přirozeně počítat, že se mu zároveň sníží příjmová strana rozpočtu. Podle expertů by v něm mohlo chybět zhruba 90 miliard korun, a to pouze v případě nezměněných odčitatelných položek a slev.

Byla-li by zrušená superhrubá mzda s tím, že by zůstala patnáctiprocentní daň, pak by se dalo očekávat, že vláda zároveň také omezí odpočty a slevy, aby došlo alespoň k nějakému pokrytí výpadku příjmů státního rozpočtu. Případně by zvýšila jiné daně, či dokonce zavedla nové. Otázkou jenom zůstává jaké, když už leccos dani podléhá, ať už jde o tabákové výroby a lihoviny či technické rezervy pojišťoven. 

K zavedení superhrubé mzdy došlo v době, kdy tehdejší vládní ODS ve svém programu usilovala o rovnou daň. Tehdy jí ale nedošlo, že 15 % je z hlediska plnění státního rozpočtu nevyhovující, a tudíž se raději rozhodla pro zvýšení daňového základu o zaměstnavatelské odvody, aniž by se musela uchýlit ke zvýšení již zavedené daňové sazby.