Daň z nabytí nemovitosti se bude platit dál, iniciativa Senátu neuspěla

Pro zrušení daně hlasovalo 66 poslanců, zapotřebí jich bylo 82. Zrušit daň chtěli opoziční poslanci, naopak poslanci ANO, ČSSD a KSČM senátní návrh odmítli, případně se zdrželi.

Na dani z nabytí vybral stát loni 13,6 miliardy korun, předloni to bylo 12,5 miliardy. Zrušit zákonné opatření o dani z nabytí navrhovala už ve Sněmovně ODS při schvalování aktuálně projednávané novely. Stejný návrh ODS odmítla Sněmovna loni.

Sazba daně z nabytí činí čtyři procenta a od roku 2016 ji platí kupující. Předtím ji hradil prodávající a kupující byl v pozici ručitele.

Zástupce senátorů Raduan Nwelati (ODS) dnes řekl poslancům, že jediným důvodem, proč se tato daň vybírá, je příjem peněz do státního rozpočtu. Uvedl, že pokud by ji Parlament zrušil, letos by to znamenalo výpadek tří až čtyř miliard korun. Daň z nabytí podle něj zcela zbytečně zvyšuje náklady na pořízení vlastního bydlení a tím znemožňuje některým lidem, aby si vlastní bydlení pořídili. Jde navíc o zdanění již jednou zdaněných peněz, dodal.

"Já si myslím, že takto salámovou metodou se porcovat státní rozpočet nedá," prohlásila k návrhu na zrušení daně ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Na diskusi by to podle ní bylo, pokud by šlo o návrh zasazený do konkrétní reformy, která by mohla zrušit některé daňové výjimky související s bydlením.

"Máme možnost zlevnit bydlení, které je enormně drahé," prohlásil poslanec ODS Jan Skopeček. Naproti tomu Roman Onderka (ČSSD) poukazoval na to, že zrušení daně by znamenalo výpadek 13,5 miliardy pro státní rozpočet. Věra Kovářová (STAN) ale prohlásila, že to znamená 13,5 miliardy z peněženek daňových poplatníků. Podle bývalého předsedy rozpočtového výboru a poslance ČSSD Václava Votavy není daň nemravná. Nemravné je ale podle něj to, že ji platí nabyvatel.

Ke zrušení daně vyzval i předseda SPD Tomio Okamura. "Peníze jsou. Žádný výpadek v rozpočtu by nebyl," prohlásil. Peníze vláda podle něj může najít jinde.