Sporné zajišťovací příkazy. Poškození chtějí po státu stovky milionů

K zajišťovacím příkazům, o nichž se vedou dlouhodobé spory, se berní úřady uchylují v mimořádných případech, přičemž v minulé době po nich sahaly čím dál více. Některé případy skončily u soudů, kde se soudci častokrát postavili proti finančním úřadům.

„Od roku 2014 do 29. června 2020 bylo uplatněno 21 nároků a požadována je částka 868 milionů korun,” informovala Finanční správa v materiálu o zajišťovacím příkazech, který si v předcházejícím týdnu připravila jako podklad pro jednání členů rozpočtového výboru.

Z přiznaných nároků úhrady škody nebylo nic vyplaceno, vyjma útoků ze zadržené částky, které státní pokladna vyplatila. Díky nim si firmy přišly na 127 milionů korun.

"Doposud nebyla Česká republika pravomocně (ani nepravomocně) odsouzena k peněžitému plnění,” objasnila finanční správa ve své zprávě důvod, proč stát na náhradách škody nic nevyplatil.

Podniky se při požadování náhrady škody z důvodu neoprávněných zajišťovacích příkazů opírají o zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. 

"Jedná se o vyčíslení újmy, která měla, dle tvrzení žadatelů, vzniknout tím, že na základě vydaných zajišťovacích příkazů nemohli disponovat jistou částí svého majetku či pocítili jinou újmu,” řekl pro stanici CNN Prima NEWS Lukáš Hertus z Generálního finančního ředitelství. Podotkl také, že 868 milionů korun neodpovídá zabavené částce.

Před lety se s příkazy nešetřilo

K zajišťovacím příkazům mohou finanční úřady přistoupit od roku 2010, kdy byly zavedeny. V letech 2014-18 byl zaznamenán jejich výrazný nárůst, a to pod vedením Martina Janečka, který měl tou dobou na starosti Finanční správu, zatímco státní kase tehdy šéfoval nynější premiér Andrej Babiš (ANO).

V roce 2019 došlo naopak k poklesu počtu vydaných zajišťovacích příkazů, přičemž podle vyjádření berních úřadů se jednalo o reakci na platné rozsudky v některých případech.

"S nástupem generální ředitelky Tatjany Richterové v prosinci 2018 se změnila praxe a Finanční správa prošla změnou v postoji k vydávání zajišťovacích příkazů se zohledněním všech relevantních rozsudků Nejvyššího správního soudu,“ nechala se dříve slyšet Finanční správa.

Kdo rozhoduje o žádostech o náhradu škody?

Zmiňovaných 21 nároků náhrady škody se momentálně nachází v odlišných stádiích projednání. Podle zprávy Finanční správy jsou čtyři z nich před posouzením resortu financí. V jednom případě nebylo žádosti vyhověno a momentálně se čeká na případné podání žaloby.

Osm případů mají nyní na starosti prvoinstanční soudy, u dalších byly žaloby staženy a ve čtyřech případech jim nevyhověly soudy. Následná odvolací řízení ve dvou případech potvrdily rozsudky soudů nižší instance a v jednom případě došlo i k odmítnutí odvolání.