Vláda se chystá na nepopulární opatření. Plánuje konsolidační balíček, sáhne i na platy

Zmínila se v této souvislosti například o nižších příjmech z daně z neočekávaných zisků (windfall tax), vyšších výdajích na kompenzace, fiktivních penězích z modernizačního fondu či chybějících penězích ve Státním fondu dopravní infrastruktury. "Rozpočet je 'Potěmkinova vesnice'," dodala.

"To číslo (schodek rozpočtu) mi radost nedělá, vytváří na nás větší tlak, abychom se v rámci konsolidačního balíčku co nejrychleji dohodli," uvedl Skopeček. K tomu, aby se v příštím roce snížil strukturální schodek rozpočtu, bude podle něj muset balíček činit kolem 120 miliard korun. Vláda proto podle něj sáhne i na platy ve veřejném sektoru.

Schillerová upozornila na to, že některé zákony, které by přispěly ke snížení schodku, mohly platit již od ledna 2023. Uvedla v této souvislosti například vyšší zdanění hazardu, škrtání některých daňových výjimek či dotažení globálního zdanění firem.

Za inflaci, která v ČR patří k nejvyšším v Evropě, patří podle Skopečka řada faktorů, jedním z nich je uvolněná měnová politika České národní banky. Přidala se k tomu i velmi uvolněná rozpočtová politika, která byla už před pandemií covidu-19. Největší zodpovědnost za inflaci ale má podle něj Česká národní banka (ČNB). "Chceme-li ČNB pomoci a inflaci zvládnout, musí se přidat i fiskální politika," podotkl. Kritizuje zejména to, že ČNB nyní deset měsíců nepřistoupila ke zvýšení sazeb.

ČNB má podle Schillerové nyní dvojnásobné sazby než Evropská centrální banka. Tato vláda, která se pasovala jako vláda rozpočtové odpovědnosti, nepřišla s ničím, reagovala.

Jednání stran vládní koalice o opatřeních, která mají v příštím roce snížit deficit státního rozpočtu nejméně o 70 miliard korun, budou podle informací ČTK pokračovat v příštím týdnu. Opatření, kterých by podle dřívějších vyjádření mělo být asi šest desítek, slíbil premiér Petr Fiala (ODS) představit v polovině května, ve stejném termínu má být představen i návrh důchodové reformy.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve uvedl, že by chtěl snižovat státní dotace za desítky miliard. Navrhoval sloučení dvou snížených sazeb DPH i přesun některých položek mezi sazbami. Podle dostupných informací by se mohla zrušit řada daňových výjimek jako třeba sleva na nepracující manželku či zavést nemocenské pojištění pro zaměstnance. Projednávaná opatření vycházejí ze stanovisek jednotlivých koaličních stran a z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Celý letošní rok stát plánuje hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun. Státní rozpočet skončil v dubnu ve schodku 200 miliard korun, je to nejhlubší dubnový deficit od vzniku České republiky.

Loni ke konci dubna činil schodek 100,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční prohloubení schodku způsobily rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií či státní investice.

Chystaný konsolidační balíček bude působit protiinflačně, řekl Havlíček z NERV

Návrh konsolidačního balíčku, který připravuje vláda, bude podle koordinátora Národní ekonomické rady vlády (NERV) Davida Havlíčka působit protiinflačně. Řekl to dnes v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Uvedl také, že s balíčkem pravděpodobně nebudou všichni spokojeni, ale právě tato nespokojenost bude podle něho znamenat vyváženost chystaných opatření. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj v pořadu kritizovali přístup vlády, která s nimi jako se zástupci odborářů a zaměstnavatelů v tripartitě přípravu konsolidačního balíčku nekonzultuje.

Největším problémem v české ekonomice je podle Havlíčka současné tempo zadlužování státu. Následuje neudržitelnost důchodového systému a doznívající inflační tlaky. Hlavní příčinou inflace byly rostoucí ceny energií, meziměsíčně se tempo růstu cen zpomalilo, uvedl. Středula a Rafaj by naopak na první místo zařadili inflaci, která podle nich navíc nedoznívá. "To není doznívající inflace, to je naprostá katastrofa a neschopnost řídit," řekl v ČT Středula. V boji proti inflaci má podle Rafaje svůj podíl jak Česká národní banka, tak vláda. Obě instituce by ale měly do společnosti vnést konkrétní představu toho, jak chtějí rostoucí ceny zkrotit, uvedl.

Středula se dále postavil proti sloučení dvou snížených sazeb DPH do jedné, o čemž už dříve mluvila vláda. Tento krok podle něj naopak povede k tomu, že inflační tempo ještě zrychlí. Návrh NERVu na úpravu DPH neměl být hlavním bodem konsolidačního balíčku, mělo se spíše jednat o celkové zjednodušení daňového systému, uvedl Havlíček. Odmítl však, že by měl v konečném důsledku působit proinflačně.

Spotřebitelské ceny v Česku v březnu meziročně vzrostly o 15 procent, tempo růstu zvolnilo z únorových 16,7 procenta. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 procenta, uvedl Český statistický úřad.

Celý letošní rok stát plánuje hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun. Státní rozpočet přitom již letos v dubnu skončil ve schodku 200 miliard korun, což je nejhlubší dubnový deficit od vzniku České republiky.