Výběr informací o požitcích spojených s funkcí prezidenta České republiky (dnes končí druhé kolo prezidentských voleb):
- Podobně jako ostatní čeští vrcholní politici dostává také prezident plat, jehož výše se odvozuje od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Podle zákona 236/1995 Sb. prezidentu republiky náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 3,60. Místo náhrad výdajů mu náleží také víceúčelová paušální náhrada výdajů spojených s výkonem jeho funkce ve výši 335 procent platové základny. Náleží mu i naturální plnění.
- Vítěz současného volebního finále bude aktuálně pobírat měsíčně 341.200 korun. Před deseti lety, když do úřadu nastupoval Miloš Zeman, činil prezidentský plat 186.300 korun, od té doby se zvýšil o 154.900 korun, což představuje 83 procent. V roce 2018, kdy Zeman nastoupil do druhého funkčního období, byl prezidentský plat 252.800 korun . Stejně se zvýšila i víceúčelová paušální náhrada, která hlavě státu podle platového zákona rovněž náleží. Letos dosahuje 235.200 korun měsíčně.
- Pro porovnání předsedové obou parlamentních komor a premiér letos berou 274.800 korun a místopředsedové Sněmovny a Senátu a ministři 195.300 korun měsíčně. Odměna místopředsedy vlády činí 236.000 korun a předsedů parlamentních výborů, komisí a delegací 144.100 korun za měsíc.
- Už od dob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka bylo zvykem, že se prezidentský příjem nedanil, změna přišla za úřadování Václava Klause. Od ledna 2011 tak plat hlavy státu podléhá zdanění, neodvádí se z něj ovšem zdravotní a sociální pojištění. Podle zákona o daních z příjmů totiž mzda prezidenta republiky (a též náhrada) patří mezi takzvané ostatní příjmy.
- Prezident má dále nárok na naturální plnění, mezi která patří užívání služebního vozidla s řidičem či bez něho, a to i k soukromým účelům. Státní rozpočet mu hradí též zdravotní péči nebo zřízení a užívání dvou telefonů. Hlava státu také může užívat nemovitosti "tvořící sídlo prezidenta republiky", což je podle zákona o Kanceláři prezidenta republiky vedle Pražského hradu například zámek v Lánech. Podle tradice je prezident také jedním ze sedmi držitelů klíčů ke korunovačním klenotům.
- Prezident může obývat empírovou Lumbeho vilu, která je nedaleko Pražského hradu na Brusnici u Jeleního příkopu. Stát vilu a pozemky koupil od dědiců chirurga Karla Lumbeho v roce 1925. Prostory se staly zázemím pro hospodářství Správy Pražského hradu. Za prezidenta Václava Havla sloužila jako reprezentační ubytování pro oficiální státní návštěvy, v roce 2004 rozhodl Václav Klaus, že se vila přebuduje na sídlo prezidenta. Klaus se do ní nastěhoval v létě 2005. Vilu užíval i Zeman, který však v poslední době pobýval hlavně v Lánech.
- Po odchodu z funkce nemá prezident, na rozdíl například od poslanců, nárok na odchodné, místo toho ovšem pobírá doživotní rentu. O zvláštním zákonu, který by upravil postavení bývalé hlavy státu, se přitom začalo vážně jednat teprve poté, co v nejvyšší ústavní funkci skončil začátkem února 2003 Václav Havel. Vláda předložila normu poslancům koncem dubna téhož roku a v platnost zákon o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce vstoupil v únoru 2004.
- Exprezident má podle normy nárok na měsíční rentu 50.000 korun, vyplácena mu je i paušální náhrada ve stejné výši (určena zejména na nájem kanceláře a plat asistenta). Částky se od jejich zavedení v roce 2004 nezměnily. I pro rentu platí stejný režim zdanění jako u platu prezidenta. Český prezident může po odchodu z funkce využívat buď služeb ochranné služby zahrnující vozidlo s řidičem, anebo služebního auta s řidičem či bez něho.
- Na rentu i paušál na úhradu výdajů má exprezident nárok doživotně, přijít o ni může jen v zákonem přesně vymezených případech. Například pokud by byl znovu zvolen hlavou státu, poslancem a senátorem, stal se členem vlády, vedení Nejvyššího kontrolního úřadu či soudcem, zasedl v bankovní radě ČNB nebo byl vybrán za ombudsmana. Kromě toho by přišel o výsluhu i v případě odsouzení za úmyslný trestný čin.
Související
Neuspěl Karel Janeček ani jiní stěžovatelé. ÚS ukončil přezkum prezidentských voleb
Senátor Fischer zaplatil pokutu za chyby v prezidentské kampani
prezidentské volby 2023 , prezident čr , Pražský Hrad
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají
před 2 hodinami
USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii
před 3 hodinami
Dokumenty z vyšetřování Epsteina zveřejněny. Na fotkách s ním je Michael Jackson i Bill Clinton
před 4 hodinami
Pravé zimní počasí je v nedohlednu, ukazuje měsíční výhled
včera
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
včera
Výplata některých důchodů od ledna zdraží. Nemusí přitom stát ani korunu
včera
OBRAZEM: Brněnské Vánoce. Pravá atmosféra panuje i v jihomoravské metropoli
včera
Zeman promluví k lidem ještě před Pavlem. S Babišem se televize nedohodly
včera
Rodinná tragédie při letecké nehodě v USA. Zemřel slavný závodník i s dětmi
včera
Metro opět staví ve všech stanicích na lince C. Pankrác po rekonstrukci opět funguje
včera
Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou
včera
Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu
včera
Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit
včera
V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku
včera
Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin
včera
Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou
včera
Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války
včera
My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal
včera
Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí
včera
Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici
V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.
Zdroj: Libor Novák