"Vysoká škola, nízká mzda? Nejsme socky! Protestující studenti a učitelé se vydali na Hrad

Vysokoškolští pedagogové i studenti dnes v celém Česku protestovali proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) médiím řekl, že rozčarování pedagogů chápe, ale zatím čeká na informace o systémových krocích škol, které má dostat do 21. dubna. Zástupci škol, zapojených do dnešní protestní akce Hodina pravdy, označili podfinancování veřejných vysokých škol a nízké platy vyučujících za ostudu, hanebnost a katastrofu. V Praze se akademici z několika fakult Univerzity Karlovy vydali na pochod před úřad vlády, kde přečetli otevřený dopis pro premiéra Petra Fialu (ODS), a poté pokračovali k Pražskému hradu.

Účastníci protestů žádají pro univerzity více peněz ze státního rozpočtu a zrovnoprávnění mzdových tarifů mezi obory vysokých škol. V centru Prahy se dnes odpoledne na akci sešla zhruba tisícovka lidí před Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy, odkud pak vyrazili na pochod k soše prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka u Hradu. Vysokoškolští učitelé v čele průvodu valili balvan, který má podle nich odkazovat na mytologického Sisyfa. Nesli také transparenty s nápisy jako "Bez sociálních věd si nebudeme rozumět" nebo "Excelentní vědu za ostudné mzdy?".

Při zastávce u sídla vlády účastníci pochodu předčítali z otevřeného dopisu pro premiéra, v němž ho vyzývají, aby se situací kolem platů vyučujících zabýval. Mimo jiné v dopise apelovali také na akademickou minulost Fialy, který se stal profesorem politologie a před vstupem do politiky působil několik let jako rektor Masarykovy univerzity v Brně a také vedl Českou konferenci rektorů. K soše Masaryka u Hradu se pak protestující obrátili s dotazem, jak to udělal, že jeho akademickou dráhu nikdo nezpochybňoval. Několikrát účastníci pochodu také provolávali "Máme smysl", s odkazem na smysluplnost svých oborů.

Protestní akce Hodina pravdy se konala i v dalších univerzitních městech. Například v Olomouci se několik stovek studentů a pedagogů Filozofické fakulty Univerzity Palackého zapojilo do výstražné stávky. Stávkující zaplnili nádvoří fakulty v Křížkovského ulici. Lingvisté, uměnovědci či filozofové přišli na nádvoří s transparenty s nápisy například "Humanitní vědci nejsou parazité", "Bohatství ducha se nedá zaplatit, ale zkusit to můžete" nebo s transparentem v podobě krabice na tyči a s nápisem "Nemám ani na transparent".

Univerzita Pardubice zase protest podpořila debatou akademiků a studentů. "Dospěli jsme do stavu, kdy už není možné mlčet," řekl Aleš Prázný z katedry filozofie univerzity. Zástupci fakulty žádají pro humanitní a společenské vědy důstojné podmínky srovnatelné s jinými vědami. Podle Prázného ale aktivita zatím nemá u politiků očekávanou odezvu. Rektor Libor Čapek nebyl přítomen kvůli zahraniční cestě. Písemně ale ČTK sdělil, že univerzita může financovat mnohé obory díky zaměstnancům, kteří získávají peníze ze soutěží národních a mezinárodních poskytovatelů. Podle něj škola vždy zohledňovala své multioborové zaměření a její humanitní obory nejsou upozaděny, nicméně vysoké školy jsou podfinancované.

"Stejná situace, jako je na filozofických a humanitních fakultách, je také na čtyřech uměleckých vysokých školách. Institucionální podfinancování veřejných vysokých škol je ostuda a hanebnost," řekl k protestu rektor JAMU Petr Michálek. Ohledně podfinancování je podle něj třeba postupovat s chladnou hlavou, systematicky a partnersky. "Pokud se ale něco nezmění, z Hodiny pravdy se musí stát dny a měsíce pravdy," dodal. Do protestu se zapojily ještě například Univerzita J. E. Purkyně i filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, Západočeské univerzity a Jihočeské univerzity.

Ministr školství při dnešní návštěvě základní školy v pražských Horních Počernicích řekl médiím, že chápe rozčarování vysokoškolských pedagogů protestujících proti nízkým platům. Problém ale podle něj nelze řešit pouhým dosypáním peněz z rozpočtu, racionalizovat svůj provoz musí univerzity. Informace, jaké systémové a strategické kroky školy učiní, má Balaš od škol dostat zhruba do konce dubna.

"Čekáme na informace ze strany univerzit do 21. dubna, jaké jsou jejich strategické a systémové kroky, abychom mohli mít argument pro to přidat do té kapitoly další prostředky," řekl ministr. Otázka financování vysokých škol je podle něj problematická posledních 20 let, problémy ale prohloubily potíže související s pandemií covidu-19 a válkou na Ukrajině. "Nedá se to řešit jen tím, že do systému nasypeme víc peněz. Je třeba, aby z druhé strany byly vstřícné kroky. Aby se univerzity zamyslely, jestli na každé musí být stejný obor, jestli se to nedá spojovat," uvedl. Balaš avizoval, že o platech na univerzitách bude dnes mluvit s premiérem Fialou a ve středu by se jimi mohla zabývat vláda.

Související

Ilustrační fotografie.

Prošlá vejce ve špagetách mohou za epidemii salmonely v pražské škole

Hromadnou nákazu salmonelózou na Masarykově ZŠ v pražském Újezdu nad Lesy nejspíš zavinily uhlířské špagety připravené z prošlých vajec, přičemž došlo i k nedodržení správného technologického postupu při vaření. Uvedli to hygienici. Zle se udělalo 250 dětem či dospělým. Laboratorně se nemoc potvrdila u 18 lidí, hospitalizováno je 41 pacientů. 

Více souvisejících

Školství ,  mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 6 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy