Zdravotní a nemocenské pojištění by se mohlo spojit, navrhují pojišťovny

Zdravotní pojišťovny navrhují spojení zdravotního a nemocenského pojištění. Vyplývá to z připravované koncepce Kanceláře zdravotního pojištění (KZP), která je společnou organizací všech sedmi pojišťoven. Mezi dalšími návrhy, které pro stabilizaci systému kancelář navrhuje, je například dvousložkové pojistné. Samy pojišťovny pravidla změnit nemohou, je nutná změna legislativy. 

Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí o navrhovaných změnách diskutují, uvedli dnes jejich mluvčí v deníku Lidové noviny.

"Současný systém je závislý na sanaci ze státního rozpočtu," uvedl k tomu ředitel KZP Ladislav Švec. Statut takzvaného státního pojištěnce, za kterého platí pojistné stát, by se měl podle něj zrušit a veřejné zdravotní pojištění by si mělo vystačit s vybraným pojistným. Kvůli stárnutí populace to bude ale čím dál těžší.

Například letos má mít veřejné zdravotní pojištění podle údajů ministerstva financí příjmy 464,1 miliardy korun a výdaje 471,3 miliardy korun, schodek pojišťovny dorovnají z rezerv. Ze státního rozpočtu jdou platby za děti, seniory nebo nezaměstnané. Měsíčně jde o 1900 korun za státního pojištěnce, za celý rok za všechny zhruba o 140 miliard korun. Od roku 2024 má částka růst v závislosti na vývoji ekonomiky.

Zdravotní pojištění tvoří 13,5 procenta z vyměřovacího základu z příjmu zaměstnance, minimum je 2337 korun měsíčně, což platí i podnikatelé. Nemocenské pojištění se odvádí jako součást částky sociálního pojistného České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), která spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Ročně jde asi o 39,6 miliardy korun. Ze systému se každý rok podle informací na webu ČSSZ vyplatí zhruba 2,9 milionu dávek, včetně ošetřovného nebo mateřské.

Pojišťovny také navrhují, aby část zdravotního pojištění mohly navyšovat podle potřeby péče pro své pojištěnce. Navrhují proto dvousložkové pojistné, což je i jedno z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). "Změna by měla umožnit cenovou konkurenci zdravotních pojišťoven, která by vedla k tlaku na jejich efektivitu, a tím i efektivitu celého systému," uvedl.

Potřebné je podle nich také definovat nárok pacienta, což by umožnilo připlácení na nenárokovou péči. Přímé platby podle Švece už ve zdravotnictví existují, jen nemají žádné regulace a zdravotnická zařízení si je určují sama.

"V současné době není přesně zřejmé, kde jsou možné přímé platby. Je potřeba vymezení a limitace jak nároků, tak prostoru přímé platby," vysvětlil. KZP navrhuje také motivační vratku pojistného pro lidí, kteří se chovají zodpovědně ke svému zdraví.

Podmínkou dalšího rozvoje systému je podle Švece sjednocení pojišťoven a jejich postavení zákonem na stejnou úroveň. Nyní je zvlášť zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně a zákon o oborových zdravotních pojišťovnách. Diskuse se vede i o právní formě pojišťoven.

Změnit by se podle nich měl i systém, jakým způsobem se každý rok rozhoduje o rozdělení peněz ze systému veřejného zdravotního pojištění na příští rok, takzvané dohodovací řízení. "Je na zvážení, zda by tyto procesy neměly být také řešeny prostřednictvím reprezentativních zastřešujících orgánů, jak pojišťoven, tak poskytovatelů," řekl. Teď jednají zástupci 14 segmentů zdravotní péče se sedmi zdravotními pojišťovnami.

Pokud se nějaký segment s pojišťovnami nedohodne, stanoví mu ministerstvo úhrady vyhláškou. "Úhradová vyhláška svádí k tomu, že reálná vůle dohodnout se je omezená," dodal Švec. Podle návrhu by v případě, že by se k dohodě nedospělo, mělo být stanoveno zákonem, jak se bude postupovat. Mohla by se zachovat částka z předchozího roku nebo mírně valorizovaná.

Zákon o veřejném zdravotním pojištění pochází z roku 1997 a podle odborníků měl být pouze přechodný. Bývalý ředitel Fakultní nemocnice Motol a poradce ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) Pavel Vepřek dříve uvedl, že veškeré snahy o větší změnu systému skončily, protože neměly politickou podporu jako poplatky u lékaře nebo je zrušil Ústavní soud, jako například hrazení stravy a ubytování při pobytu v nemocnici.

Podle odborníků je v Česku třikrát více kontaktů pacientů se zdravotnictvím než v Německu. "Měla by být významnější role praktického lékaře. Navrhujeme, aby podmínkou úhrady specializované služby bylo vždy doporučení praktického lékaře," dodal Švec. Podle ekonomky Jany Votápkové z Fakulty sociálních věd UK vede nízká spoluúčast pacientů k vyššímu čerpání péče.

Související

Vlastimil Válek

Válek prosadil novelu zákona o zdravotním pojištění. Chce tak podpořit prevenci

Vláda ve středu schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se zaměřuje na podporu prevence, dostupnost stomatologické péče či poskytování a úhradu přeshraniční péče. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Schválen byl také zákon o kategorizaci zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz hrazených z veřejného zdravotního pojištění.
Vláda ČR

Vláda odškodní zemědělce za jarní mrazy. Platby za státní pojištěnce se zvýší

Bezmála půl miliardy korun půjde na mimořádné finanční odškodnění pro ovocnáře a školkaře, kterým nečekaně silné jarní mrazy zničily letošní úrodu. Rozhodla o tom vláda na středečním jednání. Kabinet schválil také zřízení nového poradního orgánu Rady vlády pro veřejné zdraví a stanovil novou výši plateb státu do veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na příští rok.

Více souvisejících

zdravotní pojištění pojišťovny ministerstvo zdravotnictví

Aktuálně se děje

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

včera

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu

Ukrajina tento týden oznámila, že její drony dlouhého doletu zasáhly významnou ropnou plošinu v Kaspickém moři, což je signálem pro další rozšíření seznamu cílů v rámci intenzivního tažení. Cílem této kampaně je přerušit tok ruských energetických příjmů, které financují válku. Zdroj z Bezpečnostní služby Ukrajiny pro CNN potvrdil, že jde o první ukrajinský útok na infrastrukturu související s těžbou ropy v Kaspickém moři.

včera

Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej

Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy