Místo pomoci hned amputace? Výbor zamítl hrazení léčby diabetické nohy

"Odmítli jsme, aby ta léčba byla hrazena z veřejných peněz. Metodu jako takovou vůbec neodmítáme, naopak, jsme pro, ať se dále zkoumá," řekl předseda výboru Rostislav Vyzula (ANO). Jde podle něj o experimentální léčbu a je potřeba najít přesná kritéria pro indikaci, tak aby se léčba hradila těm nejvhodnějším pacientům.

"My jsme nabídli pomoc, že se pokusíme zajistit, aby ministerstvo zdravotnictví vyčlenilo z grantových peněz určitou částku na speciální grant na tento výzkum," řekl poslanec. Z veřejných peněz se podle něj tato léčba nehradí nikde. "Pokud by se tato léčba hradila z veřejných peněz, byli bychom prvním státem na světě," řekl.

Náměstek ředitele FN Ostrava Václav Procházka řekl, všechna kritéria jsou připravena a dostatečně specifikovaná v registračním lístku. Výbor pro zdravotnictví podle něj ale žádnou diskuzi nepřipustil. Procházka tvrdí, že zařadit léčbu do plateb pojišťoven je jediným rozumným řešením, protože je ověřeno, že tato léčba je účinná, bezpečná a bez závažných nežádoucích vedlejších účinků. Navíc je podle něj podstatně levnější než amputace.

Psali jsme: Ta, která řeže lidem nohy: Primářka o diabetu, amputacích a protézách +FOTO jen pro otrlé Trpíte cukrovkou? Studie IKEM vám změní život, čtěte pozorně  

Financování z grantů je podle Procházky nevyhovující. "Z grantů jsme schopni ošetřit tak deset lidí. Navíc granty se plánují vždycky až na další rok," řekl lékař. Uvedl, že léčba se týká pacientů, kteří už žádnou jinou možnost než amputaci nemají. Nemají si ji ale jak zaplatit. "U nás není možnost komerčního připojištění, ani není zákon o nadstandardních službách," řekl Procházka.

V Česku jsou podle něj dvě funkční centra, která mohou ošetřit 100 až 200 pacientů do roka. "Potřebujeme ale tak čtyři pět center, abychom jich mohli udělat 500. V Itálii mají těch center 30. V Německu je jich 16, některá dostávají peníze od státu, v některých je to hrazeno z komerčního připojištění," řekl Procházka.

Na semináři, který v prosinci uspořádalo ministerstvo zdravotnictví, se odborné lékařské společnosti shodly na tom, že léčba je účinná a bezpečná. Náměstek ministra Tom Philipp tehdy uvedl, že tuto metodu všechny odborné společnosti doporučují.

Vysoká hladina cukru v krvi vede k poškozování velkých cév, urychluje proces aterosklerózy, a tak způsobuje zužování tepen. Postižené jsou i tepny na dolních končetinách, což vede ke zhoršování zásobení tkání dolních končetin krví a kyslíkem.

Hyperglykémie vede i k poškozování nervů (diabetická polyneuropatie). Postižení nervů dolních končetin se projeví občasnými pocity brnění nohou a poruchami citlivosti. Nemocný kvůli těmto poruchám začne chybně našlapovat a postupně se mu zbortí nožní klenba. A co je horší, pokud dojde ke zranění plosky nebo prstů, diabetik to nemusí cítit a rány si nemusí všimnout, nebo její rozsah podcení. Pro bakterie je cukr vítanou živinou, a proto se v těle diabetika rády množí.

Projevem diabetické nohy je různě rozsáhlý defekt (poranění kůže a hlubších struktur), který vznikne kdekoliv na noze. Obvyklým místem je oblast plosky pod prsty. Tento defekt se nehojí, naopak se zvětšuje.