Drogy, neurózy, schizofrenie. V ČR žije půl milionu psychiatrických pacientů

Na psychiatrii jde v Česku podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) 2,6 procenta peněz zdravotního pojištění, ze zhruba 220 miliard Kč je to necelých šest miliard ročně. Průměr zemí OECD, včetně rozvojových, je 3,5 procenta, vyspělé dávají i osm procent.

Většina péče je soustředěna do velkých léčeben, což jde proti evropskému trendu. Ambulancí je nedostatek. Chystaná reforma psychiatrie počítá se vznikem Center duševního zdraví ve všech regionech. Centra se soustředí na pacienty s vážnou duševní nemocí, kteří dosud musejí být v ústavech.

Další téma reformy je například odstranění negativního hodnocení oboru i pacientů veřejností, zlepšit se také má spolupráce mezi psychiatrií a ostatní medicínou. Do cílů reformy se řadí i podpora psychiatrického výzkumu. Na ten se zaměřuje Národní ústav duševního zdraví, který dnes slavnostně otevře novou budovu v Klecanech u Prahy.

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který zveřejnil čísla naposledy za rok 2012, poskytovalo v daném roce psychiatrickou péči 853 ambulancí, 30 nemocničních oddělení a 18 psychiatrických léčeben (nyní psychiatrických nemocnic) pro dospělé a tři pro děti.

Nejčastěji se v ambulancích léčili pacienti s neurotickými poruchami, afektivními poruchami (poruchy nálad, např. deprese či manie), schizofrenií a kvůli problémům s návykovými látkami.

Celkem se v ambulancích kvůli problémům s alkoholem léčilo 22.838 lidí, s nelegálními drogami 15.716. S Alzheimerovou chorobou bylo v ambulancích přes 15.000 pacientů, s poruchami příjmu potravy 3461, substituční léčbu kvůli závislosti na opiátových drogách podstupovalo 2357 lidí. U dětí byly nejčastějším důvodem ambulantní léčby vývojové poruchy, mentální retardace a neurotické poruchy. Na 10.000 obyvatel bylo ambulantně léčeno 550 osob.

V lůžkové péči bylo na nemocničních psychiatriích 1260 lůžek, v psychiatrických léčebnách (nemocnicích) pro dospělé 8847 lůžek a pro děti 250 lůžek. Muži byli hospitalizovaní nejčastěji s poruchou vyvolanou psychoaktivními látkami, ženy nejčastěji s neurotickými poruchami.

Deprese je víc než jen běžná smutná nálada

Jednak trvá delší dobu, nemění se vlivem radostných událostí a zhoršuje celkovou fyzickou i intelektuální výkonnost. Neléčená deprese trvá v průměru 2 měsíce. V mírné podobě je nemocný poskytnuly, nemá radost z dříve oblíbených činností, práce mu nejde od ruky. Deprese bývá buď apatická, kdy převažuje pasivity a zpomalení tempa, nebo úzkostná, když se nemocný nadměrně zabývá různými starostmi a obavami.

V těžší formě u depresivních nemocných přestává fungovat spánek, ztrácejí chuť k jídlu, hubnou, jsou i fyzicky slabí, proti své vůli se musí zabývat obavami, často si stále něco vyčítají a připadají si méněcenní. Ztrácejí pocit životního smyslu a běžným projevem jsou sebevražedné úvahy, které bohužel řada nemocných převede ve skutek, uvádí pdz.cz.

U nejtěžších forem je výrazná pasivita až neschopnost cokoliv dělat včetně méně o vlastní osobu. Může být i psychotická forma, kdy nemocný má bludy, že něco zavinil a druzí kvůli němu trpí. Nejtěžším projevem je depresivní stupor, život ohrožující stav, kdy nemocný jen polehává, není schopen se najíst ani jakkoliv jinak pečovat o vlastní osobu.