Němeček chce zrušit privatizaci dvou státních lázních, Babiš je proti

Podle Němečka by mohla být v ohrožení především o léčba pro děti s mozkovou obrnou v Jánských lázních. V případě Karlovy studánky jde zase o prostředí s jedinečnými klimatickými podmínkami pro léčbu nemocí dýchacího a oběhového ústrojí.

Proti je ale ministerstvo financí, které argumentuje, že se struktura péče zajistí smluvně. Pro zachování obou lázeňských zařízení jako poskytovatele zdravotní péče se naopak vyslovila tripartita, která požaduje jejich vynětí z privatizace.

Obě zařízení jsou přitom ekonomicky soběstačná, stát jejich činnost nedotuje. Tím, že jsou zařazeny do privatizace, mohly by podle Němečka být považovány investice do jejich majetku a modernizace provozů za neúčelné. V případě Horských lázní Karlova Studánka se dá předpokládat, že církevní řád uplatní nárok na vydání věci u soudu.

MF ale nepovažuje privatizaci za riziko pro dostupnost kvalitní lázeňské péče. V připomínkovém řízení uvedlo, že u obojích lázní bude privatizace podmíněna zachováním rozsahu a struktury péče sankcemi v kupní smlouvě na 25 let. Dobu může vláda prodloužit, třeba na 50 let.

Podle rezortu není nutné se obávat, že se privátní lázně zaměří pouze na komerční klientelu. „Léčba je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, což je poměrně dobrý a stabilní příjem. Zachování některých typů léčby by navíc v privatizační smlouvě bylo smluvně zajištěno," uvedlo MF.

Privatizace lázeňství byla zejména v letech 1992 a 1993, a to odstátněním majetku a jeho vložením do nově založených akciových společností. Akcie byly privatizovány kuponovou metodou. Hospodaření tak nebylo zatíženo splácením milionových úvěrů, což by podle Němečka nebyl případ uvedených dvou státních podniků.