Žloutenkou typu C trpí až 10krát více Čechů, než uváděla dosavadní data

Praha - Podle nových studií Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové z let 2014 a 2015 může být počet nemocných žloutenkou typu C v české populaci až 173 tisíc. Dosavadní údaje Státního zdravotnického ústavu z roku 2001 přitom udávaly číslo 10krát menší – tedy že v Česku žije zhruba 20 tisíc nakažených.1 Většina z odhadovaného počtu infikovaných ale o svém onemocnění pravděpodobně neví a nikde se neléčí. Žloutenka typu C totiž často probíhá dlouhou dobu bez příznaků. Je přitom nejzávažnější ze všech typů žloutenky. Pokud není včas léčena, může dojít až k nevratnému poškození jater. Od března bude Čechy vyzývat k preventivnímu vyšetření vzdělávací kampaň „Sbírali jste céčka? Možná je máte ještě dnes“.

V roce 2014 bylo ve studii realizované Fakultou vojenského zdravotnictví, která probíhala ve třech městech v ČR - v Brně, Hradci Králové a Českých Budějovicích - testováno celkem 1 872 osob starších 18 let. Její výsledky vykázaly prevalenci 0,37 %, tzn. že v přepočtu na dospělou populaci by se jednalo o přibližně 32 000 osob nakažených žloutenkou typu C. V roce 2015 bylo ve stejných městech testováno 3 000 osob a byla zjištěna prevalence 2 %, tedy okolo 173 000 nakažených.Podle prof. MUDr. Romana Chlíbka, PhD., který nové výzkumy realizoval, jsou překvapivá data důsledkem toho, že doposud se na onemocnění žloutenkou typu C příliš nemyslelo. Vyšetřování na tento typ žloutenky se neprovádělo např. při laboratorních známkách postižení jater, tzn. při zvýšených hodnotách jaterních testů, což se vysvětlovalo obezitou pacienta, nebo jeho konzumací alkoholu apod.„Vzhledem k tomu, že žloutenka typu C může probíhat řadu let zcela bezpříznakově, nelze žádnou laboratorní známku změny funkce jater podceňovat. Povědomí lékařů primární péče o tomto onemocnění stále neodpovídá skutečnosti, že se celosvětově očekává nárůst počtu jedinců se závažným jaterním onemocněním způsobeným infekcí virem žloutenky typu C," uvádí prof. Chlíbek. „Nákaza, k níž došlo v době, kdy se o tomto typu žloutenky ještě nevědělo a neprovádělo se testování dárců krve či orgánů, se teprve nyní s odstupem řady let bezpříznakového průběhu začíná klinicky projevovat. Proto lze očekávat vzestup prevalence této infekce," dodává prof. Chlíbek. Svůj podíl na tom budou mít také drogově závislí, mezi kterými je toto onemocnění časté. Ročně je v ČR zachyceno 800 až 1 000 nových případů onemocnění žloutenkou typu C. V současné době patří tato nemoc mezi nejčastější infekční poškození jater a tvoří až 82 % všech chronických žloutenek.Se zavedením očkování dětí proti virové žloutence typu B došlo k výraznému poklesu výskytu tohoto typu, nicméně u typu C lze očekávat spíše vzestup.Žloutenka typu C – nenápadná, ale fatálníŽloutenka typu C neboli virová hepatitida C je nejčastějším typem žloutenky u nás. Přenáší se infikovanou krví. Nemoc způsobuje virus HCV, který byl objeven teprve před 27 lety. Proto byla před rokem 1989 častým zdrojem nákazy krevní transfuze. Teprve v roce 1992 bylo zahájeno testování dárců krve a krevních derivátů na přítomnost protilátek proti viru HCV v krvi. Dnes je nejčastějším způsobem přenosu používání nesterilní jehly při nitrožilní aplikaci drog, rizikové může být ale i tetování, piercing či akupunktura, pokud nejsou prováděny sterilními nástroji.Žloutenka typu C může dlouhodobě probíhat bez příznaků. Její příznaky lze navíc snadno zaměnit s jinými nemocemi. Pokud není léčena, může vést k rozvoji cirhózy a případně až k rakovině jater.Na infekci žloutenkou typu C se obvykle přijde náhodou při jiném zdravotním problému nebo teprve ve chvíli, kdy jsou játra již vážně poškozena a přestávají plnit svou funkci.Prevence a léčbaNa rozdíl od žloutenky typu A a B proti této neexistuje očkování. „Jedinou prevencí je obezřetné chování a vyhýbání se rizikovým faktorům – tedy nepřijít do styku s infikovanou krví. Ve zdravotnictví již dnes díky přísným hygienickým standardům nákaza téměř nehrozí. Přesto je mezi námi stále hodně nakažených, kteří mohli být infikováni při podání krevní transfuze před rokem 1992, tedy před testováním krve na přítomnost viru HCV," vysvětluje předseda České hepatologické společnosti prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc.Do loňského roku bylo možné léčit žloutenku typu C jen pomocí kombinace interferonu, který se podává nitrožilně, s přímo působícími antivirotiky. Tato léčba je zdlouhavá, s nejistým úspěchem a často je doprovázena nepříjemnými vedlejšími účinky.„V dnešní době jsme svědky revoluční změny v léčbě hepatitidy C. Nově máme k dispozici moderní, účinnou léčbu, která dokáže nemoc zcela vyléčit. V hepatologii jde o natolik významný krok, jako bylo popsání viru před 27 lety," říká prof. Urbánek a doplňuje: „Jde o léčbu s 95 – 100% účinností, bez použití interferonu, která se podává v podobě tablet a u níž můžeme úplného vyléčení dosáhnout již po 3 – 6 měsících."Vzpomeňte si, co jste dělali v 80. letech, vyzývá edukační kampaňNa problematiku nízkého povědomí o žloutence typu C mezi širokou veřejností se od března zaměří vzdělávací kampaň „Sbírali jste céčka? Možná je máte ještě dnes". Jejím cílem je upozornit potenciální nakažené, že pokud se někdy v minulosti mohli dostat do kontaktu s infikovanou krví, dostávali krevní transfúze nebo krevní deriváty při operacích, úrazech, porodech apod., měli by navštívit praktického lékaře a nechat si provést jednoduché krevní testy na přítomnost protilátek proti viru HCV v krvi. Dnešní moderní léčba dosahuje nejvyšší účinnosti, je-li zahájena včas, což znamená odhalit potenciální onemocnění co nejdříve. Kampaň bude podpořena jak digitálně a na sociálních sítích, tak v prostředcích veřejné hromadné dopravy v Praze, Brně, Plzni a Ostravě.

Související

Ministerstvo zdravotnictví

V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví

Bezpečné zavádění umělé inteligence do českého zdravotnictví, podpora zdravotníků při využívání moderních technologií a společná příprava odborných doporučení. To jsou hlavní cíle memoranda o spolupráci, které dnes podepsalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky společně s Českou asociací umělé inteligence, Českou lékařskou společností J. E. Purkyně a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

Více souvisejících

Zdravotnictví zdraví žloutenka

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že tamní síly provedly úspěšné údery na dvě významná ruská logistická centra v Moskevské a Tambovské oblasti. Podle vyjádření hlavy státu byla tato zařízení, vzdálená přes 500 a přibližně 700 kilometrů od frontové linie, využívána k dodávkám sankcionovaných komponentů určených pro výrobu bezpilotních letounů a navigačních systémů. Koordinovaná operace byla reakcí na ruské útoky zacílené proti ukrajinským městům a civilní infrastruktuře.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti

Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svém dlouholetém politickém stylu založeném na vysokých sázkách a porušování zavedených norem. Během své kariéry díky tomuto přístupu překonal řadu bankrotů i politických skandálů, které ho nakonec vynesly až do Bílého domu. Nyní se však zdá, že se pouští do největšího hazardu svého prezidentského období, když obnovuje válečný konflikt s Íránem pouhý měsíc poté, co podepsal dohodu o příměří.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou

Tvrzení o čínském kybernetickém útoku, které prezident Donald Trump přednesl ve svém čtvrtečním televizním projevu, by za normálních okolností znamenalo zásadní narušení vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Prezident prohlásil, že Čína stojí za největším únikem volebních dat v historii, přičemž se odvolal na menšinový názor zpravodajských služeb, podle něhož se asijská velmoc snažila v roce 2020 podkopat jeho volební šance.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Evropská unie

EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit

Evropská komise představila dva zásadní legislativní návrhy, které mají ukázat, zda dokáže splnit své klimatické závazky a zároveň ochránit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Prvním z nich je plán na podporu energetické transformace a elektrifikace, druhým pak rozsáhlá reforma systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán

Americké vojsko v noci na sobotu provedlo v pořadí již sedmý nepřetržitý útok na íránské území. Podle vyjádření Centrálního velení USA začaly údery v sedm hodin večer greenwichského času. Cílem této operace bylo pokračovat v oslabování vojenského potenciálu Íránu. Média v zemi potvrdila exploze a nálety ve městech Ahváz, Sirik a Jazd.

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

včera

včera

Lindsey Olin Graham je americký politik za Republikánskou stranu.

Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou

Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby. 

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

včera

včera

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Proti Trumpovým obviněním z volební manipulace se bouří Čína i Američané. Blouzní, zní od guvernérů

Čína ostře reagovala na obvinění amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ji ve svém čtvrtečním večerním projevu osočil z provedení největšího zneužití volebních dat v historii. Prezident prohlásil, že Peking získal 220 milionů citlivých spisů o amerických voličích a že se na základě neoficiálních zpravodajských informací snažil masově vyrábět nelegální hlasovací lístky. Čínské ministerstvo zahraničí tato tvrzení okamžitě odmítlo s tím, že nemají žádný faktický základ, a zopakovalo, že země striktně dodržuje zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí jiných států.

včera

Havel mi nabídl místo premiéra, pokud odstavím Klause, tvrdí Mečiar

Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar a někdejší český prezident a předseda vlády Václav Klaus se v rozhovoru pro agenturu SITA vrátili k rozdělení Československa. Podle Mečiara nebylo rozpadu společného státu možné zabránit, neboť debaty o fungování federace se bezvýsledně vlekly již od roku 1990. V době jejich nástupu k moci byla federace v podstatě rozložená a tehdejší politické elity na narovnání vzájemných vztahů rezignovaly. Rozhodování o dalším osudu země tak zůstalo na bedrech nových reprezentací, které musely narůstající krizi rázně vyřešit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy