ROZHOVOR - Sarin je jedna z nejhorších chemických látek, jaká kdy byla vyrobena a použita jako zbraň. Na lidské tělo má paralytické účinky a pokud nejsou zavčas podány protilátky, zasažený člověk nemá naději na přežití. Uznávaný toxikolog a autor několika odborných publikací doc. Ing. Vladimír Pitschmann, CSc. v rozhovoru pro EuroZprávy.cz prozradil, jak látka v lidském těle reaguje, čím se odlišuje od dalších chemických zbraní, i to, co by měl člověk po zasažení sarinem učinit nejdříve.
Svět je v šoku z údajného chemického útoku sarinem na povstalci ovládané město Chán Šajchún, který si podle některých zdrojů vyžádal nejméně 100 obětí a 400 raněných. Syrská organizace pro lidská práva tvrdí, že na město útočila buď syrská armáda, nebo Rusko. Moskva útok popírá a uvádí, že plyn pocházel z detonace chemického skladu rebelů, který bombardovala syrská vládní letadla. To ale odmítli povstalci.
Ať už za tragédií stojí kdokoliv, jde o nejhorší chemický útok od roku 2013, kdy bylo proti civilnímu obyvatelstvu v oblasti Ghúta v muháfaze Ríf Dimašq použito 350 litrů sarinu. Útok, který si vyžádal až 1700 mrtvých, tehdy rozpoutal debatu o syrských chemických zbraních, které měly být pod dohledem světových mocností zlikvidovány. Poslední incident ale ukazuje, že se tak nestalo.
Jak sarin působí na lidské tělo, když je jím člověk zasažen?
Sarin patří do skupiny nervově paralytických látek, tzv. inhibitorů acetylcholinesterázy, což je enzym, který v organismu štěpí přenašeč nervového vzruchu acetylcholin. Pokud do organismu vnikne sarin nebo jiná látka, která daný enzym inhibuje, acetylcholin se hromadí v místech jeho fyziologického působení a vyvolává otravu organismu. Při vysoké koncentraci sarinu dochází až k zástavě dechu a srdeční činnosti s následkem smrti. Sarin je oproti některým jiným inhibitorům značně těkavý, takže je velice nebezpečná zejména inhalační otrava.
Kromě sarinu se často používá i yperit nebo chlor. Jaké jsou mezi nimi hlavní rozdíly?
Chlor je běžná průmyslová škodlivina, která se používá všude ve světě třeba k dezinfekci vody nebo v průmyslu na výrobu chemikálií. Takže i v méně rozvinutých zemích by mohl být dostupný. Toxicita chloru je ale řádově sto až tisíckrát nižší než toxicita sarinu. Chlor je oproti sarinu velice jednoduchý plyn, který se vyznačuje silnými dusivými účinky. Snadno proniká do dýchacích orgánů a může způsobit i edém plic s fatálními důsledky.
Yperit je sirná organická sloučenina s cytostatickým a cytotoxickým účinkem, dobře známá již z první světové války, stejně jako chlor, a ve vojenství patří mezi látky zpuchýřující. Není dost těkavý, takže jeho použití ve formě par je problematické v normálních klimatických podmínkách, ale může být šířen ve formě aerosolu, malých kapiček, které pronikají pokožkou, kde vytvářejí typické puchýře a vředy, podobně jako u silných popálenin. Hrozí nebezpečí sekundární infekce se závažnými komplikacemi. Specifické antidotum (protilátka, poz. red.) neexistuje. Je méně toxický než sarin, ale dostupnější.
Podle poslední bilance zemřelo na zasažení sarinem 100 a dalších 400 bylo zraněno. Vypovídá to o množství sarinu, které muselo být použito?
Když je sarin použit v budově, v uzavřeném prostoru, pak stačí relativně malé množství. Když je použit venku v poli, kde je přirozené větrání, pak musí být toto množství mnohem větší, řádově až stokrát. Záleží však na konkrétních meteorologických podmínkách a dané taktické situaci. Ale venku to v žádném případě nemůže být jeden malý granát.
Co má člověk dělat ve chvíli, kdy je zasažen? Jaké jsou první kroky?
Jediná obrana proti sarinu je spolehlivá ochranná maska. Pokud ji nemáte a vdechnete významné množství sarinu, tak jediná možnost je rychlé podání antidot. Vojáci jsou jimi zpravidla vybaveni, ale u civilního obyvatelstva obecně je to složitější. Nejprve musí na místo zásahu přijet zdravotní služba, postižený musí být dopraven do zdravotnického zařízení a zpravidla až poté se mohou nasadit léčebné prostředky, jsou-li k dispozici.
Záleží také na dávce, kterou člověk obdržel, u vysokých koncentrací sarinu mohou být velmi nebezpečné i otravy přes pokožku. Ve skutečné situaci to může vypadat tak, že část zasažených umře, část bude těžce zasažena a část pouze lehce. Všichni přeživší budou vyžadovat vysoce odbornou lékařskou péči. V zásadě ale nelze předpokládat, že člověk zasažený smrtící koncentrací sarinu bez podání antidota přežije.
Vím, že se to těžko specifikuje a záleží na stupni zasažení, ale jak dlouho obecně následná léčba trvá?
Atidotum je v každém případě pouze první prostředek záchrany života, pokud se správně použije. I po jeho použití je nezbytná odborná léčba ve zdravotnickém zařízení. Antidotum vám pomůže pouze přežít, návrat do normálního života může být komplikovaný a s vážnými následky. Současná antidota proti otravám sarinem a podobnými látkami tvoří směs dvou základních přípravků, zpravidla atropinu a tzv. reaktivátoru acetylcholinesterázy, který obnovuje funkci zasaženého enzymu. Účinnost antidot na různé inhibitory může být však různá.
V oblasti Blízkého východu ale není lékařská péči příliš rozvinutá a civilní obyvatelstvo asi nemá tuto látku běžně k dispozici…
Možná je podceňujeme a oni jsou na podobné případy připraveni. Třeba lékaři znají základní léčebné postupy a mají k dispozici i antidota a jiné léky, které lze v zahraničí nakoupit. V případě postižení civilního obyvatelstva je však základním kritérium také rychlost poskytnutí první pomoci, doba transportu do zdravotnického zařízení atd. A to je problém v méně rozvinutých zemích určitě větší než třeba u nás.
Sarin je podle Úmluvy o chemických zbraních zakázaná látka. Jak by se k celé věci měl nyní svět postavit?
Ve smyslu Úmluvy jsou zakázané všechny chemické toxické látky, pokud jsou určeny pro vojenské použití jako chemická zbraň. V Úmluvě jsou striktně vyjmenovány pouze látky, včetně sarinu, jímž je věnována zvláštní pozornost, protože byly v minulosti zavedeny do vojenské výzbroje apod. Řešení vzniklé situace v Sýrii také dáno Úmluvou. Sýrie jako účastník Úmluvy by mohla oficiálně požádat Organizaci pro zákaz chemických zbraní v Haagu o vyšetření údajného použití chemických zbraní.
Organizace je pak povinna bezodkladně jmenovat inspekční tým a na základě dohody jej vyslat na místo incidentu. Pokud o to Sýrie nepožádá, toto právo může využít kterýkoliv jiný stát, který je účastníkem Úmluvy. Na základě vyšetření údajného použití chemických zbraní v Sýrii by měla být učiněna další potřebná opatření. Svou roli jistě sehraje i Rada bezpečnosti OSN.
Související
Rok od amerického útoku na Sýrii: Co se od té doby změnilo? A co bude dál?
Rusko vetovalo rezoluci o misi vyšetřující chemické útoky v Sýrii
plynový útok v syrském Idlibu (4.4.2017) , rozhovor , Chemické zbraně , Vladimír Pitschmann , Sýrie
Aktuálně se děje
včera
V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni
včera
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
včera
Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO
včera
Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy
včera
Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA
včera
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
včera
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
včera
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
včera
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
včera
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
včera
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
včera
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
včera
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
včera
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
31. července 2026 21:57
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
31. července 2026 21:11
V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost
31. července 2026 20:34
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
31. července 2026 19:52
Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar
31. července 2026 19:03
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
31. července 2026 18:15
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
Předposledního červencového dne roku 1971, tedy přesně před 55 lety, se podařilo prvnímu Čechovi v historii přeplavat Lamanšský průliv mezi Francií a Velkou Británií. Jmenoval se František Venclovský a průliv za svůj život překonal hned dvakrát.
Zdroj: Lucie Žáková