ROZHOVOR | Jak funguje sarin, který zasáhl civilisty v Sýrii? Zasažení mají jedinou možnost, říká pro EZ uznávaný toxikolog

ROZHOVOR - Sarin je jedna z nejhorších chemických látek, jaká kdy byla vyrobena a použita jako zbraň. Na lidské tělo má paralytické účinky a pokud nejsou zavčas podány protilátky, zasažený člověk nemá naději na přežití. Uznávaný toxikolog a autor několika odborných publikací doc. Ing. Vladimír Pitschmann, CSc. v rozhovoru pro EuroZprávy.cz prozradil, jak látka v lidském těle reaguje, čím se odlišuje od dalších chemických zbraní, i to, co by měl člověk po zasažení sarinem učinit nejdříve.

Svět je v šoku z údajného chemického útoku sarinem na povstalci ovládané město Chán Šajchún, který si podle některých zdrojů vyžádal nejméně 100 obětí a 400 raněných. Syrská organizace pro lidská práva tvrdí, že na město útočila buď syrská armáda, nebo Rusko. Moskva útok popírá a uvádí, že plyn pocházel z detonace chemického skladu rebelů, který bombardovala syrská vládní letadla. To ale odmítli povstalci.

Ať už za tragédií stojí kdokoliv, jde o nejhorší chemický útok od roku 2013, kdy bylo proti civilnímu obyvatelstvu v oblasti Ghúta v muháfaze Ríf Dimašq použito 350 litrů sarinu. Útok, který si vyžádal až 1700 mrtvých, tehdy rozpoutal debatu o syrských chemických zbraních, které měly být pod dohledem světových mocností zlikvidovány. Poslední incident ale ukazuje, že se tak nestalo.

Jak sarin působí na lidské tělo, když je jím člověk zasažen?

Sarin patří do skupiny nervově paralytických látek, tzv. inhibitorů acetylcholinesterázy, což je enzym, který v organismu štěpí přenašeč nervového vzruchu acetylcholin. Pokud do organismu vnikne sarin nebo jiná látka, která daný enzym inhibuje, acetylcholin se hromadí v místech jeho fyziologického působení a vyvolává otravu organismu. Při vysoké koncentraci sarinu dochází až k zástavě dechu a srdeční činnosti s následkem smrti. Sarin je oproti některým jiným inhibitorům značně těkavý, takže je velice nebezpečná zejména inhalační otrava.

Kromě sarinu se často používá i yperit nebo chlor. Jaké jsou mezi nimi hlavní rozdíly?

Chlor je běžná průmyslová škodlivina, která se používá všude ve světě třeba k dezinfekci vody nebo v průmyslu na výrobu chemikálií. Takže i v méně rozvinutých zemích by mohl být dostupný. Toxicita chloru je ale řádově sto až tisíckrát nižší než toxicita sarinu. Chlor je oproti sarinu velice jednoduchý plyn, který se vyznačuje silnými dusivými účinky. Snadno proniká do dýchacích orgánů a může způsobit i edém plic s fatálními důsledky.

Yperit je sirná organická sloučenina s cytostatickým a cytotoxickým účinkem, dobře známá již z první světové války, stejně jako chlor, a ve vojenství patří mezi látky zpuchýřující. Není dost těkavý, takže jeho použití ve formě par je problematické v normálních klimatických podmínkách, ale může být šířen ve formě aerosolu, malých kapiček, které pronikají pokožkou, kde vytvářejí typické puchýře a vředy, podobně jako u silných popálenin. Hrozí nebezpečí sekundární infekce se závažnými komplikacemi. Specifické antidotum (protilátka, poz. red.) neexistuje. Je méně toxický než sarin, ale dostupnější.

Podle poslední bilance zemřelo na zasažení sarinem 100 a dalších 400 bylo zraněno. Vypovídá to o množství sarinu, které muselo být použito?

Když je sarin použit v budově, v uzavřeném prostoru, pak stačí relativně malé množství. Když je použit venku v poli, kde je přirozené větrání, pak musí být toto množství mnohem větší, řádově až stokrát. Záleží však na konkrétních meteorologických podmínkách a dané taktické situaci. Ale venku to v žádném případě nemůže být jeden malý granát.

Co má člověk dělat ve chvíli, kdy je zasažen? Jaké jsou první kroky?

Jediná obrana proti sarinu je spolehlivá ochranná maska. Pokud ji nemáte a vdechnete významné množství sarinu, tak jediná možnost je rychlé podání antidot. Vojáci jsou jimi zpravidla vybaveni, ale u civilního obyvatelstva obecně je to složitější. Nejprve musí na místo zásahu přijet zdravotní služba, postižený musí být dopraven do zdravotnického zařízení a zpravidla až poté se mohou nasadit léčebné prostředky, jsou-li k dispozici.

Záleží také na dávce, kterou člověk obdržel, u vysokých koncentrací sarinu mohou být velmi nebezpečné i otravy přes pokožku. Ve skutečné situaci to může vypadat tak, že část zasažených umře, část bude těžce zasažena a část pouze lehce. Všichni přeživší budou vyžadovat vysoce odbornou lékařskou péči. V zásadě ale nelze předpokládat, že člověk zasažený smrtící koncentrací sarinu bez podání antidota přežije.

Vím, že se to těžko specifikuje a záleží na stupni zasažení, ale jak dlouho obecně následná léčba trvá?

Atidotum je v každém případě pouze první prostředek záchrany života, pokud se správně použije. I po jeho použití je nezbytná odborná léčba ve zdravotnickém zařízení. Antidotum vám pomůže pouze přežít, návrat do normálního života může být komplikovaný a s vážnými následky. Současná antidota proti otravám sarinem a podobnými látkami tvoří směs dvou základních přípravků, zpravidla atropinu a tzv. reaktivátoru acetylcholinesterázy, který obnovuje funkci zasaženého enzymu. Účinnost antidot na různé inhibitory může být však různá.

V oblasti Blízkého východu ale není lékařská péči příliš rozvinutá a civilní obyvatelstvo asi nemá tuto látku běžně k dispozici…

Možná je podceňujeme a oni jsou na podobné případy připraveni. Třeba lékaři znají základní léčebné postupy a mají k dispozici i antidota a jiné léky, které lze v zahraničí nakoupit. V případě postižení civilního obyvatelstva je však základním kritérium také rychlost poskytnutí první pomoci, doba transportu do zdravotnického zařízení atd. A to je problém v méně rozvinutých zemích určitě větší než třeba u nás.

Sarin je podle Úmluvy o chemických zbraních zakázaná látka. Jak by se k celé věci měl nyní svět postavit?

Ve smyslu Úmluvy jsou zakázané všechny chemické toxické látky, pokud jsou určeny pro vojenské použití jako chemická zbraň. V Úmluvě jsou striktně vyjmenovány pouze látky, včetně sarinu, jímž je věnována zvláštní pozornost, protože byly v minulosti zavedeny do vojenské výzbroje apod. Řešení vzniklé situace v Sýrii také dáno Úmluvou. Sýrie jako účastník Úmluvy by mohla oficiálně požádat Organizaci pro zákaz chemických zbraní v Haagu o vyšetření údajného použití chemických zbraní.

Organizace je pak povinna bezodkladně jmenovat inspekční tým a na základě dohody jej vyslat na místo incidentu. Pokud o to Sýrie nepožádá, toto právo může využít kterýkoliv jiný stát, který je účastníkem Úmluvy. Na základě vyšetření údajného použití chemických zbraní v Sýrii by měla být učiněna další potřebná opatření. Svou roli jistě sehraje i Rada bezpečnosti OSN.

Související

USS Ross odpaluje střelu Tomahawk na Sýrii

Rok od amerického útoku na Sýrii: Co se od té doby změnilo? A co bude dál?

Před rokem Spojené státy zahájily svůj první vojenský útok proti syrskému režimu. Mnozí předpokládali, že půjde o krok, který by mohl zásadním způsobem změnit občanskou válku v této zemi. Americké válečné lodě 6. dubna 2017 bombardovaly vládní leteckou základnu raketami. Stalo se tak den poté, co při chemickém útoku připisovaném syrské vládě zemřelo více než 80 Syřanů. Změnilo se ale od té doby vůbec něco?

Více souvisejících

plynový útok v syrském Idlibu (4.4.2017) rozhovor Chemické zbraně Vladimír Pitschmann Sýrie

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

před 51 minutami

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

před 1 hodinou

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

před 3 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

před 4 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 5 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 6 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 7 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 7 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží

Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.

včera

Andy Burnham

Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií

Britský premiér Andy Burnham vyjádřil přání vyjednat významnou novou dohodu s Evropskou unií, která by podpořila hospodářský růst Spojeného království. Unijní představitelé jsou však vůči takovému plánu skeptičtí a neočekávají žádný zásadní průlom na nadcházejícím společném summitu. Hlavní překážkou zůstávají striktní červené linie britské vlády, které nadále vylučují návrat na jednotný trh či do celní unie.

včera

Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud

Spojené státy americké vyvíjejí tlak na své spojence v Severoatlantické alianci s cílem systematicky rozložit Mezinárodní trestní soud. Během uzavřeného jednání třiceti dvou velvyslanců NATO v Bruselu vyzval podle webu Politico americký vyslanec Matthew Whitaker členské země, aby opustily zakládající dokument soudu, kterým je Římský statut. Spojené státy argumentují tím, že tato mezinárodní instituce zasahuje do jejich národní suverenity. Americká diplomacie přitom zdůraznila, že bude pečlivě sledovat, které země se k této iniciativě připojí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy