ROZHOVOR | Jak funguje sarin, který zasáhl civilisty v Sýrii? Zasažení mají jedinou možnost, říká pro EZ uznávaný toxikolog

ROZHOVOR - Sarin je jedna z nejhorších chemických látek, jaká kdy byla vyrobena a použita jako zbraň. Na lidské tělo má paralytické účinky a pokud nejsou zavčas podány protilátky, zasažený člověk nemá naději na přežití. Uznávaný toxikolog a autor několika odborných publikací doc. Ing. Vladimír Pitschmann, CSc. v rozhovoru pro EuroZprávy.cz prozradil, jak látka v lidském těle reaguje, čím se odlišuje od dalších chemických zbraní, i to, co by měl člověk po zasažení sarinem učinit nejdříve.

Svět je v šoku z údajného chemického útoku sarinem na povstalci ovládané město Chán Šajchún, který si podle některých zdrojů vyžádal nejméně 100 obětí a 400 raněných. Syrská organizace pro lidská práva tvrdí, že na město útočila buď syrská armáda, nebo Rusko. Moskva útok popírá a uvádí, že plyn pocházel z detonace chemického skladu rebelů, který bombardovala syrská vládní letadla. To ale odmítli povstalci.

Ať už za tragédií stojí kdokoliv, jde o nejhorší chemický útok od roku 2013, kdy bylo proti civilnímu obyvatelstvu v oblasti Ghúta v muháfaze Ríf Dimašq použito 350 litrů sarinu. Útok, který si vyžádal až 1700 mrtvých, tehdy rozpoutal debatu o syrských chemických zbraních, které měly být pod dohledem světových mocností zlikvidovány. Poslední incident ale ukazuje, že se tak nestalo.

Jak sarin působí na lidské tělo, když je jím člověk zasažen?

Sarin patří do skupiny nervově paralytických látek, tzv. inhibitorů acetylcholinesterázy, což je enzym, který v organismu štěpí přenašeč nervového vzruchu acetylcholin. Pokud do organismu vnikne sarin nebo jiná látka, která daný enzym inhibuje, acetylcholin se hromadí v místech jeho fyziologického působení a vyvolává otravu organismu. Při vysoké koncentraci sarinu dochází až k zástavě dechu a srdeční činnosti s následkem smrti. Sarin je oproti některým jiným inhibitorům značně těkavý, takže je velice nebezpečná zejména inhalační otrava.

Kromě sarinu se často používá i yperit nebo chlor. Jaké jsou mezi nimi hlavní rozdíly?

Chlor je běžná průmyslová škodlivina, která se používá všude ve světě třeba k dezinfekci vody nebo v průmyslu na výrobu chemikálií. Takže i v méně rozvinutých zemích by mohl být dostupný. Toxicita chloru je ale řádově sto až tisíckrát nižší než toxicita sarinu. Chlor je oproti sarinu velice jednoduchý plyn, který se vyznačuje silnými dusivými účinky. Snadno proniká do dýchacích orgánů a může způsobit i edém plic s fatálními důsledky.

Yperit je sirná organická sloučenina s cytostatickým a cytotoxickým účinkem, dobře známá již z první světové války, stejně jako chlor, a ve vojenství patří mezi látky zpuchýřující. Není dost těkavý, takže jeho použití ve formě par je problematické v normálních klimatických podmínkách, ale může být šířen ve formě aerosolu, malých kapiček, které pronikají pokožkou, kde vytvářejí typické puchýře a vředy, podobně jako u silných popálenin. Hrozí nebezpečí sekundární infekce se závažnými komplikacemi. Specifické antidotum (protilátka, poz. red.) neexistuje. Je méně toxický než sarin, ale dostupnější.

Podle poslední bilance zemřelo na zasažení sarinem 100 a dalších 400 bylo zraněno. Vypovídá to o množství sarinu, které muselo být použito?

Když je sarin použit v budově, v uzavřeném prostoru, pak stačí relativně malé množství. Když je použit venku v poli, kde je přirozené větrání, pak musí být toto množství mnohem větší, řádově až stokrát. Záleží však na konkrétních meteorologických podmínkách a dané taktické situaci. Ale venku to v žádném případě nemůže být jeden malý granát.

Co má člověk dělat ve chvíli, kdy je zasažen? Jaké jsou první kroky?

Jediná obrana proti sarinu je spolehlivá ochranná maska. Pokud ji nemáte a vdechnete významné množství sarinu, tak jediná možnost je rychlé podání antidot. Vojáci jsou jimi zpravidla vybaveni, ale u civilního obyvatelstva obecně je to složitější. Nejprve musí na místo zásahu přijet zdravotní služba, postižený musí být dopraven do zdravotnického zařízení a zpravidla až poté se mohou nasadit léčebné prostředky, jsou-li k dispozici.

Záleží také na dávce, kterou člověk obdržel, u vysokých koncentrací sarinu mohou být velmi nebezpečné i otravy přes pokožku. Ve skutečné situaci to může vypadat tak, že část zasažených umře, část bude těžce zasažena a část pouze lehce. Všichni přeživší budou vyžadovat vysoce odbornou lékařskou péči. V zásadě ale nelze předpokládat, že člověk zasažený smrtící koncentrací sarinu bez podání antidota přežije.

Vím, že se to těžko specifikuje a záleží na stupni zasažení, ale jak dlouho obecně následná léčba trvá?

Atidotum je v každém případě pouze první prostředek záchrany života, pokud se správně použije. I po jeho použití je nezbytná odborná léčba ve zdravotnickém zařízení. Antidotum vám pomůže pouze přežít, návrat do normálního života může být komplikovaný a s vážnými následky. Současná antidota proti otravám sarinem a podobnými látkami tvoří směs dvou základních přípravků, zpravidla atropinu a tzv. reaktivátoru acetylcholinesterázy, který obnovuje funkci zasaženého enzymu. Účinnost antidot na různé inhibitory může být však různá.

V oblasti Blízkého východu ale není lékařská péči příliš rozvinutá a civilní obyvatelstvo asi nemá tuto látku běžně k dispozici…

Možná je podceňujeme a oni jsou na podobné případy připraveni. Třeba lékaři znají základní léčebné postupy a mají k dispozici i antidota a jiné léky, které lze v zahraničí nakoupit. V případě postižení civilního obyvatelstva je však základním kritérium také rychlost poskytnutí první pomoci, doba transportu do zdravotnického zařízení atd. A to je problém v méně rozvinutých zemích určitě větší než třeba u nás.

Sarin je podle Úmluvy o chemických zbraních zakázaná látka. Jak by se k celé věci měl nyní svět postavit?

Ve smyslu Úmluvy jsou zakázané všechny chemické toxické látky, pokud jsou určeny pro vojenské použití jako chemická zbraň. V Úmluvě jsou striktně vyjmenovány pouze látky, včetně sarinu, jímž je věnována zvláštní pozornost, protože byly v minulosti zavedeny do vojenské výzbroje apod. Řešení vzniklé situace v Sýrii také dáno Úmluvou. Sýrie jako účastník Úmluvy by mohla oficiálně požádat Organizaci pro zákaz chemických zbraní v Haagu o vyšetření údajného použití chemických zbraní.

Organizace je pak povinna bezodkladně jmenovat inspekční tým a na základě dohody jej vyslat na místo incidentu. Pokud o to Sýrie nepožádá, toto právo může využít kterýkoliv jiný stát, který je účastníkem Úmluvy. Na základě vyšetření údajného použití chemických zbraní v Sýrii by měla být učiněna další potřebná opatření. Svou roli jistě sehraje i Rada bezpečnosti OSN.

Související

USS Ross odpaluje střelu Tomahawk na Sýrii

Rok od amerického útoku na Sýrii: Co se od té doby změnilo? A co bude dál?

Před rokem Spojené státy zahájily svůj první vojenský útok proti syrskému režimu. Mnozí předpokládali, že půjde o krok, který by mohl zásadním způsobem změnit občanskou válku v této zemi. Americké válečné lodě 6. dubna 2017 bombardovaly vládní leteckou základnu raketami. Stalo se tak den poté, co při chemickém útoku připisovaném syrské vládě zemřelo více než 80 Syřanů. Změnilo se ale od té doby vůbec něco?

Více souvisejících

plynový útok v syrském Idlibu (4.4.2017) rozhovor Chemické zbraně Vladimír Pitschmann Sýrie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy