ROZHOVOR | Jak funguje sarin, který zasáhl civilisty v Sýrii? Zasažení mají jedinou možnost, říká pro EZ uznávaný toxikolog

ROZHOVOR - Sarin je jedna z nejhorších chemických látek, jaká kdy byla vyrobena a použita jako zbraň. Na lidské tělo má paralytické účinky a pokud nejsou zavčas podány protilátky, zasažený člověk nemá naději na přežití. Uznávaný toxikolog a autor několika odborných publikací doc. Ing. Vladimír Pitschmann, CSc. v rozhovoru pro EuroZprávy.cz prozradil, jak látka v lidském těle reaguje, čím se odlišuje od dalších chemických zbraní, i to, co by měl člověk po zasažení sarinem učinit nejdříve.

Svět je v šoku z údajného chemického útoku sarinem na povstalci ovládané město Chán Šajchún, který si podle některých zdrojů vyžádal nejméně 100 obětí a 400 raněných. Syrská organizace pro lidská práva tvrdí, že na město útočila buď syrská armáda, nebo Rusko. Moskva útok popírá a uvádí, že plyn pocházel z detonace chemického skladu rebelů, který bombardovala syrská vládní letadla. To ale odmítli povstalci.

Ať už za tragédií stojí kdokoliv, jde o nejhorší chemický útok od roku 2013, kdy bylo proti civilnímu obyvatelstvu v oblasti Ghúta v muháfaze Ríf Dimašq použito 350 litrů sarinu. Útok, který si vyžádal až 1700 mrtvých, tehdy rozpoutal debatu o syrských chemických zbraních, které měly být pod dohledem světových mocností zlikvidovány. Poslední incident ale ukazuje, že se tak nestalo.

Jak sarin působí na lidské tělo, když je jím člověk zasažen?

Sarin patří do skupiny nervově paralytických látek, tzv. inhibitorů acetylcholinesterázy, což je enzym, který v organismu štěpí přenašeč nervového vzruchu acetylcholin. Pokud do organismu vnikne sarin nebo jiná látka, která daný enzym inhibuje, acetylcholin se hromadí v místech jeho fyziologického působení a vyvolává otravu organismu. Při vysoké koncentraci sarinu dochází až k zástavě dechu a srdeční činnosti s následkem smrti. Sarin je oproti některým jiným inhibitorům značně těkavý, takže je velice nebezpečná zejména inhalační otrava.

Kromě sarinu se často používá i yperit nebo chlor. Jaké jsou mezi nimi hlavní rozdíly?

Chlor je běžná průmyslová škodlivina, která se používá všude ve světě třeba k dezinfekci vody nebo v průmyslu na výrobu chemikálií. Takže i v méně rozvinutých zemích by mohl být dostupný. Toxicita chloru je ale řádově sto až tisíckrát nižší než toxicita sarinu. Chlor je oproti sarinu velice jednoduchý plyn, který se vyznačuje silnými dusivými účinky. Snadno proniká do dýchacích orgánů a může způsobit i edém plic s fatálními důsledky.

Yperit je sirná organická sloučenina s cytostatickým a cytotoxickým účinkem, dobře známá již z první světové války, stejně jako chlor, a ve vojenství patří mezi látky zpuchýřující. Není dost těkavý, takže jeho použití ve formě par je problematické v normálních klimatických podmínkách, ale může být šířen ve formě aerosolu, malých kapiček, které pronikají pokožkou, kde vytvářejí typické puchýře a vředy, podobně jako u silných popálenin. Hrozí nebezpečí sekundární infekce se závažnými komplikacemi. Specifické antidotum (protilátka, poz. red.) neexistuje. Je méně toxický než sarin, ale dostupnější.

Podle poslední bilance zemřelo na zasažení sarinem 100 a dalších 400 bylo zraněno. Vypovídá to o množství sarinu, které muselo být použito?

Když je sarin použit v budově, v uzavřeném prostoru, pak stačí relativně malé množství. Když je použit venku v poli, kde je přirozené větrání, pak musí být toto množství mnohem větší, řádově až stokrát. Záleží však na konkrétních meteorologických podmínkách a dané taktické situaci. Ale venku to v žádném případě nemůže být jeden malý granát.

Co má člověk dělat ve chvíli, kdy je zasažen? Jaké jsou první kroky?

Jediná obrana proti sarinu je spolehlivá ochranná maska. Pokud ji nemáte a vdechnete významné množství sarinu, tak jediná možnost je rychlé podání antidot. Vojáci jsou jimi zpravidla vybaveni, ale u civilního obyvatelstva obecně je to složitější. Nejprve musí na místo zásahu přijet zdravotní služba, postižený musí být dopraven do zdravotnického zařízení a zpravidla až poté se mohou nasadit léčebné prostředky, jsou-li k dispozici.

Záleží také na dávce, kterou člověk obdržel, u vysokých koncentrací sarinu mohou být velmi nebezpečné i otravy přes pokožku. Ve skutečné situaci to může vypadat tak, že část zasažených umře, část bude těžce zasažena a část pouze lehce. Všichni přeživší budou vyžadovat vysoce odbornou lékařskou péči. V zásadě ale nelze předpokládat, že člověk zasažený smrtící koncentrací sarinu bez podání antidota přežije.

Vím, že se to těžko specifikuje a záleží na stupni zasažení, ale jak dlouho obecně následná léčba trvá?

Atidotum je v každém případě pouze první prostředek záchrany života, pokud se správně použije. I po jeho použití je nezbytná odborná léčba ve zdravotnickém zařízení. Antidotum vám pomůže pouze přežít, návrat do normálního života může být komplikovaný a s vážnými následky. Současná antidota proti otravám sarinem a podobnými látkami tvoří směs dvou základních přípravků, zpravidla atropinu a tzv. reaktivátoru acetylcholinesterázy, který obnovuje funkci zasaženého enzymu. Účinnost antidot na různé inhibitory může být však různá.

V oblasti Blízkého východu ale není lékařská péči příliš rozvinutá a civilní obyvatelstvo asi nemá tuto látku běžně k dispozici…

Možná je podceňujeme a oni jsou na podobné případy připraveni. Třeba lékaři znají základní léčebné postupy a mají k dispozici i antidota a jiné léky, které lze v zahraničí nakoupit. V případě postižení civilního obyvatelstva je však základním kritérium také rychlost poskytnutí první pomoci, doba transportu do zdravotnického zařízení atd. A to je problém v méně rozvinutých zemích určitě větší než třeba u nás.

Sarin je podle Úmluvy o chemických zbraních zakázaná látka. Jak by se k celé věci měl nyní svět postavit?

Ve smyslu Úmluvy jsou zakázané všechny chemické toxické látky, pokud jsou určeny pro vojenské použití jako chemická zbraň. V Úmluvě jsou striktně vyjmenovány pouze látky, včetně sarinu, jímž je věnována zvláštní pozornost, protože byly v minulosti zavedeny do vojenské výzbroje apod. Řešení vzniklé situace v Sýrii také dáno Úmluvou. Sýrie jako účastník Úmluvy by mohla oficiálně požádat Organizaci pro zákaz chemických zbraní v Haagu o vyšetření údajného použití chemických zbraní.

Organizace je pak povinna bezodkladně jmenovat inspekční tým a na základě dohody jej vyslat na místo incidentu. Pokud o to Sýrie nepožádá, toto právo může využít kterýkoliv jiný stát, který je účastníkem Úmluvy. Na základě vyšetření údajného použití chemických zbraní v Sýrii by měla být učiněna další potřebná opatření. Svou roli jistě sehraje i Rada bezpečnosti OSN.

Související

USS Ross odpaluje střelu Tomahawk na Sýrii

Rok od amerického útoku na Sýrii: Co se od té doby změnilo? A co bude dál?

Před rokem Spojené státy zahájily svůj první vojenský útok proti syrskému režimu. Mnozí předpokládali, že půjde o krok, který by mohl zásadním způsobem změnit občanskou válku v této zemi. Americké válečné lodě 6. dubna 2017 bombardovaly vládní leteckou základnu raketami. Stalo se tak den poté, co při chemickém útoku připisovaném syrské vládě zemřelo více než 80 Syřanů. Změnilo se ale od té doby vůbec něco?

Více souvisejících

plynový útok v syrském Idlibu (4.4.2017) rozhovor Chemické zbraně Vladimír Pitschmann Sýrie

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

před 2 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

ANO lže, jako když Rudé právo tiskne. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 15 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

Zdroj: David Holub

Další zprávy