ROZHOVOR | Jak funguje sarin, který zasáhl civilisty v Sýrii? Zasažení mají jedinou možnost, říká pro EZ uznávaný toxikolog

ROZHOVOR - Sarin je jedna z nejhorších chemických látek, jaká kdy byla vyrobena a použita jako zbraň. Na lidské tělo má paralytické účinky a pokud nejsou zavčas podány protilátky, zasažený člověk nemá naději na přežití. Uznávaný toxikolog a autor několika odborných publikací doc. Ing. Vladimír Pitschmann, CSc. v rozhovoru pro EuroZprávy.cz prozradil, jak látka v lidském těle reaguje, čím se odlišuje od dalších chemických zbraní, i to, co by měl člověk po zasažení sarinem učinit nejdříve.

Svět je v šoku z údajného chemického útoku sarinem na povstalci ovládané město Chán Šajchún, který si podle některých zdrojů vyžádal nejméně 100 obětí a 400 raněných. Syrská organizace pro lidská práva tvrdí, že na město útočila buď syrská armáda, nebo Rusko. Moskva útok popírá a uvádí, že plyn pocházel z detonace chemického skladu rebelů, který bombardovala syrská vládní letadla. To ale odmítli povstalci.

Ať už za tragédií stojí kdokoliv, jde o nejhorší chemický útok od roku 2013, kdy bylo proti civilnímu obyvatelstvu v oblasti Ghúta v muháfaze Ríf Dimašq použito 350 litrů sarinu. Útok, který si vyžádal až 1700 mrtvých, tehdy rozpoutal debatu o syrských chemických zbraních, které měly být pod dohledem světových mocností zlikvidovány. Poslední incident ale ukazuje, že se tak nestalo.

Jak sarin působí na lidské tělo, když je jím člověk zasažen?

Sarin patří do skupiny nervově paralytických látek, tzv. inhibitorů acetylcholinesterázy, což je enzym, který v organismu štěpí přenašeč nervového vzruchu acetylcholin. Pokud do organismu vnikne sarin nebo jiná látka, která daný enzym inhibuje, acetylcholin se hromadí v místech jeho fyziologického působení a vyvolává otravu organismu. Při vysoké koncentraci sarinu dochází až k zástavě dechu a srdeční činnosti s následkem smrti. Sarin je oproti některým jiným inhibitorům značně těkavý, takže je velice nebezpečná zejména inhalační otrava.

Kromě sarinu se často používá i yperit nebo chlor. Jaké jsou mezi nimi hlavní rozdíly?

Chlor je běžná průmyslová škodlivina, která se používá všude ve světě třeba k dezinfekci vody nebo v průmyslu na výrobu chemikálií. Takže i v méně rozvinutých zemích by mohl být dostupný. Toxicita chloru je ale řádově sto až tisíckrát nižší než toxicita sarinu. Chlor je oproti sarinu velice jednoduchý plyn, který se vyznačuje silnými dusivými účinky. Snadno proniká do dýchacích orgánů a může způsobit i edém plic s fatálními důsledky.

Yperit je sirná organická sloučenina s cytostatickým a cytotoxickým účinkem, dobře známá již z první světové války, stejně jako chlor, a ve vojenství patří mezi látky zpuchýřující. Není dost těkavý, takže jeho použití ve formě par je problematické v normálních klimatických podmínkách, ale může být šířen ve formě aerosolu, malých kapiček, které pronikají pokožkou, kde vytvářejí typické puchýře a vředy, podobně jako u silných popálenin. Hrozí nebezpečí sekundární infekce se závažnými komplikacemi. Specifické antidotum (protilátka, poz. red.) neexistuje. Je méně toxický než sarin, ale dostupnější.

Podle poslední bilance zemřelo na zasažení sarinem 100 a dalších 400 bylo zraněno. Vypovídá to o množství sarinu, které muselo být použito?

Když je sarin použit v budově, v uzavřeném prostoru, pak stačí relativně malé množství. Když je použit venku v poli, kde je přirozené větrání, pak musí být toto množství mnohem větší, řádově až stokrát. Záleží však na konkrétních meteorologických podmínkách a dané taktické situaci. Ale venku to v žádném případě nemůže být jeden malý granát.

Co má člověk dělat ve chvíli, kdy je zasažen? Jaké jsou první kroky?

Jediná obrana proti sarinu je spolehlivá ochranná maska. Pokud ji nemáte a vdechnete významné množství sarinu, tak jediná možnost je rychlé podání antidot. Vojáci jsou jimi zpravidla vybaveni, ale u civilního obyvatelstva obecně je to složitější. Nejprve musí na místo zásahu přijet zdravotní služba, postižený musí být dopraven do zdravotnického zařízení a zpravidla až poté se mohou nasadit léčebné prostředky, jsou-li k dispozici.

Záleží také na dávce, kterou člověk obdržel, u vysokých koncentrací sarinu mohou být velmi nebezpečné i otravy přes pokožku. Ve skutečné situaci to může vypadat tak, že část zasažených umře, část bude těžce zasažena a část pouze lehce. Všichni přeživší budou vyžadovat vysoce odbornou lékařskou péči. V zásadě ale nelze předpokládat, že člověk zasažený smrtící koncentrací sarinu bez podání antidota přežije.

Vím, že se to těžko specifikuje a záleží na stupni zasažení, ale jak dlouho obecně následná léčba trvá?

Atidotum je v každém případě pouze první prostředek záchrany života, pokud se správně použije. I po jeho použití je nezbytná odborná léčba ve zdravotnickém zařízení. Antidotum vám pomůže pouze přežít, návrat do normálního života může být komplikovaný a s vážnými následky. Současná antidota proti otravám sarinem a podobnými látkami tvoří směs dvou základních přípravků, zpravidla atropinu a tzv. reaktivátoru acetylcholinesterázy, který obnovuje funkci zasaženého enzymu. Účinnost antidot na různé inhibitory může být však různá.

V oblasti Blízkého východu ale není lékařská péči příliš rozvinutá a civilní obyvatelstvo asi nemá tuto látku běžně k dispozici…

Možná je podceňujeme a oni jsou na podobné případy připraveni. Třeba lékaři znají základní léčebné postupy a mají k dispozici i antidota a jiné léky, které lze v zahraničí nakoupit. V případě postižení civilního obyvatelstva je však základním kritérium také rychlost poskytnutí první pomoci, doba transportu do zdravotnického zařízení atd. A to je problém v méně rozvinutých zemích určitě větší než třeba u nás.

Sarin je podle Úmluvy o chemických zbraních zakázaná látka. Jak by se k celé věci měl nyní svět postavit?

Ve smyslu Úmluvy jsou zakázané všechny chemické toxické látky, pokud jsou určeny pro vojenské použití jako chemická zbraň. V Úmluvě jsou striktně vyjmenovány pouze látky, včetně sarinu, jímž je věnována zvláštní pozornost, protože byly v minulosti zavedeny do vojenské výzbroje apod. Řešení vzniklé situace v Sýrii také dáno Úmluvou. Sýrie jako účastník Úmluvy by mohla oficiálně požádat Organizaci pro zákaz chemických zbraní v Haagu o vyšetření údajného použití chemických zbraní.

Organizace je pak povinna bezodkladně jmenovat inspekční tým a na základě dohody jej vyslat na místo incidentu. Pokud o to Sýrie nepožádá, toto právo může využít kterýkoliv jiný stát, který je účastníkem Úmluvy. Na základě vyšetření údajného použití chemických zbraní v Sýrii by měla být učiněna další potřebná opatření. Svou roli jistě sehraje i Rada bezpečnosti OSN.

Související

USS Ross odpaluje střelu Tomahawk na Sýrii

Rok od amerického útoku na Sýrii: Co se od té doby změnilo? A co bude dál?

Před rokem Spojené státy zahájily svůj první vojenský útok proti syrskému režimu. Mnozí předpokládali, že půjde o krok, který by mohl zásadním způsobem změnit občanskou válku v této zemi. Americké válečné lodě 6. dubna 2017 bombardovaly vládní leteckou základnu raketami. Stalo se tak den poté, co při chemickém útoku připisovaném syrské vládě zemřelo více než 80 Syřanů. Změnilo se ale od té doby vůbec něco?

Více souvisejících

plynový útok v syrském Idlibu (4.4.2017) rozhovor Chemické zbraně Vladimír Pitschmann Sýrie

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Eva Decroix (použito se svolením Evy Decroix)

Novou ministryní spravedlnosti by mohla být Decroix. Babiš chce pád celé vlády

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ostře zaútočil na premiéra Petra Fialu kvůli rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka, která souvisí s podezřelým prodejem bitcoinů. Podle Babiše se nejedná o obyčejnou aféru, ale o závažný skandál s možným trestněprávním přesahem. Na sociální síti X obvinil vládu z praní peněz pocházejících z drog.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Pavel Blažek

Ministr spravedlnosti Blažek rezignuje

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že po dohodě s premiérem Petrem Fialou podává demisi. Důvodem je kontroverzní přijetí daru v podobě bitcoinů v hodnotě 956,8 milionu korun, které ministerstvu věnoval bývalý trestanec Tomáš Jiřikovský. Blažek trvá na tom, že se ničeho nezákonného nedopustil, ale nechce nadále poškozovat pověst vlády.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vlny / tsunami

Oceány mění barvu. Vědci netuší, co se stane dál

Podle výzkumu provedeného University of Plymouth došlo během posledních dvaceti let k ztmavnutí více než jedné pětiny světového oceánu. Tento jev, který zahraniční odborníci nazývají „ocean darkening“ a nastává tehdy, když se kvůli změnám v horní vrstvě vody sníží hloubka, do které je schopno proniknout sluneční světlo.

před 3 hodinami

Sebevražda - ilustrační foto

Sebevraždy ve světě: Jak si stojí Česko v porovnání s USA a Japonskem

Ročně si vezme svůj vlastní život podle údajů Světové zdravotnické organizace přes 800 000 osob, což představuje přibližně 2 190 případů denně. Sebevražda je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí mezi mladými lidmi ve věku 15 až 29 let a vykazuje nejvyšší míry výskytu u seniorů nad 69 let.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Oneplay

Past na zákazníky? Oneplay nelze jednoduše zrušit, varuje dTest

Společnost O2 Czech Republic se dostala pod palbu kritiky poté, co bez aktivního souhlasu svých zákazníků převedla uživatele stávající služby O2 TV na novou streamovací platformu Oneplay, vytvořenou ve spolupráci s Voyo. Mnozí spotřebitelé se proti tomuto kroku ohradili, zejména kvůli výraznému navýšení ceny a složitému postupu při pokusu o výpověď smlouvy, uvedl dTest.

před 5 hodinami

Hledá se Nemo

Čtvrt století poté: Hledá se Nemo a příběh generace, která může všechno změnit

Uplynulo neuvěřitelných dvaadvacet let od okamžiku, kdy studio Pixar uvedlo na svět kultovní animovaný snímek Hledá se Nemo. Tento film zasáhl srdce několika generací diváků – rodičů i jejich dětí. Pro ty z nás, kteří se narodili kolem roku 2000, toto výročí představuje nejen vzpomínku na dětství, ale i jemné připomenutí toho, že už nejsme tak docela mladí.

před 5 hodinami

Evropská unie

EU má nový cíl pro boj s extrémním počasím. Jenže vůbec neví, jak ho dosáhnout

Evropská komise plánuje navrhnout nový klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % oproti úrovním z roku 1990. Cíl by měl být nejen ambiciózní, ale i realistický z hlediska politických možností. Jak uvedla místopředsedkyně Komise pro klima Teresa Ribera v rozhovoru pro Politico, klíčové bude najít cestu, jak tohoto cíle dosáhnout bez ohrožení jednoty Evropské unie.

před 6 hodinami

Pavel Novotný (ODS) na 29. kongresu strany

Starosta Řeporyjí Novotný se chystá do vězení, plánuje rezignaci

Pavel Novotný, kontroverzní starosta pražské městské části Řeporyje, oznámil, že se chystá dobrovolně nastoupit do vězení a následně rezignovat na svou funkci. Ve čtvrtek odpoledne to řekl deníku Blesk s tím, že chce stáhnout svou stížnost proti nepravomocnému rozsudku, který mu na začátku května přeměnil podmíněný trest na tři měsíce nepodmíněného odnětí svobody.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

OSN

OSN obvinila Izrael z cíleného vyvolávání hladomoru v Gaze

Gaza čelí podle vysokého představitele OSN „nucenému hladovění“ ze strany Izraele. V rozhovoru pro BBC to prohlásil šéf humanitární pomoci OSN Tom Fletcher, podle něhož tato situace vedla ke změně v mezinárodní reakci na konflikt v oblasti.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump rozdává milosti: Od politiků až po zakladatele gangu

Prezident Donald Trump během uplynulého týdne nejednou využil své pravomoci udělovat milosti osobám odsouzeným za nejrůznější delikty – od veřejné korupce a nelegální držení zbraní až po trestné činy spojené s organizovaným zločinem nebo finančními podvody.

před 9 hodinami

Zpracování plynu

Británie čelí vážné hrozbě ruské sabotáže, varují experti

Britské podmořské infrastruktury jsou podle odborníků na obranu a energetiku extrémně zranitelné vůči ruské sabotáži. Před blížícím se strategickým obranným přezkumem země varují, že klíčové plynovody, elektrické kabely a datová spojení tvoří „měkké podhoubí britské bezpečnosti“ a jejich ohrožení by mohlo mít „katastrofální“ následky.

před 10 hodinami

Hamas odmítnul americký návrh příměří přijatý Izraelem

Izrael podle Bílého domu přijal návrh příměří zprostředkovaný Spojenými státy, který má zastavit boje v Pásmu Gazy. Palestinské hnutí Hamas však oznámilo, že návrh zatím studuje, ale podmínky, které obsahuje, neodpovídají jeho požadavkům na ukončení války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy