ROZHOVOR | Stane se medicína výsadou žen? Máme perfektní vybavení, doktoři chybí, říká špičkový lékař

ROZHOVOR - Česká republika se potýká s nedostatkem kvalitních mladých lékařů. Řada z nich odchází do zahraničí, kde jsou jejich platy v porovnání s těmi tuzemskými několikanásobně vyšší. Podle vedoucího lékaře úseku gastroenterologie FN Motol doc. MUDr. Radana Keila Ph.D. si za to ale mohou lékaři svým způsobem tak trochu sami. V první části rozhovoru pro EuroZprávy.cz také varuje před možnou krizí, která může v České republice kvůli nedostatku lékařského personálu nastat.

Doc. MUDr. Radan Keil Ph.D. je špičkový český gastroenterolog působící ve fakultní nemocnici Motol. Proslavil se zejména unikátním zákrokem, kdy jako první český lékař poprvé využil laparoskopickou metodu při uzavření píštěle uvnitř těla pacienta. Vyhnul se tak otevření hrudníku včetně rozříznutí hrudní kosti, čímž byl celý zákrok pro pacienta méně invazivní, než klasická operace. I o tom jsme si povídali ve druhé části rozhovoru, kterou přineseme v úterý 25. dubna.

Co vás motivovalo k tomu, stát se gastroenterologem? Proč jste se rozhodl věnovat zrovna tomuto lékařskému oboru?

Hlavním důvodem bylo, že mi tehdy tento obor nepřipadal tak exaktní a že v něm existuje celá řada zcela individuálních odchylek. Na rozdíl od mnoha dalších oborů, ve kterých je problematika velmi striktně definována a řídí se přesně danými postupy (například v kardiologii), je gastroenterologie mnohem multifaktoriálnější a někdy i komplikovanější. Aniž bych chtěl kardiology, k nimž chovám velkou úctu, urazit, dle mého názoru je péče o pacienta v gastroenterologii ve větší míře individualizovaná. Kromě standardních postupů a diagnostiky se musíte velmi často spolehnout – a to konkrétně v případě endoskopických výkonů – i na svou vlastní manuální šikovnost.

Takže svůj obor berete jako výzvu?

Ano, jistě. Osobní prvek zaujetí se v něm musí zákonitě promítnout.

Jaký pozorujete zájem o gastroenterologii u mladých lékařů?

Gastroenterologie je obor, který je zajímavý tím, že se můžete prakticky naučit určité vyšetřovací metody. Naše práce se alespoň částečně podobá práci chirurga. Provádíme malé operační výkony a to je v některých případech adrenalinová zkušenost. V oblasti endoskopických výkonů hodně záleží na tom, jak jste manuálně zručný. Druhou výhodou je kombinace této praktické části oboru s teoretickými znalostmi. Tato kombinace je to, co mě na tomto oboru tolik baví.

Jak vnímáte trend, kdy mladí lékaři vystudují v České republice a poté odejdou pracovat do zahraničí?

Tento trend vnímám jako naprosto logický. Moje generace lékařů byla jedna z prvních, která upozorňovala, že finančně nejsou ve zdravotnictví některé věci v pořádku a že k tomuto jevu musí jednou dojít. Přehlížela to ale jedna garnitura politiků za druhou, bez ohledu na to, kdo byl zrovna ve vládě.

Během 90. let se ukázalo, že medicína definitivně nebude lukrativním oborem, což bylo a je vidět i na počtu žen hlásících se na medicínu. Studuje ji mnohem více žen než mužů, protože ambiciózní mladí muži se rozhodli vydělávat peníze. Ženy častěji předpokládají, že nebudou finančním tahounem domácnosti, takže si studium mohou zvolit ryze ze zájmu. U mužů je studium určeno za prvé zájmem, ale za druhé i povinností. Muži mají zafixováno, že jejich finanční příjem bude živit rodinu, a proto se finanční problém ve zdravotnictví projevil paradoxně už u studentů.

U lékařů tato finanční krize zdravotnictví rovněž nezůstala bez odezvy. Nejprve došlo k protestům. Když protesty utichly, mysleli si všichni, že se tím celá věc vyřešila. Nikomu však nedošlo, že utichly proto, že lékaři zvolili individuální řešení a odešli do zahraničí. Teprve až se provoz zcela zastaví nebo bude neudržitelný, tak v tom okamžiku dojde k reakci. Ale to nevidíte jen v medicíně. Některé věci se musí prostě dostat až na hranu.

Lékaři dnes obecně mají problém za sebe sehnat náhradu. Ti, kteří vykonávají funkci dvacet, třicet let, už do zahraničí odcházet nechtějí, ale mladí se do praxe nehrnou. Může dojít k tomu, že lékaři nebudou a zdravotnictví dospěje do stadia krize, tedy na tu hranu, o které mluvíte?

Ano, tento scénář samozřejmě možný je a my se k té pomyslné hraně postupně, ale jistě blížíme. Současná vláda se o určitou úpravu platů snaží, ale v rámci politického systému nelze udělat dostatečně radikální změny. Rozdíl mezi penězi u nás a ve finančně lépe rozvinuté Evropě je tak podstatný, že tomu lze čelit relativně obtížně. Abych ale vše nesváděl jen na politickou garnituru, v Česku za to mohou svým způsobem trochu i sami lékaři. Na začátku 90. let je více zajímalo, zda nemocnice pro dobro pacientů obstará nové moderní zařízení, než aby řekli „ale my chceme nejdříve úpravu platů“. To byl jistý hendikep mé vlastní lékařské generace, protože se říkalo: „Budeme léčit rádi, děláme to z lásky k medicíně.“ Současná doba je ale úplně o něčem jiném. Je mnohem finančněji založená a lidé, kteří studují medicínu, jsou stejní lidé jako ve zbytku populace, tudíž jdou tam, kde dostanou lepší plat.

Musím ještě zmínit jednu zajímavost, kterou jsem v poslední době několikrát zaslechl, a netýká se nutně jen oblasti zdravotnictví. Několik ekonomů upozornilo na zajímavý poznatek: Výkon České republiky, co se průmyslu a ekonomiky týče, je na 85 procentech rozvinutých států EU. Ale co se platů týče, jsme jen na 40 procentech. Tudíž platy nesledovaly ekonomický nárůst a lidé logicky zareagovali tím, že odešli pracovat jinam.

Myslíte si, že by mohlo přijít nějaké zlepšení s novým ministrem zdravotnictví Miloslavem Ludvíkem?

Já si myslím, že nový ministr zdravotnictví má jednu zásadní nevýhodu. Jeho časová osa působení v úřadu, po které se může pohybovat, je velmi krátká, jakkoliv ho z osobních zkušeností v nemocnici (Ludvík působil 16 let jako ředitel FN Motol, pozn. red.) vnímám jako velmi schopného manažera. Navíc si uvědomuji, že pokud řídíte nemocnici, máte jasně definované pravomoci. V případě politiky je jednání mnohem složitější a výsledek je vždy kompromisem. Nutno však vyzdvihnout, že i za tu velmi krátkou dobu, po kterou je na ministerstvu zdravotnictví, jedná rychle, racionálně a posunuje věci kupředu. To vnímám velmi pozitivně.

Když se vrátím k tomu, co jste říkal před tím, zmínil jste, že lékaři volali po modernějším vybavení na úkor platů. Znamená to tedy, že lékaři v současné době mají k dispozici kvalitní a moderní vybavení, ale chybí doktoři, kteří by jej obsluhovali?

Ano, v současné době dochází k paradoxní situaci. Podařilo se nám ve velké části oborů dosáhnout velmi dobrého přístrojového vybavení. Nicméně nám uniká podstata věci. Medicína je kromě přístrojového vybavení hlavně o lidech. A nová generace, jak jsem již dříve naznačil, se rozhoduje pouze podle finančního ohodnocení a odchází do zahraničí. Ztrácíme tím novou generaci, která by nás měla zastoupit. Důležitý je i faktor vysoké časové vytíženosti lékařů.

Ze strany státu ale byly snahy regulovat přesčasy u lékařů…

Samozřejmě, ale i tam je jedna zajímavá věc. Většina zdravotníků se celkem logicky v okamžiku nástupu této regulace snažila zachovat svůj původní finanční statut, tj. udržet si přesčasové hodiny z ekonomických důvodů.

V České republice máme poměrně moderní vybavení, co se týče velké řady oborů, namátkou například gama nůž nebo protonové centrum. Nemůže být tohle způsob, jak napravit finanční situaci ve zdravotnictví? Pokud máme přístroje, kteří máme jako jediní například ve střední Evropě, nedá se skrze takové vybavení zvýšit ekonomický tok? Čím více pacientů by přišlo ze zahraničí do České republiky za těmito způsoby léčby, tím více peněz by přinesli, a tím pádem by bylo více peněz pro lékaře.

Teoreticky tato možnost je, ale brání tomu jedna věc. Česká republika nemá zcela typická privátní centra. Jsou výjimky, ale většina takzvaných privátních center je financována z klasického pojišťovacího systému, který si lidé platí ze svých daní. Pouhá privátní zahraniční klientela by tato centra neuživila. Samozřejmě se zahraniční návštěvníci většinou snaží navštívit špičková centra, proto do České republiky často míří, jsou to ale většinou nemocnice univerzitního typu.

Kupodivu v České republice ještě nevznikla síť skutečných privátních center, jako je tomu například v Anglii, kde jsou na jedné straně státní nemocnice, v nichž je čekací doba například na operační výkon i půl roku, a privátní nemocnice na straně druhé, kde když zaplatíte peníze „na dřevo“, provedou vám identický výkon s určitou nadsázkou i na počkání.

Jaké jsou nejčastější choroby trávicího traktu? Kam zmizela rakovina žaludku a proč ji vystřídala rakovina střev? Jsou gastroenterologická vyšetření opravdu tak nepříjemná? Druhou část rozhovoru s vedoucí lékařem úseku gastroenterologie FN Motol doc. MUDr. Radanem Keilem Ph.D. přineseme už v úterý 25. dubna.

Související

Radan Keil předvádí endoskop

Endoskopie: Vyšetření, které může zabránit rakovině. Jak ho Češi snáší?

ROZHOVOR - Gastroenterologie je v oblasti lékařství jedním z nejsložitějších oborů vůbec. Nejen, že pokrývá celý trávicí trakt, ale kromě nejrozšířenějších druhů rakovin se zabývá i celou řadou dalších obtíží od dutiny ústní až po konečník. Většina z nich má ale jedno společné, diagnostickou metodu, kterou na speciálním pracovišti provádí lékaři pomocí endoskopických přístrojů zavedených ústy nebo konečníkem do těla pacienta. Nejedná se o nejpříjemnější vyšetření, podle vedoucího lékaře úseku gastroenterologie FN Motol doc. MUDr. Radana Keila Ph.D. ale má dnešní moderní medicína řadu způsobů, jak jej učinit bezproblémovým a snesitelným. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také prozradil, proč Češi trpí na nádory v oblasti rakoviny střev nebo proč by se doma neměli léčit sami jen pomocí internetu.

Více souvisejících

Radan Keil (vedoucí lékař úseku gastroenterologie v nemocnici Motol) gastroenterologie rozhovor lékaři nemocnice Motol

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Severní Korea (KLDR)

Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků

Přibližně 1100 severokorejských vojáků přišlo o život nebo utrpělo zranění při bojích proti ukrajinským jednotkám v ruské Kurské oblasti. V pondělí to uvedl Sbor náčelníků štábů jihokorejské armády. Uvedl to server Meduza.

před 1 hodinou

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy