Češi si opět připlatí? Už to přehání, sesypali se politici na Bělobrádka

Vicepremiér české vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) včera znovu otevřel otázku financování českého zdravotnictví. Dle jeho slov by se mělo uvažovat o nějaké formě zavedení poplatku za hospitalizaci v nemocnici. "Je proto otázkou, zda by lidé neměli platit v omezeném režimu za pobyt v nemocnici, aby zbylo na léčbu závažných nemocí," řekl Bělobrádek na tiskové konferenci ke Světovému dni roztroušené sklerózy.

Jedním z důvodů je i péče o pacienty s touto chorobou, kterou trpí i sám vicepremiér. Účinné, ale velmi nákladné biologické léčby se totiž loni dostalo zhruba 6000 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) z celkem 20.000 pacientů s roztroušenou sklerózou žijících v Česku. Ku příležitosti Světového dne této nemoci se na několika místech rozsvítili veřejné budovy do zelené barvy, večer se konal v Praze koncert pod Bělobrádkovou patronací.

Server EuroZprávy.cz oslovil některé politiky s otázkou, jak se staví k otázce možného zavedení nějaké formy zdravotnických poplatků.

"Je škoda, že si to pan Bělobrádek neuvědomil, když KDU spolu s ČSSD a ANO poplatky zrušili. Zdravotnictví tak přišlo celkem o více než 5 miliard Kč, které mu dodnes chybí," sdělil pro EuroZprávy.cz expert na zdravotnictví za ODS Petr Zimmermann. "Těším se, že před volbami i po volbách lidovci zavedení poplatků navrhnou. Pokud to bude rozumný návrh, může mít i podporu ODS, neboť v principu to je tak, jak pan Bělobrádek říká," dodal.

Zavedení tohoto poplatku spíše odmítá ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jan Chvojka (ČSSD). "Poplatek za hospitalizaci zrušil Ústavní soud v roce 2013 na základě návrhu ČSSD, vracet se k tomu by myslím byl krok zpět," uvedl pro EuroZprávy.cz.

"Nemoc vyžadující hospitalizaci je pro každého člověka náročná životní situace, nezatěžujme tedy pacienty ještě více nějakým poplatkem. Potřeby zdravotnictví se počítají minimálně v miliardách, na poplatcích lze vybrat za velkého obtěžování pacientů desítky milionů, nemá to tedy praktický ekonomický význam," domnívá se.

"Specifickou situaci může představovat nadužíváni LDN, to je ale problém pomezí zdravotní a sociální péče, který nemůžeme řešit zpoplatněním celého segmentu lůžkové péče," dodává Chvojka. Podle něj bychom měli být rádi za to, že máme zdravotnictví na špičkové úrovni. Více peněz by do sektoru dal ze spotřební daně na tabák a alkohol. "To jsou věci, které ničí lidské zdraví a nemoci z nich raketově navyšují náklady na zdravotní péči," uzavírá ministr. 

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek serveru EuroZprávy.cz řekl, že to byla právě Bělobrádkova KDU-ČSL, která se na zrušení těchto poplatků podílela. Podivuje se tak nad tím, že právě šéf lidovců teď tuto otázku znovu otevírá.

"Výroky pana Bělobrádka z KDÚ-ČSL mě poslední dobou zarážejí nebo vlastně urážejí, ať už se jedná o samoživitelky, kterým jejich situaci vysvětlil tak, že si za to mohou samy špatnou volbou partnera, nebo třeba jeho pohled na školství. Poslední výrok o zdravotnictví patří do stejné škatulky," sdělil pro EuroZprávy.cz předseda České pirátské strany Ivan Bartoš. 

Piráti by preferovali, aby  pojišťovny (mimo VZP) nabídli pacientům různé formy pojištění. "Pacienti tak budou mít možnost si vybrat nulovou, střední nebo vysokou spoluúčast dle svých preferencí udržovaných volenou správní radou pojišťovny. Budeme prosazovat i možnost si legálně připlatit za jasně definovaný nadstandard. Regulační poplatky u VZP považujeme za zbytečné, protože by VZP měla zůstat garancí ústavního práva na bezplatnou péči. V případě VZP akceptujeme pouze příspěvek na stravu u hospitalizací dospělých ve výši cca 60 Kč/den, odsouhlasený Ústavním soudem. Za tyto peníze lze významně zlepšit situaci zejména v podfinancované dlouhodobé péči (LDN)," dodal Bartoš. Diskuzi o výši příspěvků jsou Piráti otevřeni.

S vicepremiérem Bělobrádkem souhlasí předseda hnutí STAN Petr Gazdík. "Má pravdu! Je ostuda, když pojišťovny odmítají zaplatit náročnou a drahou léčbu a na pobyt v nemocnici a stravu zdarma vydávají miliardy," uvedl pro EuroZprávy.cz.

K otázce se vyjádřil také stínový člen Strany zelených a odborník na zdravotnictví Jan Trnka. "Zelení odmítají poplatky za nezbytnou zdravotní péči. Systém veřejného zdravotního pojištění slouží právě k tomu, aby lidé, kteří potřebují pomoc, nemuseli ve své už tak složité situaci myslet ještě na to, zda si péči budou moci dovolit. Pobyt v nemocnici není nějakou volitelnou částí zdravotní péče, bez které je možné se obejít," uvedl pro EuroZprávy.cz.

"Je pravda, že našemu zdravotnictví chybí peníze, ale tento problém nelze přenášet na ty nejslabší, tedy nemocné. Řešením by měla být podpora a důslednější kontrola veřejných zdravotnických zařízení včetně centralizace nákupů, sloučení zdravotních pojišťoven do jedné a zvýšení pojistného za státní pojištěnce," dodal Trnka. 

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš připomněl, že regulační poplatky jako takové komunisté odmítali vždycky. "Tedy i nyní bychom něco podobného nepodpořili, snižuje to solidaritu systému," konstatuje. 

"Se zpoplatněními standardního pobytu v nemocnici nesouhlasím, jelikož nelze převádět problémy zdravotnictví na pacienty, kteří je nezpůsobili," míní Tomio Okamura (SPD). Ten by nejprve zprůhlednil a zefektivnil hospodaření nemocnic, upravil by výdaje na léky. 

"Ústava jasně říká, že zdravotnictví je bezplatné v rámci pojištění - uniká mi, co na tom politici nechápou. Spíše mi připadá, že vládnoucí politici ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL maskují buď svoji totální neschopnost nebo kryjí korupční prostředí," sdělil. Podle Okamury je jediné, co lze v této oblasti tolerovat, zpoplatnění případných nadstandardních služeb s lepším jídlem, pokoje a podobně. 

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš na dotaz našeho serveru nereagoval. "Je nutné posílit motivaci pacienta, aby se staral o své zdraví a využívat zdravotní péči racionálně," řekl Andrej Babiš před dvěma lety pro server Aktuálně.cz, tehdy se nebránil zavedení nějaké formy spoluúčasti pacienta a zrušení nemocničních poplatků považoval za chybu.

Stokorunový poplatek za hospitalizaci považuje prezident Miloš Zeman za rozumný, zkraje letošního roku zrušení poplatku kritizoval. Vůči Zemanovu výroku se tehdy postavil ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD), který považuje tento poplatek pro některé pacienty za asociální a likvidační.

Tzv. regulační poplatky byly plošně zavedeny v roce 2008. Následně v roce 2014 lidé přestali platit za pobyt v nemocnici šedesátikorunové a stokorunové poplatky. Od 1. ledna 2015 byly zrušeny i třicetikorunové poplatky, které bylo nutno platit při každé návštěvě lékaře. V současnosti tak zbyl pouze poplatek za ošetření na pohotovosti, který činí 90 korun. Jsou ale i případy, kdy se ani tento poplatek nemusí platit. Pokud by vás ošetřující lékař na pohotovosti poslal k hospitalizaci do nemocnice, 90 korun platit nemusíte.