Substituční léčba je v Česku málo dostupná, "feťáky" přitom vrací do života

"Pacienti musí hodně splnit, aby mohli v programu být. Když je dávka vyvážená, tak nemají abstinenční příznaky, nemají ale ani benefity jako rauš. Člověk ale může běžně fungovat včetně řízení auta. Naši pacienti pracují, starají se o rodiny. Místo ´feťáků´ máte lidi, kteří fungují jako pacienti a jsou schopni se o sebe a někoho postarat," uvedl Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Se substituční léčbou v roce 1997 začala klinika u Apolináře. Nyní adiktologické centrum zajišťuje terapii 69 pacientům. Dostávají nejen substituční preparáty, ale také psychosociální pomoc a poradenství. Víc než čtyři pětiny léčených pracují. Léčba v centru je dlouhodobá. Trvá několik let.

Podle primáře kliniky adiktologie Petra Popova i podle Miovského patří substituční léčba k velmi účinným metodám. Snižuje také riziko šíření nemocí jako žloutenka či AIDS, ubývá i kriminality.

Zhruba 30 procent léčených dostává metadon a 70 procent buprenorfin. Metadon má stejné účinky jako heroin a morfin. V těle se ale uvolňuje pomaleji, takže působí déle. Pouliční drogu si závislí musí vzít dvakrát i čtyřikrát denně, substituční látka vydrží na dva dny. Metadon se dotuje, buprenorfin si musí člověk hradit sám.

Podle poslední výroční zprávy o užívání drog v Česku většina pacientů musí lék kupovat za plnou cenu, měsíčně to může stát i několik tisíc korun. Přestože by na každou diagnózu, tedy i na závislost na opiátu, měl být jeden lék hrazený ze zdravotního pojištění, úhrady mají jen tři pracoviště. Pokud centra nezískají dotace a granty, preparát pro pacienty nemají.

Podle zprávy počet pacientů se substituční léčbou v posledních letech stagnoval a nyní spíš klesá. V roce 2015 mělo problémy s užíváním opioidů asi 12.700 lidí. V registru léčených bylo 2248 osob. V roce 2014 se léčilo 2314 lidí. V roce 2015 ministerstvo zdravotnictví vydalo na protidrogové programy 23,1 milionu.