Senát schválil vyřazení čínského léčitelství ze zdravotních oborů i změnu v příspěvcích na mobilitu pro postižené

Změnu zákona o uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání nyní dostanou k posouzení vláda a Sněmovna. Kritici uzákonění podmínek pro vzdělání terapeuta a specialisty čínské medicíny tvrdí, že jde o léčitelství. Patří k nim také Česká lékařská komora nebo lékařské fakulty. Nynější ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se s tím ztotožnil. Chtěl by letos předložit zákon o léčitelství, který by měl tradiční čínskou medicínu zahrnovat.

Tradiční čínská medicína se do zákona o nelékařských povoláních se dostala na návrh Sněmovny. Prosadil to loni tehdejší šéf sněmovního zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO) s argumentem, že v Česku působí mnoho poskytovatelů čínské medicíny, ale není možné jednoznačně ověřit jejich vzdělání a rozsah a kvalitu nabízené péče.

Tvůrcům senátorské novely - Aleně Dernerové (za SD-SN) a Vladimíru Plačkovi (ČSSD) - vadilo mimo jiné to, že čínští léčitelé by byli zvýhodněni oproti ostatním, mohli by získat titul bakaláře či magistra a jejich služby by mohly hradit zdravotní pojišťovny. "Hlavní námitkou proti čínské medicíně jako regulérní součásti českého zdravotnického systému je nejen fakt, že nejde ověřit kvalitu čínských lékařů, ale zvláště to, že peníze za alternativu z Dálného východu mohou chybět jinde, například při léčbě vzácných onemocnění," uváděli.

Senátorka Daniela Filipiová (ODS) se postavila proti návrhu, argumentovala, že srovnávání tradiční čínské medicíny s léčitelstvím je jejím znevážením. Senátor Zdeněk Nytra z klubu ODS upozorňoval na to, že není dobré měnit takto zákon po půl roce a vytvářet tak „legislativní nepořádek".

Senát navrhl změnu v příspěvcích na mobilitu pro postižené

Prošel také návrh Vladimíra Plačka (ČSSD) a Jiřího Voseckého (SLK), na změnu v příspěvcích na mobilitu pro postižené. Předlohu nyní posílá horní komora k posouzení poslancům. Chce navíc, aby ji Sněmovna schválila zrychleně už v úvodním kole.

Cílem navrhované novely je podle předkladatelů odstranit neodůvodnitelnou nespravedlnost jedné skupiny příjemců příspěvku na mobilitu proti skupině druhé. Ostatní příjemci povinnost dokladovat použití příspěvku nemají. "Diskriminace je naprosto zjevná," řekl Plaček, podle kterého úřady nyní už přiznané příspěvky postiženým klientům pobytových služeb odebírají.

Příspěvek na mobilitu činí 550 korun měsíčně. Pokud by jej získalo všech zhruba 66.000 lidí v pobytových zařízeních sociálních služeb, pro státní rozpočet by to znamenalo náklady zhruba 435 milionů korun ročně.

Klienti domovů pro lidi se zdravotním postižením, pro seniory nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče nyní musí dokladovat použití příspěvku na mobilitu. Úhrada za pobyt v zařízení nezahrnuje bezplatné zabezpečení dopravy.