E-neschopenky příští rok zřejmě nebudou, MPSV navrhne odklad na rok 2021

Praha - Elektronické neschopenky se začnou v Česku používat nejspíš nejdřív od roku 2021. Podle původního plánu měly být zavedeny už od příštího roku, Odklad navrhne resort práce pod vedením ministryně v demisi Jaroslavy Němcové (ANO).

Jednal o tom dnes sněmovní podvýbor pro informační systémy, který řídí poslanec Pirátů Lukáš Kolářík. Podle Pirátů za zpoždění e-neschopenek může nynější vedení ministerstva, které po svém nástupu do úřadu v přípravě projektu nepokračovalo.

Se zavedením e-neschopenek od ledna příštího roku počítá schválená novela o nemocenském pojištění. Lékaři by podle ní mohli potvrzení o pracovní neschopnosti vystavovat dál ale i v papírové podobě.

"Nové vedení ministerstva přestalo pracovat na přípravách (e-neschopenky) vedení minulého. Konkrétně nezadalo potřebné analýzy a neučinilo ani žádné kroky k tomu, aby se termín dokončení podařilo zvládnout," uvedl šéf podvýboru Kolářík. Podle něj postup resortu neodpovídá programu Babišovy vlády v demisi a jejím prohlášením o tom, že digitalizace státu patří mezi priority.

Ministryně Němcová už začátkem února členům sněmovního sociálního výboru řekla, že se projekt nejspíš nestihne včas připravit a od ledna se nespustí. Uvedla, že ministerstvo programy nemá a neví, kdo je vytvoří. Dodala, že se vypíše výběrové řízení na dodavatele. Návod na používání e-neschopenek začali pracovníci resortu chystat loni v červnu a popsali postup.

Ohled se bral i na zabezpečení citlivých údajů. Nastavení bylo podle zástupců resortu připraveno, rozhodovalo se o tom, kdo projekt technicky provede. Němcová před nedávnem novinářům řekla, že e-neschopenka byla překvapivě špatně připravena a "všechny kroky jsou víceméně na papíře".

Pirátská strana by přesto ráda elektronické neschopenky zavedla podle původního plánu od příštího roku. "Legislativní podmínky pro e-neschopenku jsou nastaveny. Vše je připraveno k zavedení. Nevidíme důvod k obstrukcím, které se dějí na ministerstvu," uvedla místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Olga Richterová (Piráti).

Podle Pirátů díky e-neschopence nebudou muset nemocní pracovníci nosit potvrzení o pracovní neschopnosti do práce, nebo je posílat poštou, ale budou se moci jít rovnou domů léčit. Zaměstnavatel a také Česká správa sociálního zabezpečení, která nemocenské vyplácí, dostanou informace hned elektronicky. Jednodušší bude také administrativa.

Šéf senátního zdravotního a sociálního výboru Peter Koliba (ANO) sněmovnímu sociálnímu výboru už dřív řekl, že by zavedení e-neschopenek bylo snadnější, než tomu bylo u e-receptů. 

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka Jaroslava Němcová (ANO) ministerstvo zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy