Praha - Posudky zdravotního stavu k získání speciálního průkazu pro postižené by v budoucnu nemuseli dělat posudkoví lékaři, ale nově praktici. Plánuje to ministerstvo práce. Chybějící posudkáře by měli nahradit smluvní doktoři. Na jednání sněmovního sociálního výboru to dnes nastínil poradce ministryně práce Vilém Kahoun. Zástupci ministerstva plánované změny v systému posudkové služby nejdřív popsat nechtěli, přiblížili je až po ostré kritice a výzvách poslanců.
"Záměrem je převést zpracování plnohodnotného posudku pro průkaz postižených na smluvní lékaře. Praktik by vyrobil posudek, aby úřad práce mohl rozhodnout," uvedl Kahoun. Podle něj by se to ročně týkalo asi 90.000 posudků, tedy zhruba čtvrtiny. Kahoun řekl, že posudkovou službu by tato změna odbřemenila.
Posudková služba se s nedostatkem lékařů potýká léta. Na její přístup a dlouhé vyřizovací lhůty si dlouhodobě stěžují lidé se zdravotním omezením i pacientské organizace. Situaci kritizují také poslanci. Změny systému posudků chystá pracovní skupina, kterou v únoru ustavila ministryně práce v demisi Jaroslava Němcová (ANO).
Vedení ministerstva nejdřív nechtělo plánované změny, o kterých tým jedná, popsat. Podle politického náměstka Němcové Olega Blaška se o variantách diskutuje a resort "není připraven je publikovat". Tento přístup rozčílil předsedkyni a další členy výboru.
"To snad ne, to snad fakt nemyslíte vážně, že s námi budete v tomto volebním období takto spolupracovat, že ministerstvo bude na výboru mlžit a mlžit a mlžit. Pokud je pět variant, tak nám je představíte a prodiskutujeme výhody a rizika," řekla zástupcům resortu šéfka výboru Radka Maxová (ANO).
Podle Blaška existují "čtyři koncepty" a ministerstvo je nechce zveřejňovat proto, že každá varianta "má pro a proti a vyvolá mnoho emocí". Resort se prý snaží hledat nejmenší zlo. "Najít nejmenší zlo je špatně, je nutné najít nejlepší variantu," poznamenala šéfka výboru.
Podle plánů pracovní skupiny by se mohly do ČSSZ převést posudkové komise, které má ministerstvo. Odvolací agendu by místo ministerstva mohlo řešit generální ředitelství úřadu práce. Prověřování u příspěvku na péči by úřady práce zas předaly okresním pobočkám ČSSZ. V červnu by se mělo vypsat výběrové řízení na počítačové programy pro posudkovou službu.
Někteří poslanci sociálního výboru se složením pracovní komise a s navrhovanými změnami spokojeni nejsou. Podle Maxové v přípravném týmu zasedají lidé, kteří měli problémy řešit už v minulosti. "Nedělali nic a teď si myslí, že ji (posudkovou službu) spasí," podotkla Maxová. Poslanci se podivovali nad tím, že ve skupině nejsou zástupci lékařů a pacientů ani pacientských organizací.
Podle zastupujícího ředitele ČSSZ Pavla Krejčího měla ČSSZ v roce 1993 celkem 510 úvazků pro posudkové lékaře, kteří ročně zvládli 310.000 posudků. Loni bylo úvazků 266 a posudků kolem 400.000. Neobsazených míst je 65. V minulém roce jich bylo o tři desítky víc. Tyto tři desítky postů se zrušily, namísto nich se nabírají asistenti lékařů. Zatím jich nastoupilo 22, tedy zhruba polovina. Průměrný věk posudkových doktorů dosahuje 61 let. Dosud posudkáři vydělávali méně než jiní lékaři, od letoška se jejich odměňování řídí stejnými tabulkami jako u ostatních. Krejčí dodal, že na přidání ale ČSSZ nedostala peníze z rozpočtu. Chybí 55 milionů korun.
24. prosince 2025 17:03
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
Související
První týdny nové superdávky. Hlásí se přes 280 tisíc žadatelů, uvedlo MPSV
Důchodci dostanou poslední penzi v současné výši. Lednové úpravy jsou již dané
Ministerstvo práce a soc. věcí , lékaři , zdravotně postižení
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák