Kolaps péče o Čechy? U Jílkové to vřelo kvůli zdravotnictví

Praha - Ve čtvrtek se v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové řešil resort zdravotnictví, konkrétně spádovost nemocnic. Velké nemocnice se totiž cítí přetěžovány pacienty, o které by se za normálních okolností měly postarat polikliniky a krajské nemocnice. Hrozí proto nedostatek lůžek pro akutní pacienty? Bylo by dobrým řešením této situace zavedení spádovost bez možnosti svobodného výběru nemocnice? O tom diskutovali ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (Hnutí ANO), Petr Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic, poslankyně ČSSD a viceprezidentka Svazu pacientů Alena Gajdůšková, ředitel Fakultní nemocnice Brno a ředitel Asociace nemocnic ČR Roman Kraus a z řad veřejnosti podnikatel a pacient z Prahy Václav Röschl a Vladimír Dryml, lékař a pacient ze spolku Senioři ČR.

Jílková začala otázkou na Fialu, zda je situace ve zdravotnictví opravdu tak vážná, jak tvrdí. Ten odpověděl, že je pacientů, čím dál víc, ale lékařů a sester je nedostatek. Spousta lékařů odchází do ciziny a spousta sester se poohlíží po pracovních příležitostech mimo obor, protože je zdravotnictví podfinancované. Fiala dále kritizoval nadměrný počet velkých nemocnic a naopak malý počet menších nemocnic.

Ministr Vojtěch na to reagoval slovy, že české zdravotnictví má problémy, pokud jde o nedostatek lékařů, v důsledku čehož dochází k uzavírání oddělení. Jílková mu do toho vstoupila a zmínila předvolební slib navýšení tarifu finančního ohodnocení zdravotníků o 10 %. Vojtěch na to reagoval, že vláda s navýšením počítá.

Fiala se však domnívá, že se vláda nedokáže domluvit se zdravotními pojišťovnami. Jílková se zeptala Vojtěcha, zda by se neměl zvýšit počet HDP, který jde na zdravotnictví, neboť průměr EU je 9,9 %, a v ČR je to 7,8 %, přičemž podíl klesá. V roce 2010 to činilo 8,6 % a nyní pouze 7,8 %. Ministr Vojtěch odpověděl, že dojde k navýšení výběru pojistného o 20 miliard navíc. Fiala do toho vstoupil se slovy, že podíl HDP klesne na 7,6 %.

Prostor získala poslankyně Gajdůšková, která řekla že HDP roste, a že se minulá vláda hodně snažila - přidání na platech 30 % apod. Dále zmínila, že je potřeba dostat do centra pozornosti pacienta, a zajistit dostatečný počet sester. Aby se toho dosáhlo, je třeba se podle poslankyně Gajdůškové potřeba více zabývat pracovními podmínkami zdravotních sester.

Na to reagoval Dryml se slovy, že se ze zdravotních sester udělaly vysokoškolačky, a že není dostatek finančních prostředku. "Pokud má sestra menší mzdu, než pokladní v Lidlu, tak je něco špatně," apeluje Dryml na poslankyni Gajdůškovou.

Jílková se proto zeptala ministra Vojtěcha, jak chce udržet zdravotní sestry v oboru, když pokladní a prodavači berou víc. Ten jí odpověděl, že vláda chystá navýšení mezd sester u lůžek a ve směnách, a to o čtyři tísíce korun. Dryml s ním nesouhlasil a vysvětlil, že nemocnice jsou závislé na zdravotních pojišťovnách.

Ředitel Kraus souhlasil s tvrzením Drymla, že je problém s chybějícím personálem, pokud jde o zdravotní sestry, zřízence, sanitáře apod. V případě lékařů však například jeho nemocnice problém nemá. Jílková s jeho slovy nesouhlasila, protože má podezření z porušování zákonů, pokud jde o směny. Například v Mělníků, když se lékaři začali řídit platnými zákony, tak to doslova paralyzovalo nemocnice. Mají čeští lékaři v porovnání se zahraničními dostatek odpočinku?! Jílková zdůrazila, že by třeba zrovna neurochirurgové měli být odpočatí vzhledem k choulostivým zákrokům.

Ministr Vojtěch se vrátil k otázce peněz a řekl, že od roku 2013-18 šlo do českého zdravotnictví navíc 65 miliard korun. Dále kritizoval paušální financování nemocnic ze strany pojišťoven. Jílková se rozhodla dát slovo starostovi z Nymburku, kde mají problém s nedostatkem vybavení v nemocnicích. Ten by byl radši, kdyby se ministerstvo víc zabývalo s financováním poliklinik a krajských nemocnic, aby byly schopné léčit kardiovaskulární choroby. V nymburské nemocnici například chybí kardiostimulátory. 

Jílková se následně zeptala Röschla, proč byl konkrétně on rád, když jej sanitka dovezla tam, kam původně neměla. Ten vysvětlil, že se mu to stalo v roce 1985, kdy ještě fungovala spádovost. Tam, kam by dříve spadal, by ho nezachránili. Na příslušné poliklinice totiž neměli kyslík. Původně spadal do Krče, ale naštěstí ho odvezli do Vinohradské nemocnice. Jílková vysvětlila, že se jedná o případ z období před listopadem 1989.

Do diskuze se dostalo financování fakultních a krajských nemocnic. Jak má mít pacient jistotu, že bude stejně dobře odpoperován, když v jedné nemocnici dostanou například za operaci žlučníku více, a jinde méně. Problém je dále podle Jílkové problém, když jde pacient na urgentní příjem do nemocnice, tak tam také stráví půl dne. Jak je možné, že tu nemocnice nejsou pro pacienty, kterým je špatně?!

Poslankyně Gajdůšková dala Jílkové za pravdu. Ve Svazu pacientů je například známo, že bylo zrušeno už 15 tisíc aktuních lůžek. Sociální demokracie proto navrhovala, aby urgentní příjmy byly v takové síti, v jaké by měly být. Dále je problém, že v terénu chybí pohotovostní služba, a že spousta lidí by se nemusela nechat vést záchrannou službou na urgentní příjem.

Na to reagoval pán z publika, který řekl, že se sestra v Motole divila, co tam dělá, ale on tam musel, protože mu dědečka se zápalem plic na Bulovce chtěli po třech dnech. Jenom díky svému obvodnímu lékaři ho nechal odvést do Vojenské nemocnice, kde ale nebylo místo, a tak ho odvezli na Petřin, kde ho zachránili. Z tohoto důvodu on ztratil důvěru vůči Bulovce. Velmi si ale stěžoval na jednání paní v nemocnici. 

Všichni diskutující se shodli, že spádovost nemocnic nebude, a že nemá smysl. Poslankyně Gajdůšková zdůraznila, že nemocnice jsou povinné přijímat akutní pacienty. Ke slovu se dostal pán z publika, který řekl, že mu nespádovost vyhovuje.

Jílková posléze zdůraznila přetížení zdravotních sester, kdy například o víkendu má jedna zdravotní sestra na starosti jedno, až dvě oddělení. Na kojeneckém oddělení není výjimkou, že chodí sestry na toaletu s otevřenými dveřmi. Dalším problémem jsou podle Jílkové nekvalifikované sestry z Ukrajiny a z Ruska, které neumí dobře česky, které musí být zaškolovány přetíženými českými sestrami.

Fiala řekl, že tomu tak úplně není, a že ukrajinské a ruské sestry český jazyk ovládají, pokud ví, ale že nesmí být přetíženy zkouškami z více odvětví pediatrie, chirurgie a gynekologie, aby dokázaly doplnit chybějící personál, který odchází do Německa.

Debata se pomalu chýlila ke konci a Jílková se snažila dát prostor lidem z publika. Jeden pán měl například problém s problematickým systémem, kdy měl problém přesvědčit zdravotníky, že má akutní zánět slepého střeva. Poslankyně Gajdůšková řekla, že prioritou sociální demokracie je hierarchizovaná zdravotní péče, a že problémem nejsou peníze, ale organizovanost zdravotnictví. Dále zmínila, že chce získat prostředky z vybraných spotřebních daní.

Jiný pán z publika řekl, že v Praze není vidět odchod personálu, ale že v jižních Čechách nespokojení lékaři a zdravotní personál odchází do Rakouska. Je správně, aby kvalifikovaní zdravotníci odcházeli do zahraničí, a my přibírali nekvalitní z východní Evropy?! 

Jílková oznámila konec diskuze a sdělila téma příštího týdne, jímž budou čeští hokejisté. Kdy se konečně českému hokeji podaří znovu získat medaili na Mistrovství světa? Proč nám odchází schopné děti?

Související

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo

"Lidi, vzpamatujte se. Cestujte po Česku," apelovala u Jílkové seniorka

Globální pandemie nového koronaviru zcela ochromila dopravu a tím pádem i cestování a zahraniční dovolené. Více než polovina Čechů se momentálně chystá strávit prázdniny v tuzemsku. Máme ale jistotu, že když si zakoupíme zájezd, ať už v rámci Česka nebo v cizině, tak skutečně odjedeme, a v pořádku se vrátíme? Toto bylo tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.

Více souvisejících

Máte slovo Zdravotnictví nemocnice Adam Vojtěch (ANO)

Aktuálně se děje

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí

Maďarsko zažilo v neděli zásadní střet politických sil. Jen čtyři týdny před klíčovými parlamentními volbami svolali premiér Viktor Orbán a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar do ulic Budapešti konkurenční shromáždění. Stovky tisíc lidí v hlavním městě demonstrovaly sílu obou táborů v souboji, který rozhodne o dalším směřování země.

včera

Abbás Arakčí

Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v sobotním rozhovoru pro stanici MS NOW potvrdil, že Rusko a Čína poskytují Teheránu v probíhajícím válečném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem „vojenskou spolupráci“. Arákčí označil obě mocnosti za strategické partnery Íránu a zdůraznil, že jejich kooperace se odehrává nejen v politické a ekonomické rovině, ale zahrnuje i úzké vazby mezi armádami.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“

Válka se Spojenými státy a Izraelem uvrhla Írán do hluboké izolace, a to nejen fyzické, ale i digitální. Úřady v zemi během bojů drasticky omezily internet i telefonní sítě, což statisíce lidí odřízlo od jejich rodin v zahraničí. Íránci se však nevzdávají a hledají kreativní, byť extrémně drahé způsoby, jak informační blokádu obejít.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk

Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí znepokojivé nejasnosti. Podle nejnovějších zpráv byl klíčový muž teokratického režimu tajně převezen do Ruska, kde měl podstoupit naléhavou operaci. Informace přinesl kuvajtský deník Al-Jarida a katarský server Al-Džazíra, které s odvoláním na zdroje blízké vedení země tvrdí, že transport proběhl za přísného utajení na palubě ruského vojenského letadla.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů

Izraelská armáda potvrdila, že její operace v Íránu zdaleka nekončí a bude trvat nejméně další tři týdny. Podle vyjádření pro stanici CNN zůstávají na íránském území „tisíce cílů“, na které se izraelské síly hodlají v nadcházejících dnech zaměřit. Tato zpráva přichází v době, kdy obě země pokračují ve vzájemných úderech a americký prezident Donald Trump prohlásil, že v tuto chvíli není připraven s Teheránem vyjednávat o dohodě, která by válku ukončila.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot

Válka v Íránu uvrhla globální energetické trhy do stavu nejistoty, která může vyhnat ceny ropy nad historické maximum z roku 2008, kdy barel stál 147,50 USD. Hlavním ohniskem napětí se stal korálový ostrov Charg, přes který proudí devět z deseti barelů íránské ropy. Americký prezident Donald Trump nařídil o víkendu útok na toto strategické centrum, což označil za odvetu za íránskou blokádu Hormuzského průlivu. Trump navíc v rozhovoru pro NBC News varoval, že pokud Teherán průliv neotevře, může na ostrov udeřit znovu „jen tak pro radost“.

včera

Teroristé Hamásu

Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu

Izraelský útok v jiholibanonské oblasti Sidon zabil v neděli brzy ráno vysokého představitele hnutí Hamás. Informaci potvrdil agentuře AFP zdroj z tohoto palestinského ozbrojeného hnutí, který si přál zůstat v anonymitě. 

včera

Alena Schillerová

Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot

V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá

Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavřít dohodu s Íránem. Přestože Teherán podle něj o vyjednávání usiluje, současné podmínky považuje šéf Bílého domu za nedostatečné. Trump zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda musí obsahovat jasný závazek Íránu k úplnému ukončení jaderných ambicí.

včera

včera

Írán

Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války

Napětí na Blízkém východě o víkendu prudce vzrostlo poté, co Írán pohrozil další eskalací válečného konfliktu. Teherán varoval, že se zaměří na jakékoli zařízení v regionu, které má vazby na Spojené státy. Tato reakce přišla poté, co americký prezident Donald Trump předpověděl, že „mnoho zemí“ vyšle své válečné lodě, aby podpořily americkou snahu o silové otevření Hormuzského průlivu.

včera

Modžtaba Chámeneí

Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC zpochybnil, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu. Modžtaba, který je synem zabitého předchozího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, se totiž od svého jmenování před téměř týdnem neobjevil na veřejnosti. Svět i samotní Íránci zatím marně čekají, až spatří jeho tvář nebo uslyší jeho hlas v televizi.

včera

Aktualizováno 14. března 2026 22:21

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

14. března 2026 22:05

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

14. března 2026 20:52

14. března 2026 19:04

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

14. března 2026 17:47

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

14. března 2026 16:31

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

14. března 2026 16:12

Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu

Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy