Kolaps péče o Čechy? U Jílkové to vřelo kvůli zdravotnictví

Praha - Ve čtvrtek se v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové řešil resort zdravotnictví, konkrétně spádovost nemocnic. Velké nemocnice se totiž cítí přetěžovány pacienty, o které by se za normálních okolností měly postarat polikliniky a krajské nemocnice. Hrozí proto nedostatek lůžek pro akutní pacienty? Bylo by dobrým řešením této situace zavedení spádovost bez možnosti svobodného výběru nemocnice? O tom diskutovali ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (Hnutí ANO), Petr Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic, poslankyně ČSSD a viceprezidentka Svazu pacientů Alena Gajdůšková, ředitel Fakultní nemocnice Brno a ředitel Asociace nemocnic ČR Roman Kraus a z řad veřejnosti podnikatel a pacient z Prahy Václav Röschl a Vladimír Dryml, lékař a pacient ze spolku Senioři ČR.

Jílková začala otázkou na Fialu, zda je situace ve zdravotnictví opravdu tak vážná, jak tvrdí. Ten odpověděl, že je pacientů, čím dál víc, ale lékařů a sester je nedostatek. Spousta lékařů odchází do ciziny a spousta sester se poohlíží po pracovních příležitostech mimo obor, protože je zdravotnictví podfinancované. Fiala dále kritizoval nadměrný počet velkých nemocnic a naopak malý počet menších nemocnic.

Ministr Vojtěch na to reagoval slovy, že české zdravotnictví má problémy, pokud jde o nedostatek lékařů, v důsledku čehož dochází k uzavírání oddělení. Jílková mu do toho vstoupila a zmínila předvolební slib navýšení tarifu finančního ohodnocení zdravotníků o 10 %. Vojtěch na to reagoval, že vláda s navýšením počítá.

Fiala se však domnívá, že se vláda nedokáže domluvit se zdravotními pojišťovnami. Jílková se zeptala Vojtěcha, zda by se neměl zvýšit počet HDP, který jde na zdravotnictví, neboť průměr EU je 9,9 %, a v ČR je to 7,8 %, přičemž podíl klesá. V roce 2010 to činilo 8,6 % a nyní pouze 7,8 %. Ministr Vojtěch odpověděl, že dojde k navýšení výběru pojistného o 20 miliard navíc. Fiala do toho vstoupil se slovy, že podíl HDP klesne na 7,6 %.

Prostor získala poslankyně Gajdůšková, která řekla že HDP roste, a že se minulá vláda hodně snažila - přidání na platech 30 % apod. Dále zmínila, že je potřeba dostat do centra pozornosti pacienta, a zajistit dostatečný počet sester. Aby se toho dosáhlo, je třeba se podle poslankyně Gajdůškové potřeba více zabývat pracovními podmínkami zdravotních sester.

Na to reagoval Dryml se slovy, že se ze zdravotních sester udělaly vysokoškolačky, a že není dostatek finančních prostředku. "Pokud má sestra menší mzdu, než pokladní v Lidlu, tak je něco špatně," apeluje Dryml na poslankyni Gajdůškovou.

Jílková se proto zeptala ministra Vojtěcha, jak chce udržet zdravotní sestry v oboru, když pokladní a prodavači berou víc. Ten jí odpověděl, že vláda chystá navýšení mezd sester u lůžek a ve směnách, a to o čtyři tísíce korun. Dryml s ním nesouhlasil a vysvětlil, že nemocnice jsou závislé na zdravotních pojišťovnách.

Ředitel Kraus souhlasil s tvrzením Drymla, že je problém s chybějícím personálem, pokud jde o zdravotní sestry, zřízence, sanitáře apod. V případě lékařů však například jeho nemocnice problém nemá. Jílková s jeho slovy nesouhlasila, protože má podezření z porušování zákonů, pokud jde o směny. Například v Mělníků, když se lékaři začali řídit platnými zákony, tak to doslova paralyzovalo nemocnice. Mají čeští lékaři v porovnání se zahraničními dostatek odpočinku?! Jílková zdůrazila, že by třeba zrovna neurochirurgové měli být odpočatí vzhledem k choulostivým zákrokům.

Ministr Vojtěch se vrátil k otázce peněz a řekl, že od roku 2013-18 šlo do českého zdravotnictví navíc 65 miliard korun. Dále kritizoval paušální financování nemocnic ze strany pojišťoven. Jílková se rozhodla dát slovo starostovi z Nymburku, kde mají problém s nedostatkem vybavení v nemocnicích. Ten by byl radši, kdyby se ministerstvo víc zabývalo s financováním poliklinik a krajských nemocnic, aby byly schopné léčit kardiovaskulární choroby. V nymburské nemocnici například chybí kardiostimulátory. 

Jílková se následně zeptala Röschla, proč byl konkrétně on rád, když jej sanitka dovezla tam, kam původně neměla. Ten vysvětlil, že se mu to stalo v roce 1985, kdy ještě fungovala spádovost. Tam, kam by dříve spadal, by ho nezachránili. Na příslušné poliklinice totiž neměli kyslík. Původně spadal do Krče, ale naštěstí ho odvezli do Vinohradské nemocnice. Jílková vysvětlila, že se jedná o případ z období před listopadem 1989.

Do diskuze se dostalo financování fakultních a krajských nemocnic. Jak má mít pacient jistotu, že bude stejně dobře odpoperován, když v jedné nemocnici dostanou například za operaci žlučníku více, a jinde méně. Problém je dále podle Jílkové problém, když jde pacient na urgentní příjem do nemocnice, tak tam také stráví půl dne. Jak je možné, že tu nemocnice nejsou pro pacienty, kterým je špatně?!

Poslankyně Gajdůšková dala Jílkové za pravdu. Ve Svazu pacientů je například známo, že bylo zrušeno už 15 tisíc aktuních lůžek. Sociální demokracie proto navrhovala, aby urgentní příjmy byly v takové síti, v jaké by měly být. Dále je problém, že v terénu chybí pohotovostní služba, a že spousta lidí by se nemusela nechat vést záchrannou službou na urgentní příjem.

Na to reagoval pán z publika, který řekl, že se sestra v Motole divila, co tam dělá, ale on tam musel, protože mu dědečka se zápalem plic na Bulovce chtěli po třech dnech. Jenom díky svému obvodnímu lékaři ho nechal odvést do Vojenské nemocnice, kde ale nebylo místo, a tak ho odvezli na Petřin, kde ho zachránili. Z tohoto důvodu on ztratil důvěru vůči Bulovce. Velmi si ale stěžoval na jednání paní v nemocnici. 

Všichni diskutující se shodli, že spádovost nemocnic nebude, a že nemá smysl. Poslankyně Gajdůšková zdůraznila, že nemocnice jsou povinné přijímat akutní pacienty. Ke slovu se dostal pán z publika, který řekl, že mu nespádovost vyhovuje.

Jílková posléze zdůraznila přetížení zdravotních sester, kdy například o víkendu má jedna zdravotní sestra na starosti jedno, až dvě oddělení. Na kojeneckém oddělení není výjimkou, že chodí sestry na toaletu s otevřenými dveřmi. Dalším problémem jsou podle Jílkové nekvalifikované sestry z Ukrajiny a z Ruska, které neumí dobře česky, které musí být zaškolovány přetíženými českými sestrami.

Fiala řekl, že tomu tak úplně není, a že ukrajinské a ruské sestry český jazyk ovládají, pokud ví, ale že nesmí být přetíženy zkouškami z více odvětví pediatrie, chirurgie a gynekologie, aby dokázaly doplnit chybějící personál, který odchází do Německa.

Debata se pomalu chýlila ke konci a Jílková se snažila dát prostor lidem z publika. Jeden pán měl například problém s problematickým systémem, kdy měl problém přesvědčit zdravotníky, že má akutní zánět slepého střeva. Poslankyně Gajdůšková řekla, že prioritou sociální demokracie je hierarchizovaná zdravotní péče, a že problémem nejsou peníze, ale organizovanost zdravotnictví. Dále zmínila, že chce získat prostředky z vybraných spotřebních daní.

Jiný pán z publika řekl, že v Praze není vidět odchod personálu, ale že v jižních Čechách nespokojení lékaři a zdravotní personál odchází do Rakouska. Je správně, aby kvalifikovaní zdravotníci odcházeli do zahraničí, a my přibírali nekvalitní z východní Evropy?! 

Jílková oznámila konec diskuze a sdělila téma příštího týdne, jímž budou čeští hokejisté. Kdy se konečně českému hokeji podaří znovu získat medaili na Mistrovství světa? Proč nám odchází schopné děti?

Související

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo

"Lidi, vzpamatujte se. Cestujte po Česku," apelovala u Jílkové seniorka

Globální pandemie nového koronaviru zcela ochromila dopravu a tím pádem i cestování a zahraniční dovolené. Více než polovina Čechů se momentálně chystá strávit prázdniny v tuzemsku. Máme ale jistotu, že když si zakoupíme zájezd, ať už v rámci Česka nebo v cizině, tak skutečně odjedeme, a v pořádku se vrátíme? Toto bylo tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.

Více souvisejících

Máte slovo Zdravotnictví nemocnice Adam Vojtěch (ANO)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy