Od června bude dlouhodobé ošetřovné, ČSSZ už nabrala posily

"Zpracování této dávky lze hodnotit jako náročnější s ohledem na skutečnosti a specifika vyplývající z právní úpravy. Bude tedy třeba počítat s určitým jejím náběhem do běžné praxe," uvedla mluvčí. Dodala, že nezbytné bude individuální posuzování splnění podmínek pro nárok na dávku.

Poslankyně Jana Pastuchová (ANO) na nedávném jednání sněmovního sociálního výboru upozorňovala na to, že při zavádění dlouhodobého ošetřovného mohou nastat problémy. "Je to strašná zátěž. Neumím si představit, jak to ČSSZ bude dál dělat," řekla. Dodala, že zákonodárci v normách na úřady "chrlí další úkoly", zaměstnanců v institucích ale vždy nepřibývá a situaci příliš neusnadňuje ani technika.

Podle Buraňové ČSSZ přípravy zvládá. Od ledna pobočky po republice kvůli zavedení dlouhodobého ošetřovného posílilo 60 míst. Úřad testuje nové počítačové programy, školí úředníky a připravuje tiskopisy. Těch bude potřeba hned několik.

Volno bude možné získat na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů by potřeboval ještě aspoň měsíc celodenní opatrování. Týká se to třeba lidí po vážných úrazech, po mozkové příhodě, operacích či s rakovinou a jinou těžkou nemocí. "Ošetřovaná osoba musí dát písemný souhlas k ošetřování konkrétní osobě," uvedlo ministerstvo práce.

Volno si může vzít manželka, manžel, registrovaný partner či partnerka, sourozenci, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc. O nemocného může pečovat i protějšek těchto příbuzných, pokud bydlí s pacientem ve stejné domácnosti. Pečující se mohou střídat. Na další ošetřovné budou mít pracovníci pak nárok nejdřív rok po skončení ošetřovatelského volna.

Zaměstnavatel musí zaměstnance v práci omluvit. Pustit ho nemusí jen tehdy, pokud mu v tom brání vážné provozní důvody. Musí to ale pracovníkovi písemně zdůvodnit. Hospodářská komora ošetřovatelské volno kritizovala. Podle ní situaci firem, které se potýkají s nedostatkem pracovníků, ještě zhorší. Někde by prý mohlo až ochromit výrobu. Komora se také obává toho, že někteří lidé budou dlouhodobé ošetřovné zneužívat. Ministerstvo práce se už dřív snažilo tyto obavy rozptýlit. Poukazovalo na to, že žádat o volno bude možné jen kvůli člověku ve velmi vážném stavu, který pobýval v nemocnici. Potvrdit to navíc budou muset lékaři.

Jeden z tiskopisů vyplní doktor v nemocnici při propuštění pacienta. Další slouží jako žádost pracovníka o dlouhodobé ošetřovné. Správě formulář předá zaměstnavatel. Ošetřující lékař pak vystaví rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče. Údaje do tiskopisu vyplní i pracovník a firma, která ho také odešle správě. Posledním tiskopisem je pak oznámení o ukončení ošetřovatelského volna.

Ministerstvo práce už dřív uvedlo, že by si volno mohlo ročně vybrat asi 30.000 lidí. Stát by to mělo kolem 1,8 miliardy korun. Suma zahrnuje výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění i výpadek u daní a sociálních odvodů. O 242 milionů ročně by přišlo ještě zdravotní pojištění. Dalších několik desítek milionů je potřeba na platy lidí, kteří budou agendu zpracovávat. Resort práce ale také očekával, že by se díky péči v rodinách mohla ušetřit asi miliarda za pobyty nemocných v nemocnicích a léčebnách.

Se stárnutím společnosti a prodlužováním života roste i potřeba péče. Někteří lidé kvůli opatrování rodičů či jiných příbuzných musejí opustit práci, podepíše se to na jejich příjmu i budoucí penzi. Podle dvou dřívějších výzkumů péči v rodinách v Česku dostávalo kolem 80.000 seniorů a seniorek. Většinou se o ně staraly ženy - manželky, dcery či snachy. Průměrně rodina věnovala opatrování blízkého 41 hodin týdně.