Kolik stojí zdraví a které nemoci jsou nejnákladnější? ČSÚ zveřejnil zajímavá čísla

Dvě třetiny výdajů na zdravotnictví hradí zdravotní pojišťovny z odvodů zaměstnanců, zaměstnavatelů a živnostníků na zdravotní pojištění. Necelá pětina peněz, se kterými hospodaří, jsou odvody za děti, seniory, rodiče na mateřské dovolené nebo nezaměstnané ze státního rozpočtu. Ti ale čerpají nejvíc zdravotní péče.

Zdravotní pojišťovny předloni zaplatily 252,2 miliardy korun, o 15 miliard více než v předchozím roce. Výdaje z veřejných rozpočtů včetně obcí a krajů představovaly 69,9 miliard korun, od domácností 54,1 miliardy korun. Zbývající část je soukromé pojištění, neziskové organizace nebo platby od zaměstnavatelů v podobě preventivních prohlídek.

Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven za 1 ženu v roce 2017 dosáhly 24 838 Kč, za 1 muže 23 815 Kč#zdraví pic.twitter.com/46Xb7RirzM

Největší suma z celkových výdajů na zdravotnictví šla v roce 2017 do ambulantní léčebné péče. Z 89 miliard korun bylo 47 zaplaceno na specializovanou ambulantní péči, 23 miliard korun praktickým lékařům a na provoz pohotovostí a asi 20 miliard na zubní péči. Zhruba pětina výdajů (73 miliard korun) byla spotřebovaná na léky a zdravotnické pomůcky. Asi 56 miliard korun, tedy přibližně 15 procent, stála lůžková péče. Do nemocnic, ať už za pohotovosti, ambulance či lůžka, šlo předloni téměř 170 miliard, což jsou asi dvě pětiny nákladů. Zbývajících 70 miliard šlo do ordinací lékařů a 61 miliard lékárnám.

České domácnosti vydaly na zdravotní péči v roce 2017 asi 54 miliard korun, což bylo přibližně 14 procent celkové částky. V roce 2010 připadalo na jednoho občana v průměru 4067 korun, o sedm let později to bylo asi o 1000 korun více. Průměrně zaplatil každý 1372 korun za volně prodejné léky a 1044 korun za léky na recept.

Volně prodejné léky tvořily předloni asi 27 procent nákladů domácností na zdravotnictví. Zhruba 20 procent vynaložily na léky na předpis a 19 procent na péči zubních lékařů. Přibližně 12 procent stály terapeutické pomůcky, nejčastěji brýle či kontaktní čočky, podobnou část vydali lidé za péči ambulantních lékařů nehrazenou ze zdravotního pojištění, jako jsou nepovinná očkování, různá potvrzení či vyšetření na vyžádání. V ordinaci zubaře každý Čech zaplatil průměrně 969 korun.

Ačkoliv absolutní částka vynaložená na zdravotní péči včetně péče dlouhodobé od roku 2010 rostla, podíl vůči hrubému domácímu produktu (HDP) se až do roku 2016 snižoval. V roce 2010 bylo vynaloženo celkem 334,1 miliardy korun, což tvořilo 8,43 procenta HDP. O šest let později se částka zvýšila na 361,6 miliardy korun, podíl vůči HDP byl 7,58 procenta. Předloni se mírně zvýšil na 7,68 procenta.

Na léčbu nemocí oběhové soustavy a novotvarů vydají zdravotní pojišťovny nejvíce#zdraví pic.twitter.com/1wD5KhOdmh

V mezinárodním měřítku se srovnávají výdaje na zdravotní péči bez dlouhodobé péče. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které cituje ČSÚ, vydalo Česko v roce 2016 asi 7,1 procenta HDP a je spolu se Slovenskem na 20. místě. Průměr Evropské unie je 9,9 procenta. Nejvíce vynakládají Francie, Německo či Švédsko.

"Česko patří spolu s Německem, Dánskem, Švédskem a Francií k zemím s nejvyšším podílem financí z veřejných zdrojů," uvedla Vladimíra Kalnická, specialistka ČSÚ na statistiku zdravotnictví. Průměr je asi 80 procent, Česko má 82 procent. V zemích EU se vydalo v roce 2016 průměrně 454 eur na obyvatele (asi 11.700 korun), Česko vydá asi 2,5krát méně podobě jako Slováci či Poláci. Naopak Němci proti tuzemsku platí třikrát víc.