VZP otočila. Těžce nemocné ženě hodlá hradit konopí, spor trval téměř tři roky

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) chce vyhovět pacientce s roztroušenou sklerózou, která v žalobě žádala uhradu léčebné konopí. U pražského městského soudu, který se žalobou zabývá, to dnes řekl právní zástupce pojišťovny. Soud poskytl VZP patnáctidenní lhůtu, ve které může rozhodnutí vydat. Pojišťovna žádost pacientky v minulosti dvakrát zamítla. První žalobu podala žena v květnu 2016.

"Byl jsem pověřen zde sdělit, že VZP má zájem uspokojit nárok žalobkyně," řekl soudu zástupce pojišťovny Vladimír Souhrada. Soudkyně Hana Veberová odročila jednání na neurčito, pojišťovna musí do dané lhůty zaslat nové rozhodnutí soudu i pacientce. Pokud s ním žalobkyně nebude spokojena, bude jednání pokračovat.

"VZP požádala soud o lhůtu, aby mohla vydat nové rozhodnutí. Soud této žádosti vyhověl. V obecné rovině mohu říci, že VZP vždy postupuje tak, aby vyhověla maximu požadavků svých klientů, pokud to umožňuje platná legislativa. V konkrétním případě ale nebudeme soudu ani účastníkům řízení vzkazovat náš další postup přes média, nepřišlo by nám to slušné a seriózní," uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý. K tomu, jakou částku ženě pojišťovna proplatí, se vyjádřit nechtěl.

Martina Kafková trpí roztroušenou sklerózou a její stav je velmi vážný, od bolesti jí ulevuje pouze léčebné konopí podávané formou inhalace. Tato léčba však není hrazena z veřejného zdravotního pojištění a pacientka na léčbu měsíčně vynakládá desítky tisíc korun z vlastních zdrojů.

Konopí jí také pěstuje její otec Zdeněk Majzlík, který se dnešního jednání zúčastnil. "Já jsem velice spokojený a určitě bude spokojená i dcera a manželka," řekl po jednání novinářům. Dcera podle něj potřebuje 180 až 200 gramů měsíčně. Pacienti si nyní za vlastní peníze mohou koupit maximálně 180 gramů byliny. Někteří pacienti si stěžují na to, že povolená měsíční dávka není na jejich obtíže dostatečná.

Ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby stát hradil pacientům léčebné konopí z 90 procent. Limit pro pacienta bude 30 gramů měsíčně, u vyšších dávek by mělo být potřeba stanovisko revizního lékaře.

Žena před téměř třemi lety požádala VZP, aby jí léčbu hradila, ta však žádost zamítla. Spor řešil právě Městský soud v Praze, který rozhodnutí pojišťovny zrušil a věc jí vrátil k opětovnému posouzení. Pojišťovna pak žádost zamítla znovu. Žena opět podala žalobu a poté, co se celý loňský rok v případu nic nedělo, si stěžovala u Ústavního soudu. Ten minulý týden určil, že musí být v případu neprodleně rozhodnuto.

Vedle stížnosti na průtahy v jednání, v nichž jí Ústavní soud vyhověl, pacientka také žádala, aby rozhodl o hrazení léčebného konopí z veřejného zdravotního pojištění. Tuto část stížnosti ale ÚS odmítl s tím, že takové rozhodnutí mu nepřísluší.

Léčebné konopí legislativa povolila v roce 2013, prvních několik let ale nebylo příliš dostupné. Nyní se mohou pacienti dostat díky lékařskému předpisu k levnějšímu českému a dražšímu zahraničnímu konopí. Loni ho mělo předepsáno průměrně 67 pacientů měsíčně, s průměrnou spotřebou 6,3 gramu.

Lékaři marihuanu předepisují například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou či AIDS. Podle dotazníku mezi lékaři, kteří konopí předepisují, asi 63 procent z těch, kdo léčbu ukončili, skončilo z finančních důvodů.

Související

Nemocnice, ilustrační foto

Negativní revers. Pacienti mohou léčbu doporučenou lékařem odmítnout

Lékař smí pacientovi poskytnout zdravotní služby v případě, že s nimi pacient souhlasí, jedná se o tzv. svobodný a informovaný souhlas. V případě, že pacient s léčbou nesouhlasí, má ze zákona právo ji odmítnout. Výjimku tvoří případy, kdy lze zdravotní služby poskytnout bez souhlasu. Za nezletilého pacienta rozhoduje zákonný zástupce a za pacienta s omezenou svéprávností soudem určená osoba (opatrovník). Upozornila na to VZP v tiskové zprávě.
Všeobecná zdravotní pojišťovna

V Česku roste počet lidí se zhoubným melanomem kůže. VZP začne prohlídky proplácet

Mezi pojištěnci VZP bylo vloni 16 175 pacientů, kteří se léčili s některým z typů zhoubného melanomu kůže. Pojišťovna za jejich péči zaplatila 566 milionů korun, téměř 90 % úhrad tvořila biologická léčba. Melanom je nejagresivnější typ nádoru kůže, jehož incidence, tedy počet nových případů, stále stoupá. VZP to uvedla v tiskové zprávě.

Více souvisejících

VZP Konopí soudy Marihuana roztroušená skleróza Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy