Peklo u Jílkové: Výkaly, moč a hliník ve vakcínách! Odpůrci a zastánci očkování se div "nepoprali"

V ČR se rozmohla epidemie spalniček, které mohou způsobovat závažná poškození mozku a v některých případech dokonce i smrt. Navzdory povinné vakcinaci klesá proočkovanost dětí a Světová zdravotnická organizace varovala, že odmítání očkování je jednou z největších hrozeb lidstva. Hazardují odpůrci očkování se zdravím svých dětí a celé společnosti? O tom ve čtvrtek, v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové, diskutovali Rostislav Vyzula, poslanec ANO, Ludmila Eleková, praktická lékařka, Roman Chlíbek, epidemiolog z České vakcinologické společnosti, Václav Hrabák, předseda spolku Poočkování, Lukáš Prikner, student (věnuje se problematice na sociálních sítích) a zastánce povinného očkování a David Vondrák, programátor a odpůrce povinného očkování.

Moderátorka Jílková konstatovala, že je situace se spalničkami vážná, a zeptala se epidemiologa Chlíbka, zda je větší riziko očkovat, anebo neočkovat. Ten jí odpověděl, že rozhodně mnohem horší je ta první varianta, neboť virus spalniček je velice zákeřný a snadno se šíří. Kdyby měl možnost na miskách vah porovnat veškerá rizika spjatá s vedlejšími účinky vakcinace a průběhu onemocnění, tak by jistě raději volil očkování. "Hlavně chci říct, že i očkovaní mohou onemocnět. Dokonce očkovaní mladí dospělí, nebo očkovaní dospělí tvoří většinu pacientů, anebo většinu nemocných těch dnešních takzvaných epidemií," reagovala na jeho slova lékařka Eleková.

Jílková jí přerušila a vyžádala si od Chlíbka, který mimo jiné zastupoval také Českou vakcinologickou společnost, statistiky, neboť podle informací je situace nejhorší na Ukrajině, ve Francii, v Itálii a Řecku. Odpovězeno jí bylo, že se v loňském roce 56 % všech onemocnění spalniček odehrálo u dětí a v ČR byl v roce 2018 největší výskyt ve věkové skupině do 5 let. "Nedá se říct, že nejvíc případů je mezi dospělými neočkovanými, nebo očkovanými," řekl Chlíbek. Přestože Chlíbek přiznal, že se spalničky vyskytly i u očkovaných dětí, tak neočkovaná část jasně převážila. Zmíněny byly i děti do jednoho roku, které být očkovány nemohou. Riziko, že si dítě nevytvoří dostatečnou imunitu i při vakcinaci, je mizivé a tvoří pravděpodobnost 1 %.

Eleková oponovala, že si našla data Hygienické stanice Hl. města Prahy, podle nichž neočkované děti tvořily pouhých 14 % nemocných spalničkami a 70 % byli očkovaní dospělí. Jílková jí dovysvětlila, že Chlíbek má údaje z celé ČR, a že by epidemie spalniček neměla být podceňována. Následovala slovní přestřelka mezi Elekovou a Jílkovou ohledně počtu nakažených. Eleková řekla, že když si přečetla statistiky za posledních deset let, tak to číslo spíše kolísá. "Někdy jich víc, někdy jich je méně," trvala na svém Eleková. "Já Vám jenom chci říct, že se nakažení spalničkami za poslední tři roky zvýšilo patnáctkrát. V Evropě," odpověděla jí Jílková

Poslanec Vyzula řekl, že v Evropě bylo v roce 2017 25 tisíc nových případů, zatímco v roce 2016 to bylo pouze 5 tisíc. "Když se podíváte na takzvaná absolutní čísla a počty, tak u těch dospělých najdete relativně vysoké počty, ale v každé věkové kategorii je jiný počet obyvatel. Abyste to mohla srovnávat ta čísla, tak to musíte přepočíst na sto tisíc obyvatel," zpochybnil Chlíbek data, kterými argumentovala Eleková. Jílková však připomněla, že ani jeden z nich není statistik, a že by se tedy měla diskuze vrátit k tématu očkování.

Očkované matky nemohou posílit obranyschopnost dětí! Je lepší spalničky prodělat?

Eleková na Chlíbkův argument, že velkou část nakažených tvoří děti do jednoho roku, které nelze očkovat, odpověděla, že za to může vakcinace matek, které jim nemohly předat imunitu skrz placentu a mateřské mléko. "Takže kdyby matka prodělala spalničky, jako dítě, své dítě během prvního roku života chrání," vysvětlovala Eleková. Podle jejího názoru by bylo lepší spalničky prodělat. Ona sama pochází z generace, pro kterou to nebyl žádný problém. V dřívějších dobách většina dětí tuto nemoc běžně přecházela a ještě před tím, než se v ČR začalo očkovat, byla úmrtnost téměř nulová, načež Eleková ukázala statistiky. 

Následovala hádka mezi Jílkovou a Elekovou ohledně toho, zda tedy je lepší spalničkami onemocnět, či nikoliv. Zazněl i argument, že se dříve jednalo o běžnou, ale nikoliv nezávažnou nemoc. Ke slovu se dostala Richterová z publika, která řekla, že se narodila v roce 1946, a že za jejích mladých let se nemoci, jako jsou zarděnky, příušnice a spalničky běžně prodělávaly. Ve školách pak byla karanténa. Co se týče úmrtnosti, tak tam se podle Richterové příliš šíří atmosféra strachu a nebere se v potaz, že příčiny mohou být kombinované. Lepší je spalničky prostě prodělat.

Očkování způsobující epidemii a "vyprchávající" imunita

Vyzula nesouhlasil a řekl, že je naprosto zbytečné riskovat úmrtí na spalničkách, když žijeme v moderní době, která nám umožňuje se takovým nemocem bránit. Problém dnešní civilizace je ten, že se máme příliš dobře, a že jsme zapomněli na to, co bylo dřív hrozbou. Předseda Hrabák ze spolku Poočkování vysvětlil, že příčiny dnešních epidemií je třeba hledat právě v očkování, které vytváří dočasnou imunitu. Dnes nám odrůstá generace, která byla očkovaná, a u níž obranyschopnost organismu postupně slábne. "Podle statistik lidé u nás, v ČR, od věku 18-50 let, tak jsou proti spalničkám imunní už jenom na 75 %," podotkl Hrabák a zpochybnil dokonce i prohlášení Světové zdravotnické organizace, podle níž jsou na vině právě odmítači očkování

Došlo ke slovní přestřelce mezi Hrabákem a Jílkovou. Podle Jílkové se Hrabák, který je "pouhým" homeopatikem, a nemá patřičné vzdělání, povyšoval nad profesory a jiné odborné kapacity. Hrabák jí odpověděl, že za ním stojí také vědecké kapacity. Do toho se pak vložila Eleková, která zmínila studii, která proběhla v USA na škole, kde byla proočkovanost takřka 100 %, a na níž se spalničky také objevily. Vyzula odpověděl, že když si někdo chce vyhledat studii proti, vždycky si jí najde. Chlíbek vysvětlil, že se vždy u očkovaných najde část, která si nevytvoří protilátky.

Vondrák, který má u syna odložené očkování, vysvětlil, že spalničky mohou být problematické pouze tehdy, má-li pacient sníženou imunitu. Hlavní problém spočívá například v nedostatečné výživě a v podávání léků na snížení teploty. Zmíněná byla i studie doktora Augusta z Portugalska, jíž se zúčastnilo 112 lidí, kteří onemocněli spalničkami, a z nichž 83 bylo očkováno dvěma a více dávkami vakcíny. Následovala opět hádka o statistiky, protože Česká vakcinologická společnost má jiné údaje.

Dokáží spalničky vyléčit leukemii? Prodělávání spalniček je stejné jako říkat, že válka není nebezpečná!

Student Prikner se znovu vrátil k původnímu dotazu, zda je bezpečnější se očkovat, anebo prodělat nemoc, a odpověděl, že má přeložený dokument Světové zdravotnické organizace, podle něhož se v případě vakcinace objevuje méně nežádoucích účinků, než při prodělání nemoci. "Je to jako by přijel voják z války a řekl, že přežil válku, takže vlastně není nebezpečná," argumentoval Prikner. Paní z publika řekla, že spalničky dokáží vyléčit leukemii.

Vyzula řekl, že se nikdy s ničím takovým nesetkal, a že se pacientům s rakovinou rozhodně neočkuje virus spalniček. Co se týče nežádoucích vedlejších účinků očkování, tak ty jsou podle Vyzuly minimální. Vondrák konstatoval, že existují studie, které potvrzují, že prodělání spalniček snižuje výskyt alergických onemocnění. Jílková řekla, že existují renomované a relevantní a neremonované a nerelevantní studie. Chlíbek tvrdil, že spalničky poškozují imunitní systém.

Vyvolává očkování proti spalničkám autismus? Jsou ve vakcínách škodlivé látky? Hliník, či dokonce výkaly a moč?

Debata se posunula k tématu souvislosti mezi očkováním proti spalničkám a autismem. Hrabák řekl, že je zde problém v kombinované vakcíně spalničky, příušnice a zarděnky, u níž má řada studií jistá podezření. Odvolal se na CDC, kterou prý i "propagátoři" očkování akceptují. Jílková zmínila Wakefieldův dokument z roku 1998, který musel být stažen z odborného časopisu, protože se opíral o falešná data. Následovalo překřikování a skákání si do řeči. Jedna strana se Wakefielda zastávala, druhá trvala na tom, že říká pravdu. 

Mluvit se začalo také o tom, zda jsou ve vakcínách koňská séra, výkaly, moč a hnis z ran nakažených zvířat. Chlíbek řekl, že ani nejlepší přístroje nedokáží zdiagnostikovat takzvaná minimální stopová množství, a že vše závisí na dávce. Co se týče přídavných látek, tak nebylo prokázáno, že by měly negativní účinky na lidský organismus. Svým způsobem se můžeme otrávit i vodou. Eleková vysvětlovala, že aby vakcína mohla účinkovat, tak musí obsahovat i škodlivé prvky, aby stimulovaly imunitu. Jedním z nich je například hliník, který je schopen spustit autoimunitní onemocnění.

V blížícím se závěru diskuze dostávali mikrofon ještě lidé z řad publika, z nichž byl jeden pán toho názoru, že argumentovat proti vakcínám obsahem koňské moči je stejné jako říkat, že ženy na sebe mažou tuk z mrtvol. Co se týče očkování, tak to spočívá v umělém zásahu, který vytváří tutéž obranou reakci, jakou má dítě skrz placentu matky, která má protilátky. Podle Elekové to ale není přirozená imunita. Docházelo ještě k ostrým střetům mezi diskutujícími a Jílkovou ohledně vakcinace a náchylnosti k jiným nemocem, včetně encefalitidy. Paní z publika řekla, že má za svých 25 let praxe s očkováním zkušenost pouze s jednou naprosto neškodnou kožní reakcí.

Na její slova reagovala Vinterová, taktéž z řad veřejnosti, že se u jejího dítěte vyskytly po očkování puchýře. Jiný řekl, že nechali s manželkou, která je zdravotní sestrou, děti očkovat a žádné problémy neměli. Bohužel hodně lidí nechává dávat dětem vakcíny, když jsou nemocné. Na dotaz paní ohledně provázenosti proočkovanosti a epidemiemi odpověděl Chlíbek, že čísla z Brazílie jasně potvrzují jeho stanovisko. Jílková oznámila konec diskuze a téma příštího týdne, jímž bude spoření na důchod.

Související

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo

"Lidi, vzpamatujte se. Cestujte po Česku," apelovala u Jílkové seniorka

Globální pandemie nového koronaviru zcela ochromila dopravu a tím pádem i cestování a zahraniční dovolené. Více než polovina Čechů se momentálně chystá strávit prázdniny v tuzemsku. Máme ale jistotu, že když si zakoupíme zájezd, ať už v rámci Česka nebo v cizině, tak skutečně odjedeme, a v pořádku se vrátíme? Toto bylo tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.

Více souvisejících

Máte slovo očkování Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 2 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 3 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna

Česko by na summitech NATO měl zastupovat především premiér, domnívá se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). V přítomnosti prezidenta Petra Pavla, kterou vláda původně nechtěla umožnit, ale nevidí zásadní problém. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy