Peníze pro krajské nemocnice? Vyvstal problém, bude se dál vyjednávat

Kraje budou o penězích pro nemocnice s ministerstvem zdravotnictví dál jednat, schůzky mají naplánované. Podle analýzy většina krajů peníze na navýšení odměn zdravotním sestrám dostala prostřednictvím úhradové vyhlášky, méně zřejmě má podle prvotních propočtů Vysočina a Moravskoslezský kraj. ČTK to po jednání zdravotnických odborů s premiérem, ministerstvem a Asociací krajů ČR řekli hejtmanka Karlovarského kraje a předsedkyně asociace Jana Mračková Vildumetzová (ANO) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle odborů v nemocnicích na platy a mzdy chybí tři miliardy korun, v sociálních službách 3,1 miliardy. Podfinancované jsou podle nich také hygienické stanice nebo zdravotnické záchranné služby.

Podle odborů zdravotníci v krajských nemocnicích nedostali od začátku roku přidáno tolik, kolik jim bylo slíbeno. Platy v nemocnicích měly růst podle nařízení vlády o sedm procent. Sestry pracující v nemocnicích u lůžek na tři směny měly mít zvýšený příplatek. "Jde zejména o zvláštní příplatek 5000 korun, který sestry v mnoha případech nedostaly," řekla po jednání předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

Odbory podle ní mají ministerstvu předložit seznam zařízení, kde příplatky nebyly vyplacené. "Jediné nemocnice, které zvláštní příplatek vyplatily, byly ty přímo řízené ministerstvem zdravotnictví. Příplatky v jednotlivých krajích se navýšily většinou o 1000 až 2000 korun. Jsou ale i nemocnice, které ho sestrám nedaly vůbec," uvedla na tiskové konferenci svazu.

Do budoucna odbory žádají sjednocení tarifů a mezd, což ministerstvo dříve odmítlo. Měly by se podle nich zvýšit odvody za státní pojištěnce. O něm resort zdravotnictví s ministerstvem financí jedná.

Nemocnice dostaly letos 15 miliard korun navíc. Kraje měly předložit ministerstvu data, kolik peněz jim letos půjde do nemocnic prostřednictvím úhradové vyhlášky. Ta na základě dohody mezi zdravotními pojišťovnami a všemi segmenty péče vypočítává, jak bude zdravotní péče hrazena. Většina, asi 46 nemocnic, to podle Vildumetzové udělala. "U těch, které data nepředaly, to bereme tak, že ten problém nemají," řekl ministr. Týká se to podle něj jednotlivých nemocnic.

Kraje postupně s resortem zdravotnictví jednají. "Až všechny kraje projdou tím kolečkem na ministerstvu zdravotnictví, tak bude znovu společná schůzka, kde to vyhodnotíme," dodala hejtmanka. Největší problém je podle ní to, že se dříve uzavře dohoda ohledně úhrad a až potom se jedná o navýšení platů.

"Parametry úhradové vyhlášky se schválí v polovině roku, ale v té době se ještě neví, jaké navýšení platů a zvláštních příplatků bude. Kraje pak navýšení, které vláda schválila třeba v prosinci, v úhradách nemají," dodala s tím, že se bude hledat systémové řešení, aby kraje nemusely situaci řešit každý rok.

Nařízení o platech je v kompetenci ministerstva práce, úhradová vyhláška v gesci zdravotnictví. "Jsem přesvědčená, že kraje dostaly peníze na zvláštní příplatek prostřednictvím úhradové vyhlášky, problém je s penězi na navýšení mezd," uvedla. Kraje podle ní mají od Vojtěcha příslib, že pokud by se u některé nemocnice potvrdilo, že finanční prostředky neobdržely, bude jednat se zdravotními pojišťovnami.

Pro příští rok budou odbory požadovat navýšení tarifů. Podle ministra se předpokládá, že k navýšení dojde. Už dříve ale řekl, že peníze potřebuje například následná péče. Odbory tak zvažují i další kroky. "Stávka už v nemocnicích nelze realizovat. Když je na oddělení jenom jedna sestra, tak by šlo o ohrožení života a v takovém případě je stávka zakázaná," dodala Žitníková.

Z naší analýzy vyplývá, že drtivá většina nemocnic má peníze na zvýšení platů. Ze 46 krajských jen 1 neměla dostatek financí. Tam,kde zatím nedošlo k nárůstu, teď aktivně jednáme s kraji a hledáme řešení. Nemůžeme ale suplovat roli ředitelů. Oni nejlépe vědí, kde je nutné přidat.

— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) 17. dubna 2019

Podle analýzy Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) se v posledních letech rozevřely nůžky mezi platy ve státních nemocnicích, které se musí řídit tarifními tabulkami danými nařízením vlády, a smluvními mzdami. Ty vyplácejí nemocnice zřizované kraji, obcemi nebo soukromníky. Rozdíl u sester byl v roce 2017 průměrně asi 6400 korun.

Za pět let do roku 2017 podle dat ÚZIS rostly odměny sester o 27 procent. Všeobecné sestry a porodní asistentky v roce 2012 pobíraly zhruba 26.700 korun a v roce 2017 téměř 34.000 korun. Nejvíce, přes 35.000 korun, vydělávaly sestry v Plzeňském kraji a v Praze, nejméně ve Zlínském.

Související

Adam Vojtěch

České zdravotnictví má být připravené na budoucnost. I díky spolupráci s WHO

Ministerstvo zdravotnictví schválilo nový dvouletý plán spolupráce s Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu na období 2026–2027. Plán navazuje na dlouhodobou strategii spolupráce do roku 2030 a jeho cílem je podpořit budování odolného a kvalitního zdravotnictví připraveného na výzvy budoucnosti prostřednictvím reformy veřejného zdraví, posílení prevence, digitální transformace a inovací.
Ministerstvo zdravotnictví

V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví

Bezpečné zavádění umělé inteligence do českého zdravotnictví, podpora zdravotníků při využívání moderních technologií a společná příprava odborných doporučení. To jsou hlavní cíle memoranda o spolupráci, které dnes podepsalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky společně s Českou asociací umělé inteligence, Českou lékařskou společností J. E. Purkyně a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

Více souvisejících

Zdravotnictví ministerstvo zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) Jana Vildumetzová nemocnice kraje

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

před 5 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 15 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy