Peníze pro krajské nemocnice? Vyvstal problém, bude se dál vyjednávat

Kraje budou o penězích pro nemocnice s ministerstvem zdravotnictví dál jednat, schůzky mají naplánované. Podle analýzy většina krajů peníze na navýšení odměn zdravotním sestrám dostala prostřednictvím úhradové vyhlášky, méně zřejmě má podle prvotních propočtů Vysočina a Moravskoslezský kraj. ČTK to po jednání zdravotnických odborů s premiérem, ministerstvem a Asociací krajů ČR řekli hejtmanka Karlovarského kraje a předsedkyně asociace Jana Mračková Vildumetzová (ANO) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle odborů v nemocnicích na platy a mzdy chybí tři miliardy korun, v sociálních službách 3,1 miliardy. Podfinancované jsou podle nich také hygienické stanice nebo zdravotnické záchranné služby.

Podle odborů zdravotníci v krajských nemocnicích nedostali od začátku roku přidáno tolik, kolik jim bylo slíbeno. Platy v nemocnicích měly růst podle nařízení vlády o sedm procent. Sestry pracující v nemocnicích u lůžek na tři směny měly mít zvýšený příplatek. "Jde zejména o zvláštní příplatek 5000 korun, který sestry v mnoha případech nedostaly," řekla po jednání předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

Odbory podle ní mají ministerstvu předložit seznam zařízení, kde příplatky nebyly vyplacené. "Jediné nemocnice, které zvláštní příplatek vyplatily, byly ty přímo řízené ministerstvem zdravotnictví. Příplatky v jednotlivých krajích se navýšily většinou o 1000 až 2000 korun. Jsou ale i nemocnice, které ho sestrám nedaly vůbec," uvedla na tiskové konferenci svazu.

Do budoucna odbory žádají sjednocení tarifů a mezd, což ministerstvo dříve odmítlo. Měly by se podle nich zvýšit odvody za státní pojištěnce. O něm resort zdravotnictví s ministerstvem financí jedná.

Nemocnice dostaly letos 15 miliard korun navíc. Kraje měly předložit ministerstvu data, kolik peněz jim letos půjde do nemocnic prostřednictvím úhradové vyhlášky. Ta na základě dohody mezi zdravotními pojišťovnami a všemi segmenty péče vypočítává, jak bude zdravotní péče hrazena. Většina, asi 46 nemocnic, to podle Vildumetzové udělala. "U těch, které data nepředaly, to bereme tak, že ten problém nemají," řekl ministr. Týká se to podle něj jednotlivých nemocnic.

Kraje postupně s resortem zdravotnictví jednají. "Až všechny kraje projdou tím kolečkem na ministerstvu zdravotnictví, tak bude znovu společná schůzka, kde to vyhodnotíme," dodala hejtmanka. Největší problém je podle ní to, že se dříve uzavře dohoda ohledně úhrad a až potom se jedná o navýšení platů.

"Parametry úhradové vyhlášky se schválí v polovině roku, ale v té době se ještě neví, jaké navýšení platů a zvláštních příplatků bude. Kraje pak navýšení, které vláda schválila třeba v prosinci, v úhradách nemají," dodala s tím, že se bude hledat systémové řešení, aby kraje nemusely situaci řešit každý rok.

Nařízení o platech je v kompetenci ministerstva práce, úhradová vyhláška v gesci zdravotnictví. "Jsem přesvědčená, že kraje dostaly peníze na zvláštní příplatek prostřednictvím úhradové vyhlášky, problém je s penězi na navýšení mezd," uvedla. Kraje podle ní mají od Vojtěcha příslib, že pokud by se u některé nemocnice potvrdilo, že finanční prostředky neobdržely, bude jednat se zdravotními pojišťovnami.

Pro příští rok budou odbory požadovat navýšení tarifů. Podle ministra se předpokládá, že k navýšení dojde. Už dříve ale řekl, že peníze potřebuje například následná péče. Odbory tak zvažují i další kroky. "Stávka už v nemocnicích nelze realizovat. Když je na oddělení jenom jedna sestra, tak by šlo o ohrožení života a v takovém případě je stávka zakázaná," dodala Žitníková.

Z naší analýzy vyplývá, že drtivá většina nemocnic má peníze na zvýšení platů. Ze 46 krajských jen 1 neměla dostatek financí. Tam,kde zatím nedošlo k nárůstu, teď aktivně jednáme s kraji a hledáme řešení. Nemůžeme ale suplovat roli ředitelů. Oni nejlépe vědí, kde je nutné přidat.

— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) 17. dubna 2019

Podle analýzy Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) se v posledních letech rozevřely nůžky mezi platy ve státních nemocnicích, které se musí řídit tarifními tabulkami danými nařízením vlády, a smluvními mzdami. Ty vyplácejí nemocnice zřizované kraji, obcemi nebo soukromníky. Rozdíl u sester byl v roce 2017 průměrně asi 6400 korun.

Za pět let do roku 2017 podle dat ÚZIS rostly odměny sester o 27 procent. Všeobecné sestry a porodní asistentky v roce 2012 pobíraly zhruba 26.700 korun a v roce 2017 téměř 34.000 korun. Nejvíce, přes 35.000 korun, vydělávaly sestry v Plzeňském kraji a v Praze, nejméně ve Zlínském.

Související

Vlastimil Válek

Válek prosadil novelu zákona o zdravotním pojištění. Chce tak podpořit prevenci

Vláda ve středu schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se zaměřuje na podporu prevence, dostupnost stomatologické péče či poskytování a úhradu přeshraniční péče. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Schválen byl také zákon o kategorizaci zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz hrazených z veřejného zdravotního pojištění.
Ilustrační fotografie.

V Česku se šíří respirační infekce. Případů je více u dětí či seniorů

Nemocnost akutními respiračními infekcemi v Česku se v uplynulém týdnu téměř nezměnila a činí 1323 nemocných na sto tisíc obyvatel. Aktuálně se počty zvyšují u předškolních dětí, školáků a seniorů, naopak mírně klesají u adolescentů, mladých dospělých a dospělých v produktivním věku. Nejvyšší počty nemocných eviduje Jihomoravský kraj. Mezi regiony však nejsou významné rozdíly.

Více souvisejících

Zdravotnictví ministerstvo zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) Jana Vildumetzová nemocnice kraje

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy