Akutní a domácí péče v ohrožení? Úhrady na rok 2020 stále nejsou dohodnuty

Pro příští rok pojišťovny počítají s rozdělením asi 346 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění, podle ministra to bude možná víc. Proti letošnímu roku jde o nárůst o 22 miliard korun. Jednotlivé segmenty dostanou meziročně průměrně o 4,5 procenta navíc.

Dohodu uzavřelo 11 ze 14 oblastí péče. Nebyla uzavřena také s akutní lůžkovou péčí v nemocnicích, kam jde více než polovina nákladů na zdravotní péči. Na jednáních se podílejí Asociace nemocnic zastupující velké fakultní nemocnice, Asociace krajských nemocnic, Asociace soukromých nemocnic a Asociace českých a moravských nemocnic. Návrh pojišťoven musí přijmout jednohlasně, což se nestalo.

"V segmentu akutní lůžkové péče bylo pro dohodu 80 procent segmentu. I tam to považuji prakticky za dohodu, i tento dokument budeme implantovat do úhradové vyhlášky," uvedl ministr Vojtěch.

Pojišťovny nabídly pro všechny oblasti nárůst asi o čtyři procenta proti letošnímu roku. Ministerstvo už dříve deklarovalo, že dá nemocnicím proti letošnímu roku navíc peníze na provoz a budování urgentních příjmů a více peněz půjde také na moderní léky, jejichž náklady každoročně rostou i kvůli stále vyššímu počtu pacientů, kteří je potřebují.

Strategie vyjednávání byla stejně jako minulý rok postavena na rovném přístupu ke všem segmentům zdravotní péče a spravedlivém navýšení úhrad a ministerstvo zdravotnictví bude uzavřené dohody plně respektovat v Úhradové vyhlášce na rok 2020. https://t.co/id7GcOGRa5 https://t.co/kk2AqajtZs

Bez dohody jsou také nemocnice následné péče a domácí péče. "Sestry nám odcházejí do nemocnic, kde mají vyšší platy," řekla po pondělním jednání ČTK koordinátorka segmentu Ludmila Kondelíková. Žádaly proto navýšení úhrad, třeba rozložené do dvou let. Podle ministra ale jejich požadavky byly mimo realitu. "Žádný segment nemůže meziročně dostat navýšení o 40 procent," dodal ministr.

Pro lékárny byla podle Hampla byla pro lékárny uzavřena dohoda na 15 korunách za takzvaný signální výkon. Pojišťovny ho od zrušení poplatků za recept placených pacienty hradí lékárníkům za vydání jednoho léku. Pojišťovny původně navrhovaly 12 nebo 14 korun. "Podařilo se také zachovat fond pro jedinečné lékárny na úrovni letošních 48 korun, nově budou moci o bonifikaci žádat i menší výdejny," dodal Hampl. Lékárníci také žádali, aby jim byly z veřejného zdravotního pojištění kompenzovány náklady na evropskou protipadělkovou směrnici, podle níž musí zkontrolovat každé balení léku.

V dohodách pro příští rok byly zakotveny změny úhrad v primární péči. U praktických lékařů budou hrazeny nové výkony, podpořeny budou také sdílené praxe nebo ordinace s delší ordinační dobou. U zubních lékařů byly navýšeny úhrady za materiál a stomatologické výrobky, vyplatit by se jim nově mělo i ošetřovat pacienty na pojišťovnu včetně dětí. V oblasti gynekologie dochází ke změně úhrad péče o těhotné z jednotlivých výkonů a vyšetření na tři balíčky podle trimestrů.

S tím, že se o rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění dohodnou přímo pojišťovny se zástupci jednotlivých segmentů péče, počítá zákon o veřejném zdravotním pojištění už od roku 1997. V minulých letech byly dohody obvykle jen v menšíc oblastech, pro ostatní stanovovalo úhrady ministerstvo. Loni se poprvé podařilo uzavřít dohody se všemi.

"Ministerstvo teď v úhradové vyhlášce překlopí uzavřené dohody a zbytek stanoví ministerstvo. Budeme vycházet z toho, o čem se jednalo v dohodovacím řízení," dodal ministr. Více než polovina peněz z veřejného zdravotního pojištění jde na akutní lůžkovou péči, kolem 16 procent do péče ambulantních specialistů, 15 procent stojí léky předepsané na recept. Šest procent výdajů jde praktickým lékařům, 4,5 procenta stomatologům.