Češi umírají zbytečně. Lékaři jich mohou zachránit mnohem víc, má to ale háček

Pavlu Burešovi je 68 let. Na začátku letošního roku zjistil, že má rakovinu plic. Šel do nemocnice, protože se mu točila hlava a upadal do mdlob. "V nemocnici mi lékaři udělali CT a okamžitě jsem musel na operaci, protože mi v hlavě objevili útvar, který bylo potřeba okamžitě vyndat," vypráví Bureš.

Světový den karcinomu plic letos připadl na 1. srpna. Podle předsedy České aliance proti chronickým respiračním onemocněním Vítězslava Kolka dvacet procent všech úmrtí na nádory tvoří právě karcinom plic. Kvůli této rakovině ročně umírá víc než pět tisíc Čechů.

Podle Jany Skřičkové z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno roční výskyt rakoviny plic od roku 1977 do 2016 klesl skoro o deset procent. U žen však za stejné období vzrostl skoro o třetinu. “Ženy s kouřením začaly později než muži. V současnosti se tak dostávají do stadia, kdy si kouření vybírá svou daň, například v podobě karcinomu plic,” vysvětlila.

Hlavní příčinou této rakoviny je podle Kolka kouření, ať už aktivní nebo pasivní. “Prakticky každý čtvrtý těžký kuřák dostane rakovinu plic v průběhu svého života,” řekl. U mužů je příčinou rakoviny v devadesáti procentech případů, u žen v 75 procentech.

Drtivou většinu případů rakoviny plic lékaři odhalí už v pokročilém stadiu, kdy se objeví příznaky onemocnění, a to proto, že se zpočátku výrazně neprojevuje. Podle Kolka jenom část pacientů s rakovinou v pokročilém stadiu může být operována. “U ostatních pouze prodlužujeme život a zvětšujeme jeho kvalitu,” řekl.

Dodává, že pro různé druhy nádorů účinkují různé druhy léčby. Například u malobuněčného karcinomu účinkuje jen chemoterapie a v případě skvamózního karcinomu účinkuje imunoterapie.

Podle něj se od roku 2010 značně zvětšuje efektivita léčby rakoviny plic. “Zásadně se prodlužuje život nemocných a přežití pacientů rakovinou plic není dneska už příliš výjimečné,” řekl.

Například více a více se aplikuje imunoterapie, která nastartuje systém obrany proti nádoru na základě imunitní reakce, a ten efekt může být minimálně velmi dlouhodobý. Podle Kolka třicet procent nemocných s vysokou expresi, kteří byli léčeny imunoterapií v první linii, pořád žije po pěti letech od začátku léčby. Přitom méně než pět procent přežívalo pět let po chemoterapii.

“Jde o jeden z největších posunů úspěšnosti léčby vůbec. V přímém srovnání s chemoterapií se ukazuje téměř trojnásobné prodloužení přežití. Navíc chemoterapie, která se u většiny nemocných s pokročilým plicním karcinomem doposud podávala, je imunoterapie snášena mnohem lépe. Vedlejší účinky existují ale většinou nejsou závažné a dají se snadno překonat,” popsal Kolek význam této metody léčení.

Když se Bureš po operaci podrobil dalším vyšetřením, ukázalo se, že má metastatický nádor, jehož primární zdroj se nachází v plicích. “Neměl jsem žádné dýchací potíže ani kašel, takže by mě ani ve snu nenapadlo, že bych mohl mít rakovinu plic,” řekl. Testy ukázaly, že jeho typ nádoru je vhodný právě pro léčbu imunoterapií.

Léčbu vlastní imunitou v první linii v Česku v současné době užívá padesát pacientů s pokročilou rakovinou plic. Do konce roku tento počet vzroste do dvou set. Problémem ale je nedostatečná spolupráce menších pneumologických a onkologických pracovišť s těmi velkými. Kvůli tomu se mnozí nemocní nemohou dostat do komplexních onkologických center (KOC) a podléhají tedy méně účinné léčbě. Pokud by se podle odborníků všichni nemocní dostali do KOC, počet léčených imunoterapií by se zdvojnásobil.

Další metodou je biologická léčba, která se používá od roku 2005. Funguje na základě biologických preparátů, které působí na pochody v nádorové buňce. Podle Skřičkové biologická léčba slaví úspěchy především v oblasti nemalobuněčného karcinomu plic, ale pouze u deseti až patnácti procent. “Díky preparátům biologické léčby přežije víc pacientů s neoperabilními, místně pokročilými a metastatickými nádory. Přežití u této skupiny nemocných se dostalo daleko přes dvacet měsíců, a to za zachování velmi dobré kvality života,” řekla.

Některé plicní nádory je možné vyléčit i radioterapií. Podle Milady Zemanové z Onkologické kliniky první lékařské fakulty Univerzity Karlové a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze tyto nádory musí být menší než čtyři centimetry a nesmí být zasažené lymfatické uzliny. Aplikace radioterapie se stala možná díky vědeckému pokroku, tedy zavedení v Česku takových přístrojů jako Cyber knife v Ostravě. “U operabilních pacientů tato metoda není standartní ale u pacientů, kteří operaci nevydrží, je velice dobře tolerována a velmi účinná,” uvedla Zemanová.

Podle ní by tři čtvrtiny nemocných měli prospěch z radioterapie, i když by umožnila jen ústup symptomů a prodloužení přežití. Nicméně se v České republice počet ozářených pacientů s rakovinou plic dlouhodobě nepřekračuje 25 procent. Důvody jsou podle Zemanové dlouhá čekací doba a drahá hospitalizace, náklady na níž převyšují náklady na zákrok samotný.

Podle přednosty Onkologické kliniky první lékařské fakulty Karlové univerzity, Všeobecné fakultní nemocnice a Ústřední vojenské nemocnice v Praze Luboša Petruželky by budoucnost léčby plicních nádorů měla být spojená s precizní a personalizovanou medicínou.

Dodal, že před precizní medicínou byly všechny nádory klasifikovány na základě primární lokalizace. Ukazuje se ale, že každý nádor je unikátní, tedy se zdánlivě stejné nádory z molekulárního pohledu chovají a vypadají jinak. "Při precizní léčbě se léčebná modalita vybírá na základě individuální charakteristiky každého nádoru. Zakládá se na využití molekulárního mikroskopu, díky kterému se najde unikátní léčba pro každé nádorové onemocnění,” vysvětlil Petruželka. Při personalizované léčbě se léčebná modalita podle něj přizpůsobuje charakteristice nemocného.

Mimo zlepšení léčebných modalit je podle Kolka potřeba více zachycovat karcinom plic v operabilním, tedy ranním stadiu. “Je to otázka screeningu. Screening nízkodávkového CT vyšetření může redukovat úmrtnost kvůli rakovině plic o dvacet šest procent,” řekl. Plicní lékaři v současné době jednají o zavedení v Česku plošného screeningu. Tykal by se rizikové populace těžkých kuřáků, tedy zhruba čtyřech set osob.

Imunoterapie Burešovi zabrala. Růst nádoru se zastavil, a dokonce se začíná zmenšovat. V současné době jen jednou za tři týdny musí docházet do nemocnice na kapačku a kontrolní vyšetření. “Mám velkou podporu v rodině, díky které jsem překonal to nejhorší. Teď se cítím moc dobře a mohu si naplno užívat důchodu,” řekl Bureš.