Nemocní zůstanou bez peněz? Elektronické neschopenky váznou

Neschopenky píšou nejvíc praktici. Průměrný příjem ordinace praktika je 100.000 korun měsíčně, nájem, energie či plat sestry 65.000 korun, po zdanění zůstane lékaři 20.000 korun. Podobně to vypadá u specialistů, tam je ale škála širší, některé odbornosti jsou "výnosnější".

Zákon o povinnosti zasílat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) elektronické neschopenky je účinný od letoška, zároveň ale je letošní rok přechodným obdobím, kdy ještě mohou lékaři posílat neschopenky papírové. Komora navrhuje jako rychlé řešení prodloužit přechodné období o dva roky, k tomu má ČSSZ zmocnění ze zákona.

Lékaři jsou tak trochu pohodlní

Ministr práce v demisi František Koníček, který o problému dnes od 15:00 jedná s prezidentem ČLK Milanem Kubkem, míní, že lékaři podmínky pro elektronickou komunikaci mají. Jejich postoj považuje za určitou pohodlnost. S dalším odkladem nesouhlasí. Dovede si ale představit, že by po přechodnou dobu mohly fungovat neschopenky papírové i elektronické.

"Nebráníme se pokroku, ale musí zůstat alternativa, protože mohou nastat situace, kdy není možné se elektronicky spojit," řekl ČTK šéf Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák. Lékaři by podle něj měli být ekonomicky motivováni k psaní elektronických neschopenek, podobně jako od zdravotních pojišťoven mají bonus za elektronickou komunikaci.

40% praktiků nemá počítač a internet

"U každého systému, u kterého se vymýšlí nějaká elektronizace za spoustu peněz, se vždy hovoří o úsporách. V této souvislosti jsem slyšel částku 20 milionů korun, což jsou z hlediska objemu vyplácených prostředků drobné. S jistou jízlivostí musím dodat, že pokud se skutečně ten systém od ledna spustí, to znamená pokud se nedomluvíme na jeho změně, tak statisíce lidí nedostanou dávky v nemoci a úspora ze strany ČSSZ bude mnohonásobně vyšší. Ale já se domnívám, že to nebylo cílem. Zkušenosti s dalšími elektronickými systémy, ať už je to registr vozidel, nebo vyplácení dalších sociálních dávek, ukazují, že ten software je složitý a vždycky mnohem dražší, než se plánovalo. A pokud funguje, tak špatně," řekl Kubek v rozhovoru pro iHned.cz.

"Je třeba si uvědomit, že průměrný věk praktických lékařů se pohybuje okolo 55 let. Dvacet procent lékařů je starších 60 let. Pouze 60 procent soukromých lékařů má počítač a adekvátní připojení na internet. Kolegové pochopitelně nemají ani elektronické podpisy nebo datové schránky. Na nás to všechno dělá dojem, že zde šlo jen o to utratit státní peníze. Každému už je jedno, zda bude systém fungovat," dodal pro web CT24 Kubek.

Podle ČSSZ vědí lékaři o změně už dlouhou dobu. Kubek to ale popírá. Několik lékařů, kteří elektronické neschopenky posílají, má podle něj informace z internetu. "Nemůžeme prohrabovat všechno, co se na internetu objeví... Pokud má být nějaký systém povinný, musíte zajistit, aby ho mohli konzumovat všichni, ne jen počítačoví nadšenci," konstatoval Kubek.