Vláda rozhodla: Dvě miliardy nemocnicím za zrušené poplatky, odborům to nestačí

"Je to pozitivní zpráva pro české zdravotníky, že vláda splní svůj závazek kompenzovat výpadek poplatků poskytovatelům ze státního rozpočtu," řekl po jednání vlády ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Nemocnice kompenzaci výpadku uvítaly, podle odborářů to ale ke stabilizaci resortu nestačí, žádají i další kroky, například odkup nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven.

Rozhodnutí vlády uvítal i šéf Asociace krajů Michal Hašek (ČSSD), podle kterého pomůže stabilizaci krajských nemocnic. Opatření naopak kritizuje ODS, podle jejího ekonomického experta Jana Skopečka tím vláda prohlubuje zadlužení země.

Nemocnice by podle Němečkova plánu měly dostat miliardu na kompenzaci zrušených poplatků v červenci a další miliardu v říjnu. Pojišťovny budou muset tyto peníze rozdělit nemocnicím, ministr jim to chce uložit zákonem.

Z navýšení pro příští rok dostanou znovu 2,1 miliardy korun nemocnice a další 2,1 miliardy by měly jít na kompenzaci poplatků za recept a návštěvu u lékaře, které chce koalice zrušit.

O pravidelné valorizaci odvodů státu, kterou Němeček pro příští roky také navrhoval, se podle Štolla případně ještě bude jednat. Němeček v materiálu navrhoval pravidelné zvyšování této platby státu do zdravotního pojištění od ledna 2016, a to podle růstu průměrné mzdy. V návrhu měl i odkup nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven 5,5 miliardy korun, z nich 3,7 miliardy jsou pohledávky Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) už minulý týden uvedl, že pokud má uvažovat o uvolnění peněz, musí zdravotnictví projít systémovými změnami. Zmínil centrální nákupy léčiv a přístrojů. Zdravotní pojišťovny by podle něj také měly zveřejnit, kolik platí které nemocnici za stejné výkony.

Obnovit, či neobnovit poplatky

Šéf lidovců Pavel Bělobrádek si myslí, že by vláda měla otevřít debatu o obnovení poplatku za pobyt v nemocnici. „Myslím, že bychom měli znovu otevřít debatu o tom, jestli by se poplatky za hospitalizaci neměly vrátit," řekl Bělobrádek. Podle vicepremiéra většina občanů je ochotna tento poplatek akceptovat. Placení poplatků by podle něj bylo možné u dlouhodobě nemocných omezit na měsíc ročně. „Je to poplatek, který má svoji logiku," poznamenal.

Psali jsme: ČSSD bude jen trapně přihlížet, jak se budou navyšovat zdravotnické poplatky, udeřila poslankyně  

Dvě pětiny osob ve věku 18-65 let (častěji osoby s nižším vzděláním a obyvatelé Ústeckého kraje) podporují zrušení poplatků v nemocnicích a dalších lůžkových zařízeních. Necelá třetina populace (31 %, častěji vysokoškoláci a obyvatelé měst s 20 000 – 99 999 obyvateli) souhlasí s 60 korunovým denním poplatkem, čtvrtina dalších se 100 Kč (opět častěji vysokoškoláci). Osob, které se domnívají, že by tyto poplatky měly být ještě vyšší, jsou jen 3 %, uvedl server stemmark.cz.

45 % populace (častěji vysokoškoláci) se domnívá, že současné zrušení hospitalizačních poplatků bude mít negativní vliv na kvalitu a dostupnost péče v těchto lůžkových zařízeních. Opačný názor zastává 55 % osob.

Zrušení poplatků u lékaře a za recept má ve srovnání s opatřením v lůžkových zařízeních širší podporu veřejnosti. Pro odstranění těchto poplatků jsou téměř dvě třetiny populace ve věku 18-65 let (častěji lidé s nižším vzděláním a také např. obyvatelé Olomouckého kraje). Třetina osob souhlasí se zachováním stávajících 30 korun (častěji vysokoškoláci a lidé z Prahy). Zvýšení dosavadních poplatků nad 30 korun má pouze minimální podporu 3 % obyvatel.

78 % populace se domnívá, že případné zrušení poplatků u lékaře nebude mít negativní vliv na kvalitu a dostupnost této ambulantní péče. Opačný názor zastává 22 % osob (častěji vysokoškoláci).